Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 368)

    Na pamětnickém televizním kanálů dávali v prázdninovém vedru film Jiřího Weisse z roku 1957 Vlčí jáma. Hrála v něm i profesorka Lola Skrbková. Zlobnou, mentálně postiženou služku Petronilu ztvárnila natolik přesvědčivě, že jsem si nechával na individuálních hodinách herectví o natáčení vyprávět.

    Lola Skrbková, třicátá léta. FOTO archiv

    Pan režisér vyžadoval pravdivost hereckého projevu, a proto paní Lola brala lekce lašského dialektu. Roli se učila doma při vaření… Na jedné hodině recitovala Máchův Máj a vzpomínala na Emila Františka Buriana, tvůrce voicebandu, režiséra, skladatele a zakladatele bájného Déčka.

    Služka Petronila ve filmu Jiřího Weisse Vlčí jáma (1957). FOTO archiv

    Dovídal jsem se mnohé. Rodiče paní Loly měli prosperující krejčovství. Z jejich peněz zaplatila mladinká herečka nemajetnému principálovi divadelní koncesi. Při zkouškách zapisovala „Efikovy“ nápady, vyučovala adepty souboru, hrála a režírovala.

    Paní profesorka mě učila lásce k experimentu a být na jevišti nespoutaným, svobodným hercem.

    S Václavem Tréglem (profesor matematiky Koďousek) jako profesorka přírodopisu Suchánková ve filmu Martina Friče Škola základ života (1938). FOTO archiv

    Ke konci sedmdesátých let mě pozvala do svého skromného bytu na Šumavské ulici. Nevím, kolik mi zbývá času. Tak dobře poslouchej. Byla hubená, nedobře se jí dýchalo. Svět je složitý a v divadlech se dějí věci nepěkné. Buď soudný a snaž se neubližovat. České divadlo je tuze malé hnojiště. Každé ublížení, ti bude jednou vráceno… Měl jsi krásnou maminku. Věřila v Boha. Já věřila v ideál levice. Když se Efík vrátil z koncentráku, nechápala jsem jeho proměnu. Chodil s pistolí na zadku a hrál si na velitele… Učila jsem tě věřit. Protože bez víry se žije těžko… Sloužila jsem ideálům. Kde strana potřebovala, tam jsem šla. Slepý věřící… Šedesátý osmý mě vyléčil. Už nevěřím… Chci ti říct, buď ve víře opatrný. Raději nevěř. Nebudeš zklamán… A už běž. Máš před sebou život

    Žebračka Maryna ve filmu Otakara Vávry Kladivo na čarodějnice (1969). FOTO archiv

    Profesorka Lola Skrbková zemřela 28. září 1978. Její manžel, herec Vilém Pfeifer mi doručil balíček knih. To ti Lola odkázala. Prý to budeš potřebovat. Tak si čti a uč se moudrým býti.

    Jsou prázdniny. Mé zápasy i bitky paní profesorky odvál čas. Bojím se, že se blíží okamžik, kdy v mé opuštěné domácí knihovně někdo objeví odrbané svazečky divadelních mouder, která kdysi bývala pravdami.

    Tož tak.

    Brno – Komín, 31. 7. 2018


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 368)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,