Divadelní noviny Aktuální vydání 4/2025

Kulturní měsíčník pro divadlo a jiné umělecké obory

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

4/2025

ročník 34
29. 4. 2025
Můj profil

Divadelní noviny > Blogy

VZPOMÍNKA: Jiří Bartoška, slunce v domě přátel

Dělat rozhovory s ním bylo za odměnu. Ale ještě přínosnější bylo počkat si, až dostane chuť jen tak vyprávět. O Heřmánkovi, o Čmaňovi, o Bolkovi a o tom, jak mu půjčil svetr, když měla přijet do Brna Polívkova maminka. O jejich studentských cestách trabantem. Nebo o Madeleine Albrightové a Robertu Redfordovi ve festivalových Varech – smáli jste se stejně. O tom, jak urazil rakovinu. O Bratrech Karamazových Evalda Schorma na Zábradlí, o filmu Radka Bajgara Teorie tygra.

Jiří Bartoška, 56. MFF Karlovy Vary. FOTO KVIFF

Své herectví rozhodně nebral na lehkou váhu, ale mluvil o něm s nesnesitelnou lehkostí bytí. Na otázky odpovídal bonmotem, historkou, životopisné údaje schválně vynechával a každou drobnou událost uměl popsat jako zážitek. Novinářské dotazy na práci nikdy nezatěžoval složitými pocity, vyhýbal se popisům tvrdé herecké či manažerské dřiny. Odpovídal pohotově, s espritem, nadhledem: nechtěl být hercem, který na jevišti umírá.

Profesi analyzoval nerad, o tom, že je šťastný člověk, se naopak rozpovídal rád. „Mám slunce v domě přátel,“ říkával často, prý mu to jednou nějaká kamarádka předpověděla v horoskopu. Znamenalo to leccos: jeho rodinu, manželku Andreu a dospělé děti Kateřinu a Jana, vnučku Aničku, nebo kongeniální spolupráci s uměleckou ředitelkou MFF KV Evou Zaoralovou, se kterou se v roce 1994 představil v nové roli prezidenta Nadace MFF Karlovy Vary a ze skomírající přehlídky dokázal společně s ní vytvořit filmovou událost světového významu. O tom až v tištěných Divadelkách, které vyjdou na konci května.

Patřil na scénu i do své kanceláře, na filmový plac i na pódium Velkého sálu karlovarského Thermalu, na jeviště Divadla Na zábradlí, do Řeznické, do Divadla Kalich… Vídala jsem ho nejčastěji u počítače, jak telefonuje, čte zprávy, pije kafe, obědvá párky a občas si zkontroluje mail. Ono „ahoooj“ znějící z hlubin jeho kanceláře v Panské ulici mi bude chybět nejvíc.

 


Komentáře k článku: VZPOMÍNKA: Jiří Bartoška, slunce v domě přátel

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*



Obsah,