Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2020

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2020

ročník 29
23. 6.–1. 9. 2020
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Zemřel Christo

    V roce 2012 v Paříži před plakátem projektu Over the River, který se svou ženou připravil a v roce 1992 realizoval v Arkansasu přes řeku Colorado. Foto Jacques Demarthon

    Christo

     13. 6. 1935 Gabrovo, Bulharsko – 31. 5. 2020 New York City, USA

    Výtvarník bulharského původu, který proslul svými gigantickými landartovými projekty v přírodě i ve veřejném prostoru.

    V roce 1972. Foto Erling Mandelmann

    Původně se jmenoval Христо Владимиров Явашев (Christo Vladimirov Javašev), ale používal a byl znám pouze pod jménem Christo. Spolu s manželkou, Francouzskou Jeanne-Claude Denat de Guillebon (13. 6. 1935 Casablanca, Maroko – 18. 11. 2009 New York, USA) tvořili umělecký pár, který se proslavil zejména land artovými instalacemi, při nichž balili či zahalovali předměty denní potřeby, přírodní objekty a budovy. Ve své tvorbě zdůrazňovali kategorii dočasnosti, a proto všechny zahalované objekty či krajiny byly po krátké době několika dní či týdnů vraceny do původního stavu.

    Christo se narodil v rodině majitele chemické továrny. Po nástupu komunistů k moci byla továrna znárodněna a Christův otec uvězněn. V letech 1953–1956 studoval na Akademii výtvarných umění v Sofii. Na konci roku 1956 odjel do Prahy, kde měl v Národní galerii možnost poprvé na vlastní oči vidět obrazy moderních evropských malířů. 10. ledna 1957 se mu společně s dalšími 18 utečenci podařilo podplatit celníka a v nákladním vlaku dojet do Vídně. Zde studoval jeden semestr na Akademii výtvarných umění. Přitahovala ho však tehdejší metropole světového umění Paříž, kde se roku 1958 usadil. Téhož roku se zde seznámil s budoucí manželkou, filosofkou Jeanne-Claude. Ta se narodila ve stejný den jako on v rodině francouzského důstojníka v Casablance v Maroku. V roce 1960 se jim narodil syn Cyril, který je dnes fotograf, filmař a aktivista za ochranu zvířecích práv.

    V Paříži se oba stýkali s umělci sdruženými v hnutí Nouveaux Réalistes (Noví realisté), jež založil kritik Pierre Restany. Ze známých výtvarníků do ní patřili např. Yves Klein nebo Jean Tinguely. Na popud významného amerického obchodníka s uměním Lea Castelliho přesídlili v roce 1964 natrvalo do New Yorku. Zde v roce 2009 Jeanne-Claude zemřela na mozkové aneurysma.

    V červnu 2018 při odhalení monumentálního plovoucího objektu s názvem Londýnská mastaba, složeném z více než 7500 barevných sudů, který vytvořil na umělém jezeře v londýnském Hyde Parku. Foto Tim P. Whitby

    Tvorba obou umělců vyšla z estetiky pařížských nových realistů. Zprvu začali zahalovat předměty každodenní potřeby, pak zahalovali architektonické objekty. Důležitý význam – jako konstrukční materiál – pro ně měly barely na naftu. Časem si začali „přisvojovat“ i přírodu, to když ji – často v obrovském měřítku – doplňovali látkami a plachtami různých barev a odstínů. Ve výsledném efektu hrála důležitou roli drapérie na použité látce. Podstatnou kategorií tvorby Christa a Jeanne-Claude byla dočasnost jejich děl. Zahalené objekty byly po několika dnech či týdnech opět odhaleny, plátěné ploty o délce několika, někdy i desítek kilometrů opět stočeny. Materiál byl vždy druhotně využitý, objekty i krajiny vraceny do původního stavu bez jakéhokoliv poškození. Látkou takto pokryli americké mrakodrapy, část australského pobřeží, římské hradby, živé stromy, pařížský most Pont Neuf (1985) či berlínský Říšský sněm (1995).

    Takovéto akce, zejména krajinné projekty, bývaly nesmírně náročné jak na finance, tak na logistiku. Vyžadovaly si také mnohá povolení od úřadů místních samospráv. Realizace některých akcí proto často trvala několik let i desetiletí. Náklady na realizace byly kryty prodejem přípravných skic a modelů. Umělcům se tak dařil jejich záměr expandovat umění z muzeí a galerií do městského prostoru a do přírody. Vzhledem k proporcím svých projektů a jejich společenské atraktivitě zprostředkovali svůj umělecký názor velkému množství lidí.

    Foto twitter a webové stránky Christa

    Zemřel doma v důsledku mozkové výdutě (aneurysma), která se mu stala v roce 2009. Jeho úmrtí bylo oznámeno na jeho twitterovém účtu (zde).

    /Pro i-DN z více zdrojů připravil hul/

    • Autor:
    • Publikováno: 1. června 2020

    Komentáře k článku: Zemřel Christo

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,