Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 25
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Když se promítne celý život

    Příběh o ženě dlouhodobě hospitalizované v psychiatrické léčebně daleko od své dcery, jež vzpomíná na nevěrného muže a pomýšlí na sebevraždu, je v pořadí už čtvrtá hra španělského dramatika Carlose Be, kterou duo Apolena Vanišová a Petr Krušelnický zinscenovali. A Woman in a taxi crossing New York je znovu jízda. Ani tentokrát nechybí audiovizuální smršť, která však nově přesahuje až ve filmový thriller.

    Woman in a taxi crossing New York

    Je Woman in a taxi crossing New York drastická noisová instalace, nebo emotivní divadlo? FOTO DAVID GOLIÁš

    Edith v podání Dory Bouzkové je žena, kterou jsme zastihli v okamžiku, kdy člověku probíhá před očima celý život. Příběh začíná v jednom taxíku, jehož řidič (Petr Krušelnický) vede řeči jako postava z nějakého Lynchova filmu, cituje Einsteina a tváří se jako někdo, kdo ví o ženě víc než ona sama. A tak žena sedí v taxíku, vrací se jí zážitky z jejího života, střih a sedí na židli představující nemocniční lůžko a znovu střih – Edith se zmítá v agonii a Krušelnický do toho tenkým hláskem napodobuje hlas dítěte a volá na svou matku jako ze záhrobí (což byla nejpůsobivější scéna projektu). Oba v minimalistické ploše zvuku a nemocničního vozíku, uvnitř nějž se Bouzková po prostoru pohybuje, dokázali vytvořit atmosféru nevolnosti a prožitku naprostého lidského utrpení.

    Zatímco Dora Bouzková využila téměř kompletní rejstřík emocí, jehož je člověk schopen (chyběla snad jen lhostejnost a štěstí), Petr Krušelnický obstaral vedle taxikáře ještě uklízeče a lékaře a skvěle zvládl roli strojově chladného protikladu emočně nestabilní Edith. Jeho ovládání videoprojekce ve tvaru zpětného zrcátka, dokonalé přechody po scéně, výměna barevných filtrů na reflektorech, jejich přemisťování, zapojování kabelů a kdoví co ještě vlastně působily až groteskně. Jako neomylný inscenátor lidského osudu v přímém přenosu.

    Woman in a taxi crossing New York může působit spíš jako drastická noisová instalace. Přesto ale citlivým skloubením audiovizuální stránky se skvělým projevem Dory Bouzkové vzniká jedinečný divadelní tvar. Divadlo, které neukazuje nic jiného než jeden zničený život a v divákovi vyvolá emoční prožitek, který svede právě a pouze divadlo.

    Hodnocení: 4

    Viz také recenze Jana Kerbera V taxíku, v blázinci (hodnocení 1)

    Carlos Be: Woman in a taxi crossing New York. Koncept a realizace Apolena Vanišová a Petr Krušelnický. Premiéra 5. května 2015 v MeetFactory.


    Komentáře k článku: Když se promítne celý život

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,