Divadelní noviny Aktuální vydání 12/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

12/2019

ročník 28
11. 6.–24. 6. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Školní poznamenání

    Nedávné prázdniny byly časem bez žákovských knížek, neboť pedagogové sbírali invenci, aby nyní – po návratu do školy – mohli do zmíněných knížek opět začít poznámkově perlit.

    Písemné výtky vůči chování žáků předpokládají stručnost a jasnost. Žádné dlouhé litanie. Nejzdařilejší poznámky by tak mohly být klidně zařazeny do Huptychovy a Žáčkovy antologie českých aforizmů.

    Platí to i při ohlédnutí po učitelských poznámkách z konce 19. a po­čátku 20. století. Měl jsem možnost se o tom přesvědčit při nedávné návštěvě Centra Bohuslava Martinů, které se nachází v areálu Městského muzea a galerie v Poličce.

    Kromě jiných zajímavých výstavních expozic je tam i „historická třída Bohuslava Martinů“. Název není míněn úplně doslovně, neboť zařízení třídy je do jisté míry stylizované, ale zároveň dobově věrné času, kdy v Poličce chodil do školy i pozdější slavný skladatel.

    V oné třídě jsou lavice s tabulkami, portrét císaře pána i figura klečícího žáka na polínku u kamen. Na kantorově stolku se pak lze podívat do kopie dobových dokumentů s následujícím uvozením pro návštěvníka:

    „Pro zajímavost i pobavení si můžete přečíst poznámky žáků Obecné a měšťanské školy v Poličce z let 1895–1907.“

    Některé by mohly být stejně tak dobře napsány i dnes, ale většina z nich má dobový kolorit – přinejmenším formulační. Říkalo se jim tehdy Poznamenání. Nabízím několik autentických ukázek.

    V kostele při zpovědi musel býti pro neslušné chování na místě potrestán / Drzý nad míru / Utekl ze školy, ač vyučování bylo déle / Při pozdravu kňučel / Směje se, je-li celá třída napomínána / Nepozorný hračkář / Kamenoval ovocné stromy / Dupá při odchodu /

    Někdy jde taky o poznámky s poněkud záhadným obsahem. Příklad: Mluvil nemravná slova o sobě.

    Jindy jsou v oněch poznamenáních skryta i dramata. Viz:

    Tahá hudebníkům buben! Nechť jsou hudebníci požádáni, aby školní mládeže v čas vyučování nepoužívali po hostincích / Zapálil zlomyslně louku u limberského lesa / Místo do školy šel se střelci na výlet do Kamenice, kdež se úplně spil a pozvracel.

    Nebo: Ve výročním trhu nabízel nemravnými slovy na odbyt pečivo, čímž budil veřejné pohoršení.

    Pro návštěvníky zmíněné historicky pojaté třídy v poličském muzeu je na kantorově stole vedle historických poznámek k přečtení i vybídka, aby zavzpomínali na svá školní léta a na zápisy od učitelů, které mohou případně zanést do připravených archů.

    Vybírám aspoň pár dotyčných ozvěn.

    Vlezl na sochu před školou a dělal na ní vulgární pohyby / Přišel do školy jen v trenkách a tílku v mrazivém počasí / Při pravidelné prohlídce pokousal zubaře / Vyhodil spolužákovi tužku z okna se slovy: „Jestli tě má ráda, vrátí se!“

    Závěrem ještě jedna z tamních vystavených poznámek z přelomu 19. a 20. století. Zápis tehdejšího pana učitele zachytil žákovský výrok, který coby apel stojí za zapamatování i pro dnešní pedagogy.

    Jsa kárán, že nechová se jako žák, odmlouvá: „Jsem člověk, jako jiný!“

    Rudolf Křesťan

    Literární noviny číslo 37/2013 vyšly 12. září 2013.

    www.literarky.cz predplatne@literarky.cz


    Komentáře k článku: Školní poznamenání

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,