RECENZE: Slaměný klobouk bez lehkosti a šarmu
Nino Rota (1911-1979) byl úspěšným skladatelem hudby k filmům Felliniho, Viscontiho a dalších, včetně „Kmotra“. Je však také mj. autorem 11 oper, z nichž frašku Florentský slaměný klobouk (1945) přivezlo 14. 4. do Stavovského divadla na festival Opera 2025 ostravské NDMS. Její předlohu, oblíbenou francouzskou komedii o tom, jak dámě na záletech sežvýká cizí kůň slaměný klobouk, manželův dar, a jaké potíže měl majitel koně se sháněním nového klobouku v den své vlastní svatby, napsali Eugène Labiche (1815-1888) a Marc-Michel (1812-1868).
Rotova neoklasicistní opera je dílem zkušeného komponisty, který si s hudebními tématy pohrává s radostí a vtipem. Spád zajišťuje hudebně kontrastními scénami. Navazuje na tradici italské buffy, ale i na vídeňskou operetu. V hudebním nastudování Marka Šedivého orchestr postrádal potřebnou lehkost, zněl hutně. V rychlých tempech vzala za své nejedna melodie, kontrasty mezi ztřeštěnými a poetickými momenty byly setřeny. Pěvci zpívající italsky tlačili na hlas, přesto, či právě proto místy ve zvuku orchestru zanikali. Martin Šrejma v roli ženicha Fadinarda, majitele koně, provedl svůj part po technické stránce vyrovnaně. Zvučností hlasu na sebe upozornili Daniel Kfelíř (milenec záletné Anaide), Jiří Hájek (žárlivý manžel) a Veronika Rovná (nevěsta Elena); z průměru nevybočili Barbora Perná (Anaide), Martin Gurbal´ (tchán) a další představitelé. Sbor (sbm. Jurij Galatenko) zpíval nejednotně.
Florentský slaměný kloubouk v Divadle Antonína Dvořáka Foto archiv
Režisér Jiří Nekvasil posunul děj do cca 50.let, jinak se předlohy držel, ale vtip obsažený v díle nevystihl, dějové zvraty zanikaly. Místo důsledného vypracování postav a komediálních situací dodal za pomoci gagmana Števa Capka dvojici mužů, aby ´dělali legraci´. Při předehře předvedli před oponou pár kejklí s kloboukem, pak se objevovali mj. i jako boxeři. Ztřeštěné situace se odehrávají ve třech odlišných salónech různých domů a na ulicích Paříže. Pro to vše existuje jediná dekorace. Posouváním se sice mění, ale pokoje bez nábytku jsou stylově podobné a nasvícení je neodlišuje dostatečně – v rychlém sledu obrazů to ztěžuje orientaci v ději. Teprve proměna na noční město je výmluvná.
Slaměný klobouk Nina Roty uvádí NDMS v české premiéře, v této hudební i jevištní podobě je jen povšechnou informací, že opera existuje.
Nino Rota: Florentský slaměný klobouk
Hudební nastudování Marek Šedivý
Režie Jiří Nekvasil
Premiéra v Divadle Antonína Dvořáka, scéně Národního divadla moravskoslezského Ostrava 13. a 15.března 2025
14.dubna byla opera uvedena v rámci 16. ročníku Festivalu hudebního divadla OPERA 2025 ve Stavovském divadle.
Komentáře k článku: RECENZE: Slaměný klobouk bez lehkosti a šarmu
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
