Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Jak Jeník opravil motorku

    Novým nastudováním Prodané nevěsty Bedřicha Smetany se slavnostně otevře novostavba plzeňského Nového divadla (2. září), nicméně inscenace zůstane doma ve Velkém divadle. Není však, myslím, schopna divákům představit větší a technicky údajně špičkově vybavené jeviště Nového divadla, pracuje v české inscenační tradici jen s jednobarevným náznakem několika domečků (je otázka, zda jsou otlučené záměrně, či ze zkoušek) a jakýmisi vraty či posuvnými stěnami (nešly dovřít a málem spadly, když se o ně sólisté opřeli), s točnou pro mechanickou výměnu dějišť a s jednoduchým reflektorovým svícením, které až příliš názorně potemní jen k lyrickým áriím.

    Prodaná nevěsta

    Milenecká hádka Tak tvrdošíjná dívko jsi Mařenky (Ivana Veberová) s Jeníkem (Aleš Briscein) FOTO PAVEL KŘIVÁNEK

    Divadelní budovu 21. století tak otevře artefakt esteticky starý dobré půlstoletí. Nemyslím, že je dobré do Nového divadla slavnostně implantovat opatrnické narušování tradice v mezích zákona. Především podstatné činy začínají myšlenkou, deklarují smysl své existence právě teď a právě tady, kdežto režisérka Jana Kališová příběh a jeho situace jen opentlila zvnějšku dodanými humornými akcemi, jak je u nás dlouhá desetiletí zvykem. Nevadilo by, že se upíná k detailům, patří to k jejímu stylu, jímž stvořila naposledy strhující Carmen v Českých Budějovicích, protože věděla, o čem a proč ji hrát. Kecal do vsi přijel na motocyklu někdy z doby první republiky patřičně vystrojen, na návsi se převlékl do „pracovního“ a začal dohazovat. Možná vliv Postřižin, zřejmě ohlas Průdkovy Prodané nevěsty v Národním divadle, kde na námluvy přijel Vašek na bicyklu, proč ne. Jenže aby Jeník v klíčové scéně dohadování s Kecalem urazil reflektor a pak ho mezi řečí humorně opravoval? Vaška tlačí boty, jak ho doma navlékli do možná půjčeného kroje, a on by se tak rád převlékl a přezul do svého – to je charakterotvorné, jenže když si zoufá, že ho všechny chtějí milovat a zabít, a hladí kašírovanou slepici? Už K. H. Hilar varoval před balastem odvádějícím od příběhu a dialogů, a hlavně od hudby Prodané nevěsty.

    Vrkající gypsové hrdličky a polštáře zavěšené nad scénou naznačují snahu o idylický humorný příběh, a možná, že právě teď by se hezký obrázek jako od Ivy Hüttnerové hodil, jenže takový v Plzni nenamalovali.

    Kališová umí hereckou drobnokresbu ve vztazích a situacích, zvlášť s tak šikovnými pěvci, jací se tu sešli. Aleš Briscein se snad pro roli Jeníka narodil, jeho hlas má v převažující poloze partu nádhernou barvu, zvládá s převahou i vysokou „krásenku“, a chlapecká fyziognomie dodává postavě věrohodnost. Ivana Veberová zpívá Mařenku precizně vedeným dramatičtějším a objemnějším hlasem, který odpovídá její statné postavě – nejsympatičtější je, že ji nijak nezakrývala, jak bývá zvykem, ale jistě za precizního vedení Kališové přirozeně využila pro originální pojetí Mařenky jako opravdové milující vesnické dívky, která musí štěstí chytit za pačesy, možná má poslední šanci. Tomáš Kořínek je hlasem i fyziognomií ložený Vašek, Kecala pak podal ve velkém stylu Aleš Šťáva: neskrýval své mládí pod silným líčením a předvedl postavu zcela po svém, věcně, v hereckých i pěveckých detailech. Zdá se, že našel jednu z životních rolí, nenapodoboval, ale připomněl pojetí Eduarda Hakena.

    Dirigent Oliver Dohnányi hnal operu hodně svižně, je otázka, zda to bylo jedním z důvodů častého nesouladu orchestru s pěvci a sborem. Z orchestru leckdy zaskřípaly nekultivované tóny a nejistá souhra skupin. Na podobě Prodané nevěsty se zřejmě podepsaly trochu překotné a jistě ne bezkonfliktní změny ve vedení divadla a zvláště opery, hráči se s nedávno jmenovaným šéfdirigentem zřejmě teprve sžívají po dramatickém odchodu Petra Kofroně.

    Inu, asi se v Plzni potvrdí, že na inscenace otevírající nové nebo opravené budovy se obvykle nevzpomíná jako na umělecké činy. Tady se snad bude alespoň vzpomínat v dobrém, abonenti budou, myslím, spokojeni.

    Divadlo J. K. Tyla Plzeň – Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta. Komická opera o třech dějstvích na libreto Karla Sabiny. Dirigent Oliver Dohnányi, režie Jana Kališová, sbormistr Zdeněk Vimr, choreografie Jaroslava Leufenová, scéna a kostýmy Jana Zbořilová. Premiéra 7. června 2014.


    Komentáře k článku: Jak Jeník opravil motorku

    1. Alena Nováková

      Profilový obrázek

      Nesnáším moderní provedení,
      kde opery z minulých století se odhrávají na jevišti v bednách a podobně a herci jsou vystrojeni jak na maškarní. Provedení má být realistické k době a místu děje. Divadlo je od slova dívati se – koukat se do prázdného většinou setmělého prostoru na to nemusím do divadla od toho snad je koncert.

      03.09.2014 (11.31), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Evžen Novák

      Profilový obrázek

      Podle mého názoru
      a názoru mé manželky, která bohužel odešla ještě před skončením opery, jsme se shodli na tom, že snaha modernizovat děj opery Prodaná nevěsta tím, že se tam přidá motocykl ČZ vyrobený ne Strakonicích jako dpravní prostředek „kecala“, je holý nesmysl, protože děj se odehrával někdy v předminulém století, a napadá mě, jak by vypadal třeba Vinetou s Old Shatterhandem na motorkách v americká prérii. Myslíme si, že to inscenaci opery nijak neprospělo.

      03.09.2014 (13.55), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    3. Tereza

      Profilový obrázek

      *JAN Šťáva

      03.09.2014 (21.36), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    4. Richard

      Profilový obrázek

      Ukrutně špatná inscenace,
      za kterou by režisérka už během studia na DAMU dostala za 4 s odřenýma ušima
      :-((

      21.10.2014 (23.05), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    5. Lenka Schubertová

      Profilový obrázek

      Byli jsme na dětském představení, kluci 7 a 8 let a oba unesení. Měla jsem z toho obavy, přece jenom opera, ale líbilo se jim to moc. Nevědí o tom skoro nic, proto jsou bez předsudků a musím říci, že i já jsem z toho byla nadšená. Bylo to hravé a lehké.

      21.01.2015 (9.09), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,