Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Spíž Antonovi nesvědčí

    Brněnské Divadlo U stolu se rozhodlo do svého repertoáru plného velkých a závažných témat – minulou sezonu např. zpracovalo téma stárnutí a smrti v inscenaci Král umírá nebo svobodu člověku v dramatizaci Londonova románu Tulák po hvězdách – přidat i odlehčení v podobě dvou Čechovových satirických aktovek. Text Námluv i Medvěda ukazuje malicherné mezilidské, resp. „mezi pohlavní“ spory, samozřejmě s notnou dávkou nadhledu. Typizované postavy vždy dojdou smířlivého konce, tedy spárování do dvojic nepostrádajících jižanský temperament. Láska tak sporná území i mrtvé manžele přenáší, ač dá se očekávat, že daleko je nedonese.

    FOTO ARCHIV SOUBORU

    Tereza Chytilová a Cyril Drozda v Čechovových aktovkách FOTO ARCHIV SOUBORU

    Inscenaci otevírají reprodukované rozvrzané smyčce sugerující rozvernou, ale poněkud těžkopádnou atmosféru. U této často opakované instrumentální sekvence ovšem končí většina působivosti díla. Scénografie překvapí pouze tím, že ji na poměry DUSu až přeplňují věci. Realisticky provedené spojení spižírny ložnice dokládá, že postavy nocující mezi salámy a okurkami nepatří mezi společenskou smetánku. Nicméně propracovaněji se scéna nevyužívá. Mizanscény jsou předvídatelné (otázkou zůstává, jak moc lze být při rozpohybování slavných aktovek inovativní), ale především nedotažené. Jakoby se zapomnělo, že komedie potřebuje určitou živelnost. Pošťuchování, honičky či třeba přetahování o postel se utnou právě v okamžiku, kdy začínají mít větší komický efekt.

    I dialogy postrádají svižnost a často i gradaci s pointou. Naplnění dojdou již v předloze explicitně humorné slovní přestřelky, ale možnosti jiných situací leží ladem. Hereckému provedení a hlavně režii chybí nadhled a lehkost. Pokud inscenaci něco oživí, vždy je to díky dvojici Tereza Chytilová – Miroslav Černý. V obou aktovkách ztvárňují ústřední duo potencionálních partnerů a nezřídka se jim daří vykřesat vzájemnou přitažlivost. Právě v těchto chvílích jsou ke škodě celku jejich hrátky často rázně ukončeny. Jejich výkony by vylepšilo trvalé udržení napětí a snad i větší expresivnost. Jednoduše řečeno – energie vyslaná k divákům místy ničím nepřevyšuje textovou složku.

    Černému se daří lépe než Chytilové, zřejmě i díky tomu, že jeho postavy poskytují proměně herce větší prostor. Ze spíše submisivního, nervózního a na srdce slabého statkáře Lomova se v druhé polovině stává sebevědomý, vojensky přímý a rázný statkář Smirnov. Natalie i vdova Popovová Terezy Chytilové jsou na pohled jemné a subtilní „květinky“, ovšem v rozhodujícím okamžiku se za sebe nebo svou louku umí postavit. Nejslabší článek z trojice aktérů představuje Cyril Drozda. Především jeho výkon postrádá odlehčenost a větší nasazení. Kupříkladu z pomalého úvodního entrée s ochutnávkou sklepních pochutin a uvelebením v posteli by s větší hravostí šlo vykouzlit vynikající herecké sólo. V podání Drozdy bohužel zůstává nanejvýš úsměvnou etudkou.

    Odskok do komických vod se Divadlu U stolu příliš nevyvedl. Dramaturgická volba poskytovala možnost, jinou formou než bývá u tohoto souboru zvykem, prezentovat věčné téma mužsko-ženských tahanic, leč právě na formě pokus troskotá. Při větším uvolnění mohla vzniknout řemeslně výborná inscenace, na něž jsme u DUSu zvyklí.

    Divadlo U stolu – A. P. Čechov: Námluvy, Medvěd. Překlad Leoš Suchařípa. Režie Ondřej Elbel, scénografie Jaroslav Záděra. Premiéra 22. listopadu 2014. (Psáno z reprízy 26. listopadu 2014.)


    Komentáře k článku: Spíž Antonovi nesvědčí

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,