Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 636)
Šourám se pustou kuchyní. Mozek velí, tělo neposlouchá. Múza špitá: Ono to zase půjde. Zavřete oči, poletíme do Vysoké, k jezírku. Hleďte, zámeček, balustrády omšelé a před ním loužička. Žínky běhají mokřinami, tančí. Hou, hou, hou, stojí měsíc nad vodou…
Kuchyně se zalévá měsíčním svitem. Múza v bělostné říze objímá ledničku a mlčenlivými zdmi prostupuje hudba. Hastrmánku, tatíčku, než se vody zpění, sečkej se mnou chviličku, ať mi smutno není…
Múza říká: Máme hosta, prosím, seznamte se. Ctitel z Komína, mistr Dvořák.
Komín, komín, to by se dalo zhudebnit…, říká bělovlasý skladatel.
Pak se ptá: V Metropolitní opeře jste byl?
Nebyl.
Třpyt se vlní v kořání smutečních vrb. Rusalka zpívá: Měsíčku na nebi hlubokém…
Mistr Dvořák je překvapen: Ona zpívá česky. To by měl pan Kvapil radost.
Mistr vydechl: Metropolitní. To je ale rozloha, viďte, pane. Takový sál v Komíně asi není.
A Vodník vypadá jako krab v brnění. Ovšem intonuje věrně.
A orchestr hraje bez kazů. V obsazení, o kterém se Čechovi z Rakouska ani nesnilo.
To víte, pane, velká země, velké divadlo…
V uších zní polonéza. Dvořané tančí, dámy se otáčejí, princ se dvoří kněžně a rusalka pláče.
Vodník zpívá: Běda, běda.
Slova se odrážejí od stěn a vracejí se ozvěnou.
Šourám se na vratkých nohou z pusté kuchyně.
A múza notuje s Rusalkou: Lidská duše, Bůh tě pomiluj!
Brno – Komín, 28. 1. 2021
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 636)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Zdeněk Pololáník
Kolikrát jsem se zamýšlel,
jak je možné, že se A. Dvořák nedočkal provedení své Rusalky ve Vídni, kde býval tak často hrán i osobně přítomen, také v Americe, kde dokonce založil konzervatoř, byl jejím 1. ředitelem, 4 roky tam pedagogicky působil a svou tvorbu obohatil nejen o nová, tam vytvořená a doposud po světě stále uváděná díla, tako Novosvětskou symfonii, Cellový koncert či Biblické písně aj., ale vlivem nového prostředí, poznání tamější hudby dostaly jeho skladby silnou inspiraci, která se pak objevuje v celé jeho další tvorbě. Nachází se tedy i v opeře Rusalka. Do blízké Vídně se pak dostala až nedávno a do Metropolitní opery o více než sto letech od Dvořákovy smrti. Zmínku o tomto provedení s bohatými video ukázkami nám připomněl, přiblížil až domů a vtipným komentářem zmínil zde až Jaroslav Tuček. U nás není nouze vidět tuto skvělou operu na všech našich operních scénách v nejrůznějších režijních podobách. V Metropolitní opeře, soudě podle záběrů, ukázek vybavili představení velmi osobitě, že by stálo za to vidět přenos celého díla se všemi efekty světel a barev patřících k prostředí pohádkového dění. Dnes to konečně není problémem. Máme se na co těšit.
14.02.2021 (22.37), , Trvalý odkaz komentáře,