Divadelní noviny Aktuální vydání 16/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

16/2024

ročník 33
1. 10. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Názory – Glosy

    Riot Days

    Pussy Riot Theatre – Guerrilla punk s kořeny v sibiřském kriminále, tak zněla upoutávka na koncert snad nejslavnější současné undergroundové skupiny světa, ruských, dnes v exilu žijících Pussy Riot, 16. ledna v pražské Akropoli. Ne náhodou se konal v den padesátého výročí upálení Jana Palacha. Členky Pussy Riot jsou obdobně radikální a neústupné. Nejsme hudební skupina, ale politický umělecký kolektiv. Jsou mezi námi i hudebníci, ale není to naše hlavní zaměření, řekla na úvod performance současná vedoucí tohoto uskupení (a jedna ze tří v roce 2012 v Rusku odsouzených) Marija Aljochinová. Následoval více než hodinu a půl trvající, performativně pojatý koncert čtyřčlenného týmu (zpěvák a performer Kyril Mašeka, který se skupinou spolupracoval už v jejích počátcích v Rusku, rapující a zpívající Aljochinová a psycho-punk duo AWOTT, trumpetista a perkusionista Max a vokalistka a muzikantka ovládající laptop Nasťa). Ostrá, monotónně tepající, v podstatě punková hudba (recitativ, zpěv, trumpeta, perkuse, laptop s mnoha elektronickými zvuky a jednoduchými rytmy), do které Aljochinová i ostatní rapovali podstatné pasáže z její autobiografické knihy Riot Days / Dva roky v ruském vězení, jež ten den vyšla i u nás (v nakladatelství Bourdon v překladu Ondřeje Sobotky). A za nimi se promítaly snímky a filmové záznamy z historie skupiny včetně několikrát opakovaných pasáží z čtyřicetivteřinové performance 21. února 2012 v moskevské Katedrále Krista Spasitele, při níž pět členek Pussy Riot v kuklách na hlavě vtrhlo k oltáři, divoce tančilo a vykřikovalo text písně Matko Boží, vyžeň Putina, ostře kritizující ruského prezidenta a zostuzující státní policii, ruského patriarchu Kirilla a další ruské pravoslavné duchovní. …Přízrak svobody do nebe míří, / gay pride je v okovech na Sibiři // Šéf KGB, vrchní velekněz, / za protest do vazby nechává vést / … // Sračka, sračka, sračka Páně // … // Matko Boží, Panno, staň se feministkou // … // Patriarcha Gunďaj věří v Putina. / Měl by radši, čubka, věřit v Boha / … // Matko Boží, Panno, vyžeň Putina, / vyžeň Putina, vyžeň Putina!… Právě za tuto akci byly v červenci 2012 tři z nich souzeny a odsouzeny ke dvěma letům žaláře na Sibiři (jedné z nich – Jekatěrině Samucevičové – byl v říjnovém odvolacím řízení trest zmírněn na podmíněný). Svoboda neexistuje, pokud o ni neusilujeme denně. A já jedu v autě, které nabírá rychlost…, byla poslední slova performance. Aljochinová poté připomněla padesáté výročí Palachova sebeupálení, vyjádřila mu respekt a pořadatelům vděčnost, že ten den mohli v Praze vystoupit. Koncert skončil, boj za svobodu pokračuje. FOTO Mirka Vodrážková

    • Autor:
    • Publikováno: 3. února 2019

    Komentáře k článku: Riot Days

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,