Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 240)
Wiliam Shakespeare prý napsal na přání královny Alžběty komedii Veselých paniček windsdorských za čtrnáct dnů. Příběh o vilné ziskuchtivosti stárnoucího seladona, rytíře Jana Falstaffa, který se snaží svést dvě dámy najednou, aby od nich získal peníze, slaví úspěchy na celém světě po čtyři staletí.
Hračkářskými klíči byla natažena pera bláznivě vyhlížejících loutek a ty, za rachocení dřevěných strojků, ožily. Repro archiv
Věhlasný principál výtečného loutkového divadla pro děti, Divadla Radost, pan Vlastimil Peška slavnou Shakespearovu komedii přepsal, opatřil hudebními vstupy a zrežíroval ji do podoby vtipné a milé podívané…
Miluji bláznivý rej dřevěných almar, pojízdných domečků, zástěn a ostře řezaných hlav vykukujících z kdejakých skulin, výšek a zákoutí jeviště. Mám rád barevnou strakatinu kostýmů a skvostnost tvarů loutek.
Když se v kropenaté kostýmové nádheře rytířského šarivari v kolíbal do hry tlustý bařtipán Jan Falstaff, děti vydechly. FOTO archiv DR
Na jarmarečně pojednané jeviště vstoupili čtyři pěvci windsorští a hudebník s violoncellem v ruce. Oblečení do károvaných skotských sukní, s opeřenými barety na hlavách, připomínali bardy, či trubadúry nebo minesengry. Proplétali se mezi krabatými stavebnicemi, štěkajícími psisky a skříněmi. Zpívanými kuplety představovali aktéry, slovutné občany windsdorské.
Hračkářskými klíči byla natažena pera bláznivě vyhlížejících loutek a ty, za rachocení dřevěných strojků, ožily. Na almárce stojící komedianti živé panáky vodili na provázcích, jakoby to byly loutky. Mladý šlechtic Fenton tančil s blonďatou krasavicí Aničkou, paní Čiperná hopsala, aby jí nic neuteklo, rozkošné paničky Vodičkové a Hoškové byly veselé. Věchýtek vypadal dementně. Na hlavě grošovaný cylindr, mluvil pisklavým hláskem. Mluvčí Flanděra ho nosil usazeného v křesílku na zádech. Páter Veleba v černé sutaně byl kulatě bodrý. Písmeno „p“ nahrazuje hláskou „há“. Komolí češtinu s chutí a rád. Francouzský lékař Cajus je esencí sušené tresky a roztomilého žvatlala. Když se v kropenaté kostýmové nádheře rytířského šarivari v kolíbal do hry tlustý bařtipán Jan Falstaff, děti vydechly.
Uvědomil jsem si jeden z trumfů pana principála – herci jsou maskováni a kostýmováni do podob loutek. FOTO archiv DR
Uvědomil jsem si jeden z trumfů pana principála – herci jsou maskováni a kostýmováni do podob loutek. Styl jejich hraní tomu odpovídá. Každý z nich je jedinečný. Stylizovaný do vyhraněného typu. Na „psychologizování“ v tomto představení není prostor ani čas.
Pěvecké představování skončilo. Tři dřevěné zvoničky na kolečkách odjely do pozadí. Do pozornosti se přisunul laťkový skelet domečku s našikmo osazenou stříškou.
Měštky Hošková a Vodičková dostaly od Falstaffaj milostná psaníčka. Jsou kamarádky, ukázaly si je. Jejich obsah je stejný… FOTO archiv
Dění na jevišti, bohaté na situační a slovní komiku, mělo závratné tempo. Windsorským se nelíbí vystupování rytíře Falstaffa. Měštky Hošková a Vodičková dostaly od něj milostná psaníčka. Jsou kamarádky, ukázaly si je. Jejich obsah je stejný. Vymyslily pomstu. Vlákaly tlouštíka do pasti. Falstaff se dostavil na schůzku. Tokal jako tetřev hlušec. Byl paničkami zesměšněn a v prádelním koši vhozen do řeky.
Děti se smály, tleskaly. Pozorně sledovaly chrlící se legrácky strhujícího leporela.
S fantazií tvůrce velkolepých fresek zpodobnil principál Peška i další peripetie souboje nabubřelé Falstaffovy domýšlivosti s chytrostí veselých paniček. FOTO archiv DR
S fantazií tvůrce velkolepých fresek zpodobnil principál Peška i další peripetie souboje nabubřelé Falstaffovy domýšlivosti s chytrostí veselých paniček. V grotesku proměnil útěk rytíře Jana v převleku za bábu i jeho bloudění lesem s jeleními parohy na hlavě… Se svou hereckou družinou stvořil koncert vkusné lidové zábavy. Všichni aktéři zářili, hráli jako z partesu. Bavil jsem se královsky.
Nenechte si „radosťácké“ paničky ujít. FOTO archiv DR
Skvěle hrála Eva Lesáková. Její paní Čiperná vládla mluvou, a jevištěm kmitala jako rarášek. Veselé paničky windsorské – ječící půvab v sukních, s kloboučkem ve tvaru svatozáře nad hlavou – takovou byla paní Vodičková Heleny Dvořákové. Líbezností a šarmem operetní subrety vybavila paní Hoškovou Michaela Baladová. Ve Falstaffovi zářil Michal Sopuch, osobitý komik a klaun. Možná pokračovatel tradice velkoleposti herectví pánů Rašilova, Libíčka a dalších. Vynikající je i výprava Pavla Hubičky.
Návrh scény výtvarníka Pavla Hubičky. Repro archiv DR
Vážení, nenechte si „radosťácké“ paničky ujít. Pobavíte se a vaše duše pookřejí.
Brno – Komín, 28. 3. 2017
Divadlo Radost, Brno – William Shakespeare: Veselé paničky windsorské. Překlad: E. A. Saudek Úprava, režie a hudba: Vlastimil Peška Výprava: Pavel Hubička Pohybová spolupráce: Helena Dvořáková Dramaturgická spolupráce: Eva Janěková Inscenace je určena pro mládež a dospělé publikum. OSOBY A OBSAZENÍ: Sir Jan Falstaff — Michal Sopuch Fenton, mladý šlechtic — Jan Šťava Věchýtek, synovec pana Blumy — Pavel J. Riedl Vodička, windsorský měšťan — Vilém Čapek Vodičková, jeho žena — Helena Dvořáková Hošek, windsorský měšťan — Pavel Novák Hošková, jeho žena — Michaela Baladová Anička, sestra pana Hoška — Barbora Dobišarová Hugo Veleba, farář — Radim Sasínek Cajus, francouzský lékař — Miloslav Čížek, j.h. Paní Čiperná, hospodyně doktora Cause — Eva Lesáková Pípa, hospodská z hostince U Podvazku — Leona Ondráčková Flanděra, Věchýtkův sluha — Dalibor Dufek Pepan, sluha — Jan Šťava Mistři pěvci windsorští První tenor — Vladimír Řezáč Druhý tenor — Petr Šmiřák Baryton — Martin Cenek Bas — Jiří Daniel Hudebník — Vratislav Lukáš. Premiéra 24. března 2017.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 240)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
