Divadelní noviny Aktuální vydání 17/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

17/2019

ročník 28
15. 10.–28. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Radost z podvodu, svět jako podvod

    Inscenace Gogolových Hráčů v provedení Komorní scény Aréna Ostrava začíná vstupem hostinského Alexeje. Michal Čapka se v jeho roli představí jako bytostný živnostník: odtažitý, distinguovaný, k zákazníkovi zdrženlivě loajální, plně chápavý. Ví, co se v jeho podniku děje a jakým podvodníkům poskytuje prostředí k jejich lumpárnám, ale spropitné přijímá s neokázalou samozřejmostí a téměř nepostřehnutelně. Jeho alibi obstojí před každým obviněním.

    Hráči – Ostrava

    Vlastimil Burda, Albert Čuba, Marek Cisovský a Josef Kaluža v inscenaci ostravské Arény FOTO ARCHIV FESTIVALU

    Albert Čuba jako Icharev uchvátí suverenitou. Výhrou je si předem jist. Vynaložil námahu trvající půl roku a svůj karetní soubor „cinknul“ tak dokonale, že to nerozpozná ani zkušený hráč. Své karty láskyplně nazývá Adelaidou Ivanovnou. Potvrzuje tímto zosobněním, že i pro Gogolovu komedii hranou samými muži platí postřeh Niny z Čechovova Racka, že ve hře „rozhodně musí být láska“.

    Icharev kalkuloval se všemi okolnostmi a faktory, jen ho nenapadlo, že v podceňovaných místních hráčích narazí na podvodníky tak sugestivní a na podvod tak systematicky připravený, že „otevřel karty“ a stal se obětí hry sice méně namáhavé, ale dokonalejší. Skvělí představitelé party podvodníků počínaje idealisticky stylizovaným Utěšitelem Marka Cisovského přes Švochněva Josefa Kaluži, Krugela Reného Šmotka, Glova staršího Pavla Cisovského a Glova mladšího Vlastimila Burdy až po Zamuchryškina Vladislava Georgijeva jako praví „ďáblovi advokáti“ ztělesnili radost z podvodu a gogolovské anekdotě dodali nečekaný rozměr: skrze její děj je obrazně řečeno vidět až do hvězd. Celý svět začíná divák právem podezírat z toho, že jde o podvod bez hranic. Škoda, že scéna s bankéřem Zamuchryškinem o kousek překročila míru přesvědčivosti, radost ze hry přehnala a předčasně prozradila pointu.

    Nic to nemění na tom, že režie Ivana Krejčího a ve shodě s ní i scénograf Milan David a autorka kostýmů Marta Roszkopfová podle mě zaimponovali vynikajícím smyslem pro nenápadný, ale o to účinnější aktuální výklad staré hry. Na letošním festivalu Divadlo evropských regionů patřili jejich Hráči k nejlepším představením.


    Komentáře k článku: Radost z podvodu, svět jako podvod

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,