Kategorie článků: Kritika

Návrat citlivého satyra

7/2015 Divadlo na Vinohradech se vrací k tvorbě svých někdejších kmenových autorů. Krátce poté, co uvedlo Čapkova Loupežníka, se na jeho repertoáru objevuje také Plačící satyr Fráni Šrámka, jenž měl zde premiéru v roce 1923.

Avantgarda na gauči

7/2015 Kniha 1913 Floriana Illiese splňuje snad všechny myslitelné důvody, proč ji neinscenovat: postrádá stěžejní děj, postrádá jednotu místa, v podstatě jediným dialogem jsou Kafkovy dopisy Felice (vlastně spíše monologem). Přesto vznikly dvě inscenace 1913, které se o slavnou...

Labyrint hrou

7/2015 Zákulisí, šatny, sklepy, schodiště i výtahy Divadla DRAK a přilehlého Labyrintu i venkovní dóm bude po dobu pěti týdnů okupovat interaktivní Labyrint světa a ráj srdce. Dominika Špalková, Tomáš Žižka a Ondrej Spišák vytvořili na motivy Komenského filosofického traktátu...

Na šikmé ploše

7/2015 Štěpán Pácl přenesl děj hry Ödöna von Horvátha Kazimír a Karolína z počátku třicátých let minulého století a Oktoberfestu (svátku piva a pouťových atrakcí) do současné Ostravy, do Stodolní. Bohužel jen částečně. Režisér považuje Kazimíra a Karolínu za aktuální...

Uhasit Ohnivého anděla se nepodařilo

7/2015 Ohnivý anděl (1928) Sergeje Prokofjeva patří k nejlepším dílům ruské i evropské moderny. Prolíná se v něm start dravého 20. století (když ho datujeme na konec první světové války) s ruskou mystikou, nostalgii fin de siècle přehlušuje konstruktivistické buřičství...

Ikonické znaky baletní virtuozity

7/2015 Nová inscenace Národního divadla Ballettissimo je složena ze tří baletních děl, která představují vysoký standard a estetické modely tance dnešních velkých evropských scén. Mají rozpětí od vizuálně i tanečním rukopisem čisté, elegantní a ušlechtilé neoklasiky Petra...

Začátky a konce sladkobolného toužení

7/2015 Lukáše Trpišovského a Martina Kukučku považuji především za dekorativní režiséry. Zdobnost ovšem nemusí nutně znamenat líbivost; například v nedávno uvedeném projektu Bouře zdařile pracovali se syrovostí či naturalismem – textu i scény. I jejich zatím poslední,...

Pokušení „velké hry“

7/2015 Martin Františák (1974), absolvent činoherní režie na brněnské JAMU v ateliéru Arnošta Goldflama, vstoupil na divadelní prkna jako autor na první pohled tiše a skromně: svou hru Doma inscenoval s ochotnickým souborem.

Kritický žebříček 7/2015 – činohra

7/2015 5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je dobré vidět / 2 na vlastní nebezpečí / 1 vhodné pro derniéru Lenka Dombrovská Jiřina Hofmanová Radmila Hrdinová Jan Kerbr Luboš Mareček Vladimír Mikulka Josef Mlejnek Jana Paterová Kateřina Rathouská Marie Reslová Jana Soprová Jitka...

U Jodorowského v kuchyni

Handa Gote v posledním projektu, který vznikl jako součást "oslav" desetiletého působení skupiny, představilo a "přečetlo" alchymistickou příručku ze 17. století Mutus Liber.

Bůh, či Nebůh?

6/2015 Fjodor Michajlovič Dostojevskij na našich scénách poměrně zdomácněl, ačkoli nepsal hry a jeho dílo zábavností příliš neoplývá. Ve svých románech a novelách však vytvářel dra­ma­ticky vděčné charaktery ve vyhrocených ­situa­cích.

Fassbinderovy ženy

6/2015 V únoru měly premiéru dvě inscenace her německého režiséra, dramatika, scenáristy a herce Rainera Wernera Fassbindera. Brémská svoboda a Hořké slzy Petry von Kantové mají několik styčných bodů: Fassbinder obě napsal v roce 1971, hlavními postavami jsou ženy.

Medvědi ve vlakovém kupé

6/2015 Jednou ze zřetelných dramaturgických linií Klicperova divadla je ta, jež se (většinou značně groteskním způsobem) dotýká života slavných českých osobností. Druhá zkoumá fenomén češství. Do obou těchto trendů zřetelně navazujících na proslavenou Drábkovu Kouli se...

Pravdivě falešný muzikál

6/2015 Česká premiéra muzikálu Andrewa Lloyd Webbera Sunset Boulevard potvrdila náročnou dramaturgii ostrav­ského souboru, dnes již víc muzikálového než operetního. Dokonce tu nalézají novinky, které ještě nestačilo zužitkovat Městské divadlo v Brně, a to má náskok nějakých...

Kdo je v Ústí nežádoucí?

6/2015 Cyklus Tři podoby svobody ústeckého Činoheráku je v půli se svou poutí – po dokumentárním Kopanci, kterým se soubor symbolicky vrátil do svého někdejšího střekovského působiště, představil v kině Hraničář i svou interpretaci Kafkova Zámku.

Plzeňská cesta za komedií

6/2015 Socialistickou nostalgii na bulharský způsob a další z řady lechtivých konverzaček Antonína Procházky nabídly dvě světové komediální premiéry, které uvedlo Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni na jevišti Nového divadla.

Bod na ploše

6/2015 Studio Hrdinů se věnuje inscenacím dramat nebo dramatizacím literárních děl s výrazným filosofickým či teologickým přesahem. Výjimkou není ani inscenace Marbot, neboť jde o volný scénický přepis stejnojmenného románu Wolfganga Hildesheimera, autory scénáře a režiséry jsou...