Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 28
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Co s tolika jablky?

    Osud slavné anglické spisovatelky se stal východiskem pro novou hru Lenky Lagronové Zahrada Jane Austenové. V pražské Viole ji realizoval režisér Radovan Lipus s herečkami Apolenou Veldovou (Jane), Lucií Štěpánkovou (její sestra Cassandra) a Marií Málkovou (jejich matka).

    Zahrada Jane Austenové

    Marie Málková, Lucie Štěpánková a Apolena Veldová v Zahradě Jane Austenové FOTO ARCHIV DIVADLA VIOLA

    Venkovskou domácnost vdovy a dvou starých panen navodí ve střídmé scénografii Davida Baziky podlouhlý stůl, tři židle a nástěnka na černém podkladu se zarámovanými grafikami jablek – jako z dávných ovocnářských příruček. Je totiž čas sklizně a ženy připravují spousty zavařovacích sklenic, i když mezi nimi vznikne spor, co s úrodou. Jane oponuje matce, že jí plánované zavařeniny se léta kupí ve spíži a ve sklepě a plesnivějí (matka má však jako protiargument připravený nový recept s levandulí a zázvorem) a navrhuje vyrábět jablečné víno, Cassandra dává přednost prostorově úspornějším křížalám. Od kuchyňské disputace nad stolem plným sklenic, které později začnou fungovat i jako zástupné, metaforické rekvizity, se pak odvíjejí rozhovory niternější. Matka dcerám nevybíravě vytýká, že se nevdaly (toužily po lásce, ale majetek je podle ní přece jenom pro trvalý svazek důležitější), činí tak patrně pravidelně, a obě tímto omíláním tématu poněkud unavuje a také zraňuje. Emancipovanější spisovatelka Jane matčiným tirádám výrazněji vzdoruje. Když na venkov dorazí list jejich „báječného“ nezodpovědného bratra bankéře, který svými ekonomickými aktivitami přišel o všechno, je ohroženo i pobývání v domě, v němž ženy léta žijí. Jane hodlá svým spisovatelským úsilím (je už docela populární a její knihy se prodávají) domácnost udržet nad vodou.

    Hra, která snad jako všechny opusy Lagronové akcentuje složitosti vztahu matka-dcera, sugestivně vykresluje předivo jemných a složitých vztahů, které režisér s herečkami zvláště v první, meditativnější části inscenace rozkrývá s výraznou účinností. Všechny tři dámy vytvářejí živé, nejednoznačné figury. Marie Málková představuje sebelítostivou, poněkud sobeckou, ale také zranitelnou matku, energie a nekonvenčnost Jane je v podání Apoleny Veldové prokládána ztišenými momenty bolestných vzpomínek na zmarněné vztahy. Lucie Štěpánková ztvárňuje Cassandru nejen jako nejmladší, tedy nejzávislejší členku domácnosti, ale také jako tu, která věří v sestřiny schopnosti a dokáže ji, byť naivně, utvrdit ve smysluplnosti tvůrčího počínání. Výtečně funguje i souhra mezi všemi.

    Energické finále, při němž se sestry „odvážou“, je na prostor Violy možná příliš rasantní (včetně spisovatelčina výstupu na stole) a trochu zchladilo moji diváckou spokojenost. Přesto se jedná o herecky i dramaturgickou přínosnou produkci, jejíž náladu také adekvátně dokresluje „impresionistický“ klavír Emila Viklického ze záznamu.

    Divadlo Viola – Lenka Lagronová: Zahrada Jane Austenové. Režie Radovan Lipus, scéna David Bazika, kostýmy Eva Kotková, hudba Emil Viklický. Česká premiéra 26. března 2014.

    • Autor:
    • Publikováno: 13. května 2014

    Komentáře k článku: Co s tolika jablky?

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,