RECENZE: Muzikál Rebecca je plnokrevné divadlo
Jako druhá domácí scéna v (po Národním divadle moravskoslezském v Ostravě v roce 2017) uvedlo Divadlo J. K. Tyla v Plzni úspěšný muzikál Rebecca Michaela Kunzeho a Sylvestera Levaye ve zdařilém českém přebásnění Michaela Prostějovského. Muzikál vznikl podle slavného románu Daphne du Maurier Mrtvá a živá a premiéru měl v září 2006 v Raimund-Theater ve Vídni.
Mladičká společnice bohaté paní Van Hopper se zamiluje do vdovce Maxima de Winter, vezmou se a odjíždějí na jeho jihoanglické panství Manderley. Zde však hospodyně paní Danvers fanaticky uctívá památku zemřelé Rebeccy de Winter. Rebecca, byť mrtvá, jako by byla stále přítomna, a s ní ožívá i temný příběh její smrti. Psychologický thriller Daphne du Maurier vznáší dráždivou otázku – jsou činy druhých na překážku tomu, abychom je milovali? Muzikál vychází z dějové linky románu poměrně věrně, byť podstatu mírní, naštěstí ne tak zásadně, jako film Alfreda Hitchcocka. V románě nenávistnou Rebeccou vyprovokovaný Max svou ženu skutečně zastřelí, v muzikálu je fatální konflikt vylíčen nejasně: „nevím, jak se to stalo“. Hovoří se sice o „nešťastné náhodě“, v zásadě ale míra Maxovy viny zůstává tajemstvím, a tak otázka o síle lásky a odpuštění zůstává.
Muzikál Rebecca v režii Lumíra Olšovského se v plzeňském divadle vydařil Foto DJKT
Podoba inscenace se řídí licenčními podmínkami a supervizí Spojených scén vídeňských, z jejichž produkce titul je, nicméně inscenátoři mají ve výtvarném řešení určitou volnost. Vše se odehrává na zdařile řešené vzdušné scéně Ondřeje Zichy v dobře koncipovaných kostýmech Sylvy Zimuly Hanákové. Projekce Ondřej Brýny spoluvytvářejí působivou atmosféru. Skutečné plameny, stravující ve finále Manderley, přinášejí dramatický efekt, aniž by působily kýčovitě. Režie Lumíra Olšovského skvěle vystihuje stupňující se napětí ve vztazích mezi postavami, charaktery klíčových postav jsou pečlivě vypracovány, herecké akce plně v souladu se zpěvními čísly. Do detailu je provedena i choreografie (Michaela Dzurovičová). Výkonům dominovali pěvecky i herecky vynikající Charlotte Režná jako novomanželka (Já) a Jan Kříž v roli Maxima de Winter.
Herecky perfektní byla Markéta Pešková jako sugestivní paní Danvers, ve zpěvu však byla občas dramatičnost na úkor kultivovanosti. Výborně se zhostil Jaroslav Panuška role milence Rebeccy Jacka Favella, Adam Rezner správce panství Franka Crawley, Pavel Klimenda v roli prosťáčka Bena působil dojemně. Dita Hořínková jako paní Van Hopper diblíkovsky stylizovaná zbytečně přehrávala, Maximovu sestru Beatrice rovněž pojatou neúměrně excentricky ztvárnila Lucie Zvoníková. Vyrovnané bylo i obsazení menších rolí, dobře si vedl sbor. Ve spolehlivém hudebním nastudování Daniela Bárty řídil orchestr s jistotou Pavel Kantořík, někdy by prospělo pomalejší tempo. Celá produkce byla přezvučená za hranici únosnosti, v decibelech se ztrácely melodie a hudební kontrasty, v druhé polovině získaly některé pasáže až charakter obyčejného hluku. Snad se optimální míry nazvučení podaří dosáhnout v reprízách, plzeňská Rebecca je totiž strhující plnokrevné divadlo, jakého je na současných scénách málo.
Sylvestr Levay, Michael Kunze: Rebecca. Překlad: Michael Prostějovský, režie: Lumír Olšovský, hudební nastudování: Dalibor Bárta, dirigent: Dalibor Bárta, Pavel Kantořík, dramaturgie: Pavel Bár, Choreografie: Michaela Dzurovčínová, scéna: Ondřej Zicha, kostýmy: Sylva Zimula Hanáková, sbormistr Vojtěch Adamčík. Divadlo J.K. Tyla Plzeň, premiéra 10.5. , psáno z reprízy 11.5.
Komentáře k článku: RECENZE: Muzikál Rebecca je plnokrevné divadlo
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Tomas Lorenc
Dobry den. Dekuji za recenzi. Co se tyce hlasotosti tak tu si objednal supervizor z Vidne i zbytek tvurciho tymu. S pozdravem zvukar.
15.05.2025 (12.53), , Trvalý odkaz komentáře,