Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2019

ročník 28
16.–29. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Sežrali jste mi děti!

    Svéráznou taškařici s klasickými marionetami předvedly Buchty a loutky ve Studiu Švandova divadla. Posvícení v Hudlicích, obrozenecký příběh o zbloudilém a znovu nalezeném knížeti Oldřichovi v křivoklátských lesích a velké posvícenské žranici, jim posloužil jako rámec k nekorektní zábavě na téma čecháčkovství.

    Posvícení v HudlicíchChuťové buňky provokovala vůně smažících se jitrnic a jelítek, která se linula ze suterénu až do horního foyeru ještě před začátkem produkce. Zabijačkové pochutiny připravovali herci i během představení – prostě si odskočili z role, obrátili pár jitrnic, a šup zpátky ke starému rodinnému divadlu a do Hudlic. Vystupování z rolí se dělo poměrně často. Morbidní výjevy, které by se v obrozeneckém divadle obešly pouhým konstatováním, herci s radostí rozehrávali. Loutky v kulisách znehybněly, zato před oponou divadélka začal mord. Panáček přišel o hlavu a jeho tělo bylo rozšmelcováno ve směsi bylin, kůží a jiných rádoby kouzelných přísad. Když se zrovna nevraždilo, ani nehodovalo v Hudlicích, bavilo se postjarmarečními odrhovačkami. Moderní hudební aranže vzkřísily zašlé lidové popěvky. Trojice herců s uvázanými babskými šátky energicky halekala jako o život o idylce, českém zemském ráji i o bratrství. Zvlášt píseň o bratrství by mohla aspirovat na protestsong nějaké současné demonstrace. Aktualizace se ovšem netýkala pouze hudebních vsuvek.

    Buchty a loutky dle svého vkusu a umu prošpikovaly hru absurdními vtípky a současnou obecnou češtinou a ani pro vulgární slovíčko nešly daleko. Směsice archaického jazyka a výraziva „od podlahy“ vyvolávala kýžený smích. Vtipem, který se ani po dalším a dalším opakování nezprotivil, bylo zjevování postavy, o níž se zrovna mluvilo. Nejprve přivolal králův zachránce, uhlíř Matěj svými slovy strýčka a ženu, pak už se zjevovalo jako na běžícím pásu – duch svatého Václava coby kostlivec, svatý Havel jako vznášející se igelitový pytlík. Jen na Boha nedošlo, však jej taky postavy vždycky pěkně poprosily, aby se neukazoval. Nad scénou několikrát proletěla  loutka prasnice s vyčítavým obviněním: sežrali jste mi děti. A měla pravdu. Nejen postavy, ale i diváci se o přestávce ládovali výnosy poraženého pašíka.

    Hlavní je přeci se pořádně nadlábnout, pak si zabékat, protože kdo nezpívá, není Čech. Ono to nakonec všechno dobře dopadne, jako s Oldřichem a Matějem, který byl za to, že knížete vyvedl z lesa a pohostil, povýšen do šlechtického stavu. A že jsme někomu sežrali děti? Koho to zajímá? Buchty a loutky potvrdily, že umí oživit ideově zašlou látku, vyždímat z ní maximum a vše podtrhnout svým neuvěřitelným nasazením a neutuchající energií.

    Buchty a loutky – Vít Brukner a kol.: Posvícení v Hudlicích. Režie, výprava a loutky kolektiv, hudba Vít Brukner, Tomáš Procházka a kol. Premiéra: 15. května 2014, obnovená premiéra 18. prosince 2014 ve Studiu Švandova divadla.


    Komentáře k článku: Sežrali jste mi děti!

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,