Divadelní noviny > Blogy

Novinky z Národního muzea (No. 10)

Národní umělkyně Jiřina Šejbalová (1905-1981), charismatická žena s výrazným nezaměnitelným hlasem, v letech 1928 až 1971 členka činoherního souboru Národního divadla v Praze, byla považovaná za jednu z nejúspěšnějších hereček své doby. Kromě ztvárnění celé plejády divadelních postav působila také ve filmu, a to od roku 1929 až do roku 1980.

Nezapomenutelné a často oceňované byly hlavní role ve filmech Vlčí jáma (1957) a Zlatá svatba (1972). Působila rovněž v rozhlase, televizi, v dabingu a psala reportáže. Od roku 1967 vyučovala na pražské HAMU jevištní řeč a hereckou výchovu, v roce 1968 byla jmenována profesorkou. V roce 1958 získala titul zasloužilé umělkyně a v roce 1965 se stala národní umělkyní.

Pozůstalost Jiřiny Šejbalové, uložená v Divadelním oddělení Národního muzea, byla v letošním roce zpracována a je k dispozici badatelské veřejnosti. Sestává ze dvou částí. První částí je přírůstek z roku 1982 darovaný panem E. Teplým z Prahy 1, a druhá část pozůstalosti byla téhož roku zakoupena v Antikvariátu ve Skořepce za 275,-Kč z položky určené na nákup knih. Celkem obsahuje 1 132 ks předmětů mapujících život slavné umělkyně. Z větší části se jedná o fotografický materiál rozdělený do tematických celků, a to fotografie divadelní a filmové, fotografie soukromého charakteru a darované snímky od osobností kulturního života (většinou portréty s podpisy nebo věnováním). Ve fotografiích je tak zachycen celý hereččin soukromý i profesní život doslova od prvních krůčků malého děvčátka (záznam na jediném skleněném negativu) až po zralý věk.

Fotografie z divadla, filmů a televizních inscenací (též z natáčení a zkoušek), individuální i s partnery, jsou z části popsány. Na rubu jsou uvedeny roky, název inscenace nebo název ztvárněné postavy, avšak není tomu tak zdaleka u všech snímků. Mezi soukromými fotografiemi jsou zvlášť vyčleněny snímky svatební, Silvestr 1943, 77 osobních snímků a jedno album manžela Jiřiny Šejbalové, JUDr. Jaroslava Pipka.

Další část pozůstalosti Jiřiny Šejbalové tvoří osobní doklady, jmenování, ocenění a vyznamenání. Divadelní oddělení vlastní unikátní předměty, jakými bezesporu jsou např. dva rodné a křestní listy vydané úřadem na Smíchově v roce 1905, školní zprávy (vysvědčení) z let 1912/1913 a 1913/1914, karta posluchačky Státní konzervatoře hudby v Praze z roku 1920, Absolutorium Střední školy státní konzervatoře hudby v Praze z roku 1927, oznámení Národního divadla v Praze o přijetí do souboru činohry z roku 1928, řidičský průkaz, List domovský hl. m. Prahy, Oddací list Jaroslava Pipka a Jiřiny Šejbalové z 12. 1. 1940, gratulace prezidentů ČSSR Antonína Novotného a Gustava Husáka k životním jubileím (roky 1965 a 1980), korespondence, legitimace, upomínkové listy na různá hostující představení atd.

Ve dvou červených tubusech jsou uložena nejvyšší ocenění celoživotní práce herečky, a to čestný titul Zasloužilá umělkyně ze 14. 11. 1958 a prohlášení Jiřiny Šejbalové Národním umělcem ze dne 30. 4. 1965 podepsané prezidentem Novotným. Z dalších ocenění, diplomů a medailí, jež jsou součástí pozůstalosti, stojí za zmínku stříbrná medaile La Biennale di Venezia z roku 1958 s nápisem

(uložena v etuji) a zlacené plastiky získané za roli v televizní inscenaci Tchýně na VII. FIT 1970 PRAGUE. K dispozici jsou i další ocenění, diplomy, čestný odznak i pamětní medaile (celkem 10 ks). Největšími  předměty celé pozůstalosti jsou hereččina busta a portrét.

Malou a zajímavou kapitolu tvoří materiály k reportážím z pera Jiřiny Šejbalové vycházejícím v roce 1958 v Tribuně pod názvem Sama sobě reportérkou. Součástí jsou strojopisy, album výstřižků i originální kresby – karikatury – od Antonína Pelce.

Obsahem druhé (zakoupené) části pozůstalosti Jiřiny Šejbalové jsou drobné rukopisy, tištěné scénáře a strojopisy s vepsanými poznámkami, např. televizní pořady: Barevný den (1966), Úsměvy světa, pohádka O Krakonošovi a Kulatý bábě (1970), Jak se bavíme na Hodonínsku (1973), Kino mého mládí (1981), rozhlasová hra Hodina lásky a množství dalších tiskovin.

Pozůstalost významné české herečky je nyní uložena v sedmi archivních krabicích v depozitáři Terezín a je připravena pro všechny zájemce o studium divadelní historie.

Jaroslava Krákorová, Divadelní oddělení Národního muzea

///

Předchozí díly Novinek z NM na i-DN:

Novinky z Národního muzea (No. 1)

Novinky z Národního muzea (No. 2)

Novinky z Národního muzea (No. 3)

Novinky z Národního muzea (No. 4)

Novinky z Národního muzea (No. 5)

Novinky z Národního muzea (No. 6)

Novinky z Národního muzea (No. 7)

Novinky z Národního muzea (No. 8)

Novinky z Národního muzea (No. 9)

• Autor: Jaroslava Krákorová
• Publikováno: 10. dubna 2016

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Novinky z Národního muzea (No. 10)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