Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Okázalé show, intimní drama?

    Shafferův Amadeus měl v Pardubicích premiéru v dubnu 2010 a součástí ambiciózního projektu bylo i spojení s Komorní filharmonií Pardubice (pro premiéru a pár dalších představení). Na domácí scéně Amadeus skončil v lednu 2013, derniéra se odehrála 19. května v divadle La Fabrika. Tedy: vyhraná inscenace, resuscitovaná po čtyřměsíční pauze, vhozena do zcela odlišného prostoru, než pro jaký byla nazkoušena, a jen s nahrávkou. Zdálo by se, že vše hraje proti pardubickým.

    Východočeské divadlo Pardubice, Amadeus

    Ladislav Špiner (W. A. Mozart) a Josef Vrána (A. Salieri) FOTO MICHAL KLÍMA

    Režisér Michael Tarant je mistrem velkých emotivních show. A také Amadea koncipoval hodně „velkooperně“, s pořádnou dávkou Mozartovy hudby, s oblaky barevně prosvěcovaného kouře, s expresivní deklamací do hudby, s notami létajícími vzduchem… Možná až moc velká show?, říkala jsem si na premiéře. V La Fabrice se ale ukázalo, že v sobě tahle inscenace skrývá mnohem více: koncentrované, intimní drama. Pardubický soubor se skvěle adaptoval v komorním prostoru – Petra Tenorová, Radek Žák, Zdeněk Rumpík, Jan Hyhlík, Petr Dohnal ad. vytvořili osobité figury, které přesto dokázaly být především zázemím pro střet Mozarta (Ladislav Špiner) a Salieriho (Josef Vrána). Není divu, že společnost poněkud šokuje a Salierimu leze na nervy tenhle vulgární „živočich“ řehtající jako kůň, vyplazující jazyk, potrhle poskakující po jevišti. Bezohledný, sebestředný. Snad jen když diriguje svou hudbu, je na něm něco krásného. A na konci, když ztratí elán se předvádět, se zdá najednou zranitelný. Hlavním hráčem večera je ovšem Salieri – a je fascinující sledovat, jak s úžasem poslouchá Mozartovu hudbu, jak vztekle či zoufale spílá Bohu, jak s ním věcně, krok po kroku, vede válku. Za to, že mu sice dal slávu, ale postavil mu do cesty génia, aby pochopil, že jeho vlastní dílo je bez ceny. Teprve v La Fabrice dostal Salieri možnost rozprávět k divákům, kteří jsou skutečně na dosah, a zpověď to byla vskutku sugestivní.

    Východočeské divadlo Pardubice – Peter Shaffer: Amadeus. Režie Michael Tarant, scéna Jaroslav Milfajt, kostýmy Tomáš Kypta, dramaturgie Tomáš Syrovátka, pohybová spolupráce Vlastimil Červ. Premiéra v Městském divadle VČD 10. dubna 2010. (Psáno z pražské derniéry 19. května 2013 v La Fabrice.)


    Komentáře k článku: Okázalé show, intimní drama?

    1. Václav Výšek

      Profilový obrázek

      Chci tímto pozdravit Ladislava Špinara,
      znám ho osobně a také jsem znal jeho tátu ze Stebna. Držím ládovi palce a ať se mu daří.
      Jinak jsem z Neštěmic.

      31.08.2014 (20.51), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,