Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2020

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2020

ročník 29
23. 6.–1. 9. 2020
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 572)

    Brněnský BuranTeatr se stal výspou hledačství v oblasti divadelních produkcí, kde pohyb člověka vítězí nad slovem.

    Ještě před pandemickou karanténou jsem uposlechl volání múzy Mab upozorňující na projekt Silvie Kudelové Rabbuni – Mistře vzniklý v koprodukci spolku Z druhé strany a divadla BuranTeatru, v partnerství s Centrem choreografického rozvoje SE.S.TA., a vydal se k prostorám historické Sokolovny.

    Sólová performance Rozhovor s Mistrem je utvářena z tance, gest, poezie a hlasu. Foto Áša Sárová

    Provázel mě hlas múzy. Sólová performance Rozhovor s Mistrem, jež je utvářena z tance, gest, poezie a hlasu, zobrazuje vnitřní proměny člověka spojené s uvědomováním si vlastní podstaty. „Rabbuni“ znamená „Mistře“. Takto oslovila dle evangelia sv. Jana Marie Magdalena Krista po jeho zmrtvýchvstání.

    Za obrubní vstupních dveří je nepatrná prohlubeň, schodek. Vím to, a přesto můj první krok k Buranům je vždy spojený s úlekem a bolestným píchnutím v zádech…

    Od vnějšího světa obrací svou pozornost k sobě samé. Foto Áša Sárová

    Mab mého heknutí nedbala. Příběh Marie Magdalény zachycuje proměnu člověka, který hledá pokoj a naplnění a nalezne to, po čem touží, uvnitř sebe samotného. Od vnějšího světa obrací svou pozornost k sobě samému a teprve tady nalézá vše, co doposud hledal okolo sebe…

    Na šedesát tichých diváků hledělo před sebe dolů na čtvercovou černou pláň s dominantou zlatavé plachty zavěšené na zdi vzdáleného horizontu. Téměř neslyšné praskání provází mé dosednutí. Temnota pohlcuje vše…

    Ve světelném trychtýři se zjevují dlaně Máří Magdaleny. Foto Áša Sárová

    Ve světelném trychtýři se zjevují dlaně Máří Magdaleny. Rabunni, kde jsi, proč nepřicházíš? Safírem zdobím tvou hlavu spadlou na rameni…

    Z šerosvitu se vylupuje postava dívčiny upnutá v zelenkavé tričko a dlouhé saténové kalhoty. Spíná ruce v prosebném gestu. Její paže protlačují dlaněmi vzduch. Pohybem lokte, ramena, hrudi pátrá v prostoru, jako by to bylo ve snu. Do ševelu hudby je slyšet hlas: Volal jsem. Bleskem vyvrátil strom, deštěm splavil stráň, abys viděla stopy. Performerka kráčí. Klouby, svaly, úpony jsou v pohybu. Záškuby napínají triko, třesou nohavicemi kalhot.

    Je tady jakási cesta, odvíjející se rozhovor. Foto Áša Sárová

    Mab mi napovídá citaci autorky: Je tady jakási cesta, odvíjející se rozhovor. Nejde ani tak o to uchopit v něm jeden konkrétní bod, a ten považovat za výsledek. Spíše jde o rozpravu samu, skrze níž zůstaneme ve spojení…

    Dívka zvedá ruce, prstem probodává vzduch. Ústa vyslovují slabiku – Ne. Ne, to ne!!

    Ve tváři má výraz zarputilého odmítnutí… Její tělo se rozvlní. Paže zalomí, dlaně ustálí v pozici kazatele a rozhýbá rty. Jsme jak zrno, jako malé hořčičné zrnko, zaseté v zahradě. Rosteme a rosteme. A stavíme si hnízda ve stínu svých větví.

    Světla pohasínají.

    Je neuvěřitelná. Fascinující. KrásnáFoto Áša Sárová

    Mab šeptá: Je neuvěřitelná. Fascinující. Krásná…

    Performerka strhla ze zdi velikou plachtu. Poté se do ní zahalila. Tichá hudba se zachvěla v okruží stěn, svit světla pohladil faldy i řasení a divákům se zjevila bohyně v antické tunice. Snad Máří Magdalena. Pravila: Safírem zdobím tvou hlavu. Jsem. Pak položila otázku: Co to je – jsem? Po chvíli ji zodpověděla: Jsme. Jsme jak zrno, jako malé hořčičné zrnko, zaseté v zahradě. Rosteme a rosteme. A stavíme si hnízda ve stínu svých větví. Shodila tuniku z ramen a z látky se stala kupa hadrů. Chodila po černé ploše, shýbala se, brala do dlaní okraje plachty a rovnala ji do tvaru čtverce. Dlouho, předlouho…

    Okouzlení diváci ji sledují jako akrobatku na laně při vrcholném čísle Foto Áša Sárová

    Mab pravila: Je fantastická. Rozkládá hadr a okouzlení diváci ji sledují jako akrobatku na laně při vrcholném čísle…

    Když performerka látku rozprostřela, na jejím zlatavém povrchu se objevil obrys bludiště.

    Mab řekla: Kresba labyrintu je sama o sobě cestou moudrosti. Nutí nás k postupu, jehož rychlost odpovídá době potřebné k zralosti a k hledání směru. – Annick de Souzenelle: Symbolismus lidského těla

    Silvie Kudelová stála za látkovým čtvercem… Foto Áša Sárová

    Silvie Kudelová stála za látkovým čtvercem…

    Diváci se pomaličku probírali z uhranutí. Teprve úklona performerky je vrátila realitě.

    Potlesk byl srdečný.

    Při odchodu z divadla jsem zakopl o drobounký schůdek a narazil si hlavu o rám dveří. Mab řekla: To nic, to přebolí, vždyť jste viděl zázračné představení…

    Brno – Komín, 10. 3. 2020

    BuranTeatr, Brno – Silvie Kudelová: Rabbuni. Koncept performance, scénografie, performance: Silvie Kudelová, pohybová spolupráce: Roberta Legros Štěpánková, hudba a zvuk: Ondřej Kalužák, světla: František Kumhala, realizace kostýmů: Jana Pluháčková, produkce: Klaudia Klembarová. Inspice: Martina Ipserová. Grafika: Simona Vaškovičová. Foto plakátu a inscenace: Dagmar Husárová. Technické zajištění: Jakub Vrága, Josef Augustin Drobný, Jaroslav Ryška. Premiéra 7. března 2020 v BuranTeatru.


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 572)

    1. Milana Suská

      Profilový obrázek

      Humorné, s tím schodkem.

      28.06.2020 (0.31), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,