Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Názory – Glosy

    Tisková mluvčí Jana Malíková odpovídá šéfredaktorovi Josefu Hermanovi

    Vážený pane šéfredaktore,

    na otevřený dopis jsem za ministra kultury odpověděla jako jeho tisková mluvčí dne 9. března 2023.

    Ministr kultury výsledky dotačního řízení obdržel, seznámil se s nimi a schválil v té podobě, v jaké je navrhl poradní orgán, který se na nich jednomyslně shodl. Rozhodnutí o výsledcích dotační výzvy proběhlo standardní cestou a prověřování ze strany ministra tudíž není nutné. Pan ministr může jen konstatovat, že vše proběhlo v pořádku.

    Dotační řízení na Ministerstvu kultury mají jasná a transparentní pravidla a ta ministerstvo dodržuje. O poskytování dotací rozhodují odborné komise, které každou žádost individuálně a pečlivě hodnotí. Každé dotační řízení má svůj přesně stanovený proces, na jehož konci je informování žadatele o dotaci o výsledku formou rozhodnutí. Ve vyhlášení nebylo uvedeno, že bude zveřejněno písemné zdůvodnění komise. Není tedy pravdou, že by ministerstvo cokoli nedodrželo.

    Hodnocením projektu je jeho bodový zisk. Každou žádost bodují hodnotitelé na základě kritérií zveřejněných ve vyhlášení výběrového řízení po společné rozpravě. Bodový zisk je pak průměrem jednotlivých hodnocení. Tvrzení, že na dotaci není právní nárok, není klišé, ale skutečnost daná zákonem /§ 14 zákona o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) č. 218/2000 Sb./.

    K požadavku na poskytnutí vysvětlení, „jak grantová komise mezi sebou srovnává projekty zcela nesouměřitelné“, je třeba dodat, že vzájemně různorodé projekty komise posuzuje ve všech okruzích, nikoli pouze v okruhu č. 7 Odborná periodická publikace. Například v celoroční inscenační činnosti tvůrčích subjektů je vedle činohry divadlo loutkové, nezávislá opera, alternativní formy divadla až po nedávno etablovaný žánr nového cirkusu. Proto je také v patnáctičlenné komisi kladen důraz na různé kompetence, aby komise byla schopna tuto šíři obsáhnout.

    Pokud chce odborná kritická veřejnost diskutovat s Ministerstvem kultury systém výběrových dotačních řízení, nelze tuto diskusi vést na půdorysu žadatel-poskytovatel. Partnerem pro takové jednání mohou být pro Ministerstvo kultury profesní asociace či jiné obdobné platformy. Zároveň je  také důležité pro diskusi tohoto charakteru nalézt vhodné diskusní prostředí.

    S pozdravem

    Bc. Jana Malíková, tisková mluvčí

    16. března 2023

    • Autor:
    • Publikováno: 17. března 2023

    Komentáře k článku: Tisková mluvčí Jana Malíková odpovídá šéfredaktorovi Josefu Hermanovi

    1. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Nesměle přidávám vlastní Komentář,
      jako tomu bylo u předchozích zpráv a dopisů v této, pro redakci i-DN i DN bolestné kauze v opatrné naději, že se přece jen budeme bavit a možná i vášnivě – s repektem jeden k druhému – přít jak o nastalé situaci, tak – a myslel jsem především – o smyslu divadelní reflexe a divadelních médií a jejich forem dnes a u nás. Jaký mají smysl, jakou splňují úlohu, či zda jsou některá přežilá, špatně vedená a proč. A jaké finance potřebují, zda mohou a budou existovat i v dnešní době, v jaké podobě, za jakých finančních podpor, zda mohou existovat bez veřejných peněz, jaké to má výhody a nevýhody.

      Tedy postupně k dopisu paní tiskové mluvčí:
      1/ „Pan ministr může jen konstatovat, že vše proběhlo v pořádku…“
      Myslím, že ministr by měl – a to ve všech případech, kdy dojde k nejasnostem – být aktivní, nebát se pravidla, jež zdědil, prozkoumat, a pak je buď změnit, nebo zachovat, možná především inovovat k aktuálnímu stavu v kultuře a k době. A to vše veřejně okomentovat. A obávám se, že pan Baxa – ač evidentně divadlo má rád a sleduje je – je zatím spíše pasivní a do problematických situací nevstupuje. Uvidíme, jakou za sebou zanechá stopu, co se mu v kultuře podaří prosadit, posunout, pozitivně změnit. Nyní by asi stačilo získat pro rezort více peněz (v době inflace je to logické), aby komise nemusela „zaříznout“ některé projekty, jako jsou právě i-DN (ale nejen ty – koukám-li na výsledky, podporu by dle mého zasloužily a divím se, že neobdržely – např. pro celoroční činnost – renomované subjekty Tramtárie, Divadlo Kámen, Divadlo v Řeznické, dokonce ani – zřejmě končící – tým Divadla Archa či naopak expandující third space). Obávám se, že zatím toho pro kulturu u nás pan Baxa mnoho neučinil. Vyvěšovat vlastní fotografie na svém FB-profilu je málo…

