Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 249/2)

    Za inscenacemi Draku jsem jezdíval do Králova Hradce. Patřily k tomu nejlepšímu, co bylo pro dětského diváka kdy stvořeno. Těšil jsem se proto a spěchal za jeho představením na festival. V Městském divadle hrál hradecký Drak pohádku O bílé lani.

    Hodně se zpívalo, hovořilo a dvorní orchestr hrál tklivou hudbu. FOTO JIŘÍ N. JELÍNEK

    Před stěnou zámecké komnaty pojednané svislými pruhy a opatřené loveckými trofejemi paroží a kouzelným zrcadlem usedali zámečtí hudebníci na židle. Kapelník pokynul. Zazněla jemná hudba a ke dvěma mikrofonům přišly dívky a počaly vyprávět příběh o princezně, která nesměla na sluníčko…

    Na elipse zrcadla se proháněla bílá laň. Na malé mýtince uprostřed jeviště se objevovaly postavy pohádky. Královský pár, princezna, princ… Hodně se zpívalo, hovořilo a dvorní orchestr hrál tklivou hudbu. Byla to taková milá, koncertně provedená „rozhlasová“ pohádka…

    U diváků měla úspěch.

    Coural jsem městem. Rónovu koni na Moravském náměstí jsem zašeptal – kdybys nebyl bronzový, měl bys z festivalu radost jako já…

    ///

    Líbeznost mateřštiny umocněná tvary voicebandu hodinu kralovala kamennosti zdí bývalého šlechtického domu… Michal Kern, Miloslav König a Ivana Uhlířová. FOTO archiv DSB

    Ve sklepení Divadla Husa na provázku se na malém pódiu rovnali tři mladí lidé v bílých košilích. Michal Kern, Miloslav König a Ivana Uhlířová ze společnosti Masopust. Předváděli poetickou dadaistickou koláž slov a pohybu nazvanou Lidový kousek.

    Líbeznost mateřštiny umocněná tvary voicebandu hodinu kralovala kamennosti zdí bývalého šlechtického domu… Krédem sympatických kumštýřů bylo: Spokojenost lidem dát, zbytečně lidi nelekat. Nemrkat, nemračit, nesmrkat, nesvačit, nekašlat, nekroutit, nekrčit, nermoutit…

    Chytré, „secvičenými“ improvizacemi kvetoucí představení bylo diváky přijato s porozuměním.

    Seděli jsme s múzou Mab na kávě. Vzpomínal jsem na studia. Profesorka Skrbková byla u toho, když Emil František Burian vymýšlel vícehlasé skladby mluvených slov, které nazval voicebandem. Paní Lola si pamatovala voicebandové pasáže z představení Máchova Máje. Přednášela jednotlivé hlasové party… Voicebandy těch tří z Lidového kousku byly výtečné… Pak jsem vzpomínal na nedávnou premiéru brněnské činohry Františákovy inscenace s Martinem Siničákem v roli krále Oidipa.

    Mab dopila kávu. Řekla: Musíme jít, abychom nezmeškali začátek Krále Oidipa německého Rezidenzteateru. Jsem zvědavá, jak si se starým Sofoklem poradí oni…

    ///

    Za sklem chodebního koridoru procházeli senátoři ve střižených oblecích zaneprázdněných manažerů současnosti. FOTO DASHUBER

    V Mahenově divadle na nás čekalo velké překvapení. Na jevišti stála skleněná krabice paláce dnešních dnů. Za sklem chodebního koridoru procházeli senátoři ve střižených oblecích zaneprázdněných manažerů současnosti. Někteří mizeli za dveřmi tušeného kongresového sálu. Královský sněm projednával vraždu předchozího vládce. Král Oidipús chtěl znát jméno kralovraha. Bylo slyšet hlasy řečníků… Pod skleněnou stěnou stál katafalk s obdélníkem překladového zařízení. Titulky převáděly němčinu do českých slov… Ze sálu, vyšel Oidipús. Vedl dialog se slepým věštcem.

    Pak však nastala vzpoura elektroniky. Na překladovém obdélníku se ustálilo rčení: Naše naděje a skleněný kongres oněměl… Herci hráli, neboť netušili. Jen diváci nevěděli, o čem že to za sklem hrají… Někteří z nich se snažili potleskem upozornit na vzniklý problém… Po dlouhé čtvrthodině divadelní kiks ukončila vše zastiňující opona.

    Hostitelé souboj s technikou zvládli ve velmi krátkém čase a hosté s kázní nadpozemskou to „vzali“ od okamžiku technické poruchy znovu… Excelentní představení pokračovalo.

    Sofoklova tragédie se proměnila v ohnivou, téměř detektivní hru ze současnosti. FOTO DASHUBER

    Sofoklova tragédie se proměnila v ohnivou, téměř detektivní hru ze současnosti. Stala se nezapomenutelným divadelním zážitkem. Slovinská režisérka Mateja Koležnik vtiskla inscenaci obrazivou i významovou jedinečnost. Vynikající herecké výkony – Sophie von Kassel, Bijan Zamani, Hans-Michael Rehberg, René Dumont, Wolfram Rupperti, Alfred Kleinheinz, Thomas Grässle – byly korunovány bravurní kreací Thomase Lettowa v roli Krále Oidipa. Scéna Raimunda Orfeo Voigt je šokující architekturou jeviště. Kostýmy Adam Hranitelj jejím parádním zdobením…

    Úspěch inscenace byl veliký.

    Mab spěchala. Rozloučili jsme se a já se dal na procházku nočním Brnem…

    Brno – Komín, 19. 5. 2017

    ///

    Více o 3. festivalovém dni DSB na i-DN:

    Brno žije divadlem (No. 4)


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 249/2)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,