Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 25
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Souznění hlasů v kostrbatých textech

    Postava Sidonie Nádherné (1885–1950), múzy, přítelkyně, respektive milenky slavných mužů Karla Krause, Maxe Švabinského či Rainera Marii Rilkeho, inspirovala Divadlo Ungelt k vytvoření komorního muzikálu Touha jménem Einodis. Autorkou libreta je Marta Skarlandtová, hudbu složil Karel Štolba. Šťastný nápad rozdvojit hrdinku na unavenou vzpomínající a její mladou „verzi“ realizují Marta Kubišová a Aneta Langerová. Na letní scéně divadla na Novém světě se k dámám přidávají principál divadla Milan Hein jako Karl Kraus, Igor Orozovič v trojroli Švabinského, Rilkeho a excentrického hraběte Thuna, s nímž byla Sidonie několik let oddána, a Ondřej Novák v roli tragicky zesnulého Johannese, bratra-dvojčete hlavní hrdinky.

    Touha jménem Einodis

    Unavená vzpomínající Sidonie Nádherná (Marta Kubišová) a její mladá „verze“ (Aneta Langerová) FOTO MARIE KRBOVÁ

    Autorka libreta prostudovala velké množství literatury k tématu a snažila se do písní vtěsnat co nejvíce informací, textové složce tím pádem chybí lehkost a spontaneita. Také nedostatek zkušeností v řemesle může pak „pustit ven“ rýmy typu pošušňání/ vychování či vložit zpěvačce do úst zkratku KSČ (to když Sidonie vyzpívává ztráty, které postihly její panství ve Vrchotových Janovicích ze strany fašistů a později komunistů). V hudební složce se nedočkáme žádného zásadnějšího překvapení, dvě tři písničky by se mohly při častějším reprodukování médii stát hity. Kladem projektu je plus minus dobrá profesionální úroveň účinkujících, dámy zpívají působivě, některá čísla i – nebojím se to napsat – krásně, jejich hlasy v duetech k sobě náramně přiléhají. Bezprostřednost dodává produkci účast živé kapely, sympatická je i celková neokázalost. Přes jistou neobratnost dílka provází diváka dobrý pocit ze soustředěnosti, pozitivních vibrací a – zaplaťbůh – nerozjuchanosti. Potemnělé finále, zvláště píseň Tíha, korunuje inscenaci proti zvyklostem žánru pochmurnými tóny a nese velmi silnou emoci, „smírný“ finálový song působí pak skoro nadbytečně.

    Režie Pavla Ondrucha doplňuje partituru filmovými dotáčkami, na nichž to účinkujícím v zámecké zahradě sluší, zlé doby jsou připomenuty ukázkami z dobových týdeníků, občas i zvukovými vsuvkami (tu o mandelince bramborové bych si odpustil). Inscenace nenudí, má spád a celku rozhodně nechybí originalita. V Ungeltu vsadili na jistotu jenom co se týče kvalitních zpěvaček, jinak šli s elánem do náročného projektu, a to jim budiž přičteno ke cti.

    Divadlo Ungelt – Karel Štolba – Marta Skarlandtová: Touha jménem Einodis. Režie Pavel Ondruch, výprava Zuzana Mazáčová, choreografie Petr Čadek. Premiéra 19. června 2013. (Psáno z reprízy 17. července 2013.)

    • Autor:
    • Publikováno: 17. září 2013

    Komentáře k článku: Souznění hlasů v kostrbatých textech

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,