Předvolební guláš pro kulturu

Po volbách nezaškodí připomenout, co vítězné strany slíbily udělat s tzv. živou kulturou. Leccos se pod tlakem událostí změnilo.

Především stranické úvahy o kultuře nabyly na důležitosti a zkonkrétněly. Kupodivu nejstručnější byli lidovci, přitom mají reálnou šanci obsadit své tradiční ministerstvo kultury. Klíčová věta jejich programu zní skoro zlověstně: Budeme podporovat především tradiční lidovou kulturu, neprofesionální umění a regionální kulturu, ale i živou kulturu. Folklórní soubory, Jiráskův Hronov, Janáčkovy Hukvaldy, a pokud zbyde, i Národní divadlo a další profesionální divadla, orchestry, kinematografii?

Komunisté kulturu začlenili do kapitoly Budoucnost mládí, jistoty stáří, a podřídili ji strategickému cíli nastolit socialismus. Všechno zařídí, stačí jim to svěřit. Slibují třeba bezplatný vstup do Národního muzea a Národní galerie, také se postarají o prosazování čistoty a ochrany českého jazyka v médiích a při výuce na všech stupních škol.

Strany konečně přiznávají, že v kultuře nebylo všechno v pořádku. Hnutí ANO zakončilo poučenou kritiku poměrů slibem: Pro odborníky v kultuře zajistíme důstojné existenční podmínky, jejich mzdy se totiž dlouhodobě pohybují pod celostátním průměrem, některé významné obory v kultuře se tak staly pro mladé lidi zcela neatraktivní.

Některé strany konstatovaly, že kultura je přímou součástí ekonomiky. TOP09 zdůvodnila, proč je kultura oporou společnosti, a ne čímsi zbytným, i proč do ní investovat: Jsme přesvědčení, že kultura a umění mají významnou národohospodářskou roli, ať už v odvětvích hudebního, filmového a vydavatelského průmyslu nebo v dalších odvětvích takzvaných kulturních průmyslů. Kultura je velkou příležitostí pro podnikatelskou sféru, je důležitým podněcovatelem prosperity měst či celých regionů, mimořádnou šancí pro novou ekonomiku. I další strany proklamují provázanost kultury s turistickým průmyslem a s politikou zaměstnanosti. Hnutí ANO dokonce deklaruje potřebu proexportní politiky, stejně tak hnutí Úsvit, to ovšem s nápadným nacionalistickým přídechem pod ústředním heslem Národ sobě. Výkřik Jen 2 mld. Kč vyvážíme na moderním umění asi v tom shonu nestihli zredigovat, ale jak k tomu číslu došli? A co je to moderní umění? Požadují také zavedení daňových asignací.

Poprvé se slibuje transformace příspěvkových organizací – vzpomeňte, jak ji pražští sociální demokraté nedávno zarazili. Teď ji mají v programu spolu s přijetím zákonů o veřejné službě a veřejnoprávní instituci v kultuře. Těžko by je v tom tiše podpořili komunisté, ale líbilo by se jim, že i v ČSSD jsou si vědomi nezaměnitelné funkce kultury – jak z Rudého práva před padesáti lety. Možná bezděčný doklad názorového rozkročení a štěpení sociálních demokratů.

Politiky prostě vystrašily skandály kolem pražského Národního divadla, což přiznali v hnutí ANO a v ODS – jenže té je těžko věřit kritiku stavu, za který je spoluzodpovědná: V uplynulých letech stát necitlivě ovlivňoval řízení kulturních institucí v naší zemi. Posledním příkladem je dění v Národním divadle. Jsme poučeni a napříště nepřipustíme personální změny, které by proběhly bez ohledu na odbornost, stabilitu instituce a dobré mravy.

Hnutí ANO slíbilo nejvíc: Nedopustíme, aby byl význam kultury nadále podceňován, je nepřijatelný stav, kdy politické strany nominují do čela resortu ministry, kteří se v problematice neorientují, navíc často dochází k jejich výměnám, což je další příčina diskontinuity a nekvalifikované improvizace. Zamezíme chaosu a podfinancování resortu, dávno navrhované financování ve výši 1 % státního rozpočtu stále není realitou.

To se budeme mít…