      2/ „Hodnocením projektu je jeho bodový zisk…“
      Z bodového zisku se hodnocený subjekt mnoho nedozví. Co mu bylo vyčítáno, jakých se dopustil dle komise chybných kroků, co je v jeho projektu nevyhovující, co by měl změnit, aby získal dostačující hodnocení… Proto se v mnoha komisích (na pražském Magistrátu, ale i v Mk při rozdělování peněz pro zahraniční výjezdy, kde jsem nedávno seděl) zavedlo i povinné slovní hodnocení každým hodnotitelem komise, které předseda/předsedkyně zpracuje a subjekt si pak o sobě a svém projektu může přečíst. Nevím, zda toto slovní hodnocení komise vytváří a jak je dostupné. Rozhodně je na stránkách Mk nevidím. Jinde zas – třeba v jednání SFK – zavedli přímá setkání komise s představiteli podaných žádostí. Časově je to sice náročné, ale myslím, že osobní ručení je to nejlepší, co může v dialogu a vzájemném pochopení a porozumění pomoci.
      Rozumím tomu, že je potřeba vždy nějak žádající subjekty a jejich projekty rozdělit a poměřit, a číselný kód (hodnocení) je pro to nejvhodnější. Ale – a na to se snažíme poukázat – nastanou situace, kdy je toto rozdělení – možná – problematické a daný projekt může nenávratně poškodit. A to jsou především dlouhodobé existující subjekty/projekty, které počítají s určitou finanční jistotou, pracují s dlouhodobější perspektivou. A zvláště pokud o přidělení financí rozhodne jeden jediný bodík jednoho jediného člověka v komisi – a to se v případě i-DN stalo („váha“ jednoho bodu ve 14 členné komisi – předpokládám, že Bára Etlíková pro střet zájmů nehlasovala – je 1/14 = 0,071 bodu v průměru, což přesně při průměru komisí udělených bodů 6,43 a „čáře“ 6,5 bodu rozhodlo). Ve všech komisích, ve kterých jsem kdy byl, v takovém případě předseda/předsedkyně poroty jednání pozdrží anebo ve druhém kole takové jednání vyvolá, na což má právo, a ještě jednou hlasujícím nabídne, zda někdo přece jen ten jeden bod nepřidá, aby se v tak těsné situaci zbytečně s vaničkou nevylilo i dítě. Snad jsem nezažil, že by se celá komise „zasekla“ a někdo bod nepřidal. Ovšem stát se to mohlo… 🙁

      3/ „Tvrzení, že na dotaci není právní nárok, není klišé, ale skutečnost daná zákonem…“
      Myslím, že to nikdo nerozporuje. Ale při nezískání dotace není ani povinnost projekt uskutečnit. A my uzavřením (doufáme, že jen dočasným) i-DN toto demonstrujeme. Tedy věta z první reakce paní tiskové mluvčí „Vedení Divadelních novin tak dlouhodobě hazarduje s tradicí i samotnou existencí tohoto periodika…“ se vztahuje spíše k rozhodnutí komise, jež nás k tomuto kroku donutila (a jež takto hazarduje se samotnou existencí i-DN), než k vedení Divadelních novin, které pokračuje ve vydávání tištěných Dn v míře, kterou mu dotace dovoluje a jejichž společenský a kulturní význam komise potvrdila, a zastavilo i-DN, o kterých komise svým rozhodnutím de facto veřejnosti i týmu i-DN (který má vlastní rozpočet i vedení, jen částečně se autorsky i redakčně překrývající s redakcí Dn, obdobné autorské a redakční propojení je u Podhoubí a Nadivadla s redakcí SaDu) oznámila, že jsou zbytné a finanční podporu narozdíl od Podhoubí a Nadivadla (upozorňuju, že ji oběma subjektům přeju a rozhodnutí komise nerozporuju) nepotřebují.

      4/ „Pokud chce odborná kritická veřejnost diskutovat s Ministerstvem kultury systém výběrových dotačních řízení, nelze tuto diskusi vést na půdorysu žadatel-poskytovatel…“
      Souhlasím, byť sejít se a některé sporné body ve stávajícím systému prodiskutovat by myslím ničemu ani nikomu neuškodilo. Chystáme kulatý stůl na dané téma s více subjekty a jeho znění nabídneme odborné veřejnosti i Mk k další diskusi a inspiraci ke změnám odpovídajícím stávající situaci ve společnosti a kultuře. Věříme, že otevřené diskuse a společná (společně nalezená, navržená) řešení problémů vedou k zdravému chodu společnosti, a je nám jasné, že nic – ani grantový systém ani existence Dn a i-DN, či SaDu, Loutkáře, Taneční zóny, Tanečních aktualit, Divadelní revue (abych uvedl ty dlouhodobě existující) a dalších – není definitivní a neměnné.

      18.03.2023 (13.54), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Ludvík Kavín

      Obdivuji
      věcný, seriózní postup vedení Divadelních novin ve věci i-Divadelninoviny. Dosud poslední příspěvek Vladimíra Hulce v celé záležitosti je vyčerpávající v pohledu na celou problematiku, z níž zatím – a chci věřit, že jen zatím – skončily iDivadelninoviny, ale nikoliv na úbytě vlastního media. Podle mého soudu se tak stalo v důsledku nedomyšleností, pokud jde o rozdělování peněz příslušnými orgány, v tomto případě ministerstvem. Vzhledem k tomu, že žiji trvale ve Vídni, mám permanentní možnost porovnávat úroveň, charakter i množství divadelní publicistiky a s radostí už delší dobu konstatuji, že v České republice existuje divadelní reflexivní platforma, o níž i nadále například právě rakouská divadelní scéna může stále jen snít. A to se týká Divadelních novin jako celku, včetně jejich internetové platformy.

      21.03.2023 (13.26), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,