RECENZE: Lunetici a stříkající krev

A je to tady. Na plátnech českých kin se objeví (po zlínském politickém double billu o Ovčáčkovi a spol., Korespondenci V + W z Divadla Na zábradlí či dejvickém obcování s Bohem Ucpanej systém) další ukázka neobvyklého divadelního představení The Legend of Lunetic, které ve skromném prostoru divadla NOD zhlédly tisíce diváků. Nyní se jejich řady ještě rozšíří, neboť 2. března bude inscenace živě streamována do desítek kin v Čechách i na Slovensku. Ve svém žánru je to opravdu „pecka“, která hereckou interpretací, ale i sci-fi zápletkou potěší nejen příznivce kdysi kultovní hudební skupiny.

Tvůrčí duo Janek & Natálka, tedy Janek Lesák a Natálie Preslová-Strýčková, se už ovšem pustilo do dalšího, tentokrát značně krvavého experimentu na scéně divadla NOD. Pod názvem 27 litrů umělý krve uvedli brakovou inscenaci ve stylu live cinema. Po předchozích projektech, z nichž každý je svým způsobem výrazným formálním (ale i tematickým) experimentem, dali průchod své lásce k béčkové filmové kultuře, jinak řečeno braku, a pustili se do toho skutečně s velkou vervou.

FOTO Michaela Škrvrňáková a Tereza Veselá

Na tvorbě této dvojice, která mimochodem pár let řádila také v Malém divadle v Českých Budějovicích (mimo jinéInvisible Man), je sympatické, že splňují základní důležité aspekty úspěšné tvorby. Kolegové a zároveň oponenti (legrační je, že i značně výrazným rozdílem výšky jsou vizuálně nezapomenutelní) se prostě velmi dobře doplňují a jsou schopni se podpořit v realizaci nejrůznějších „nemožných“ nápadů. Mezi šťastné nápady patřilo angažování téměř kompletního ročníku Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU, který je zjevně naladěn na stejnou vlnu a tvoří základ repertoáru bláznivých nápadů (Láďa Karda, Martin Cikán, Jan Strýček, Lumíra Přichystalová, Nela Štefanová).

FOTO Michaela Škrvrňáková a Tereza Veselá

Ve své tvorbě mnohdy vycházejí z nějaké reálné události, kterou ovšem zakomponují do lehce či více pohádkového nebo sci-fi hávu. Tak to bylo s Osamělostí komiksových hrdinů, zkoumající psychiku nadpřirozených filmových postav, Měsíční sonátou č. 11, která vycházela z mnoha stran protokolu NASA při letu prvních kosmonautů k Měsíci, příběh FANTASY!, který divákům dovoloval příběh pouze poslouchat prostřednictvím sluchátek s binaurálním zvukem, či Městečko Palermo usíná, kde se diváci stávají součástí příběhu.

FOTO Michaela Škrvrňáková a Tereza Veselá

Jedním z bodů dramaturgického programu se stalo odhalování efektních triků využívaných ve filmovém světě a jejich transformace pro scénu. To si ostatně Lesák zkoušel v pozoruhodném prázdninovém kurzu v roce 2023 na Jiráskově Hronově (viz https://jiraskuvhronov.eu/wow-lesak-aneb-nove-pastelky-na-malovani-po-scene).

Ve svém nejnovějším projektu veškeré prvky vyzkoušené na výše uvedeném semináři propojili a ukázali, že i bez závratných filmových rozpočtů lze na scéně realizovat neobyčejné. Triky jsou tu v rámci live cinema předváděny zcela otevřeně s možností nahlédnout do „dílny tvůrců“. Důležitá je především fantazie, důkladná znalost materiálu (v tomto případě brakové literatury a filmu), smysl pro hračičkářství a obrovské osobní nasazení. Před očima diváků tedy v malém blackboxu vzniká „masakrózní“ podívaná, natolik přepísknutá ve využití dvou druhů falešné krve, že to ani útlocitné autorce tohoto textu nemohlo vadit. Už od počátku bude většina diváků patrně řešit, jak se po strmých a poměrně úzkých schodech do prvního patra NoD podařilo dostat reálný červený Renault Megane a jak asi probíhalo zkoušení, aby vše fungovalo tak, jak má (postavy jsou sledovány ve filmových detailech – natáčeny na dvě ruční kamery – a dabovány). Nechybí ani symfonický doprovod v zastoupení pouze jediného živého hudebníka (JosefŤupa). Celá ta podívaná, zviditelňující mnohaleté spolužití normálních lidí s upíry, kteří nechtějí ubližovat živým, ale bez své denní dávky krve se neobejdou, je vtipnou sbírkou nahromaděných klišé z akčních krváků, v níž nacházejí místo nelogické zvraty, bizarní dialogy, náznaky rodinných dojáků (policajt vyprávějící dcerce do telefonu příběh na dobrou noc), ale i nutné prvky podle dnešních hollywoodských pravidel (motiv LGBTIQ+) či edukativně laděný vzkaz na závěr.

Poznámka pro diváky: Pokud si sednete do první řady, hrozí nebezpečí potřísnění krví či jinou tekutinou.

Janek Lesák, Natálie Strýčková Preslová: 27 litrů umělý krve. Režie Janek Lesák, dramaturgie Natálie Strýčková Preslová, scéna Jan Tomšů, kostýmy Kapitán Pepé, hudba Ivo Sedláček. Divadlo NOD, premiéra 3. února 2025.

FOTO náhledového obrázeku Michaela Škrvrňáková a Tereza Veselá.