Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2018

ročník 25
11. 12.–24. 12. 2018
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Miroslav Wanek

    (1962) Básník, hudebník, skladatel. Zakladatel skupiny FPB, člen skupiny Už jsme doma (UJD), zakladatel časopisu PAKO a Kalendářního svazu jmen, příležitostný pedagog (Univerzita Tomáše Bati a FAMU). Ženatý, jedno dospělé a tři malé děti. V těchto dnech vychází u firmy Indies MG po osmi letech nové CD skupiny UJD nazvané Kry.

    Co vás přivedlo k divadlu/umění

    Snaha vyrovnat se o rok starším kamarádům při nástupu na střední školu sklářskou.

    Největší divadelní/umělecký zážitek

    Zatím asi nejsilnějším divadelním zážitkem pro mě bylo představení japonského pohybového divadla v pražském Divadle Archa, které zpracovalo Kafkovy Dopisy Mileně. Obecně nejsilnějším uměleckým zážitkem je pro mě básnická sbírka Karla Šiktance Adam a Eva a všechny knihy Knuta Hamsuna.

    Osobnost minulosti nebo přítomnosti, se kterou byste rád zašel na kus řeči

    Z minulosti Jiří Orten a ze současnosti Karel Šiktanc. Ale to se mi již párkrát podařilo.

    Hra/námět, který vás přitahuje a který byste chtěl zpracovat

    Labyrint světa a ráj srdce Jana Amose Komenského společně se skupinou The Residents. Dva cestovatelé by procházeli současným světem, pan Domeček a pan Oko, jeden trochu líný a příliš usedlý, ale o to víc hloubavý a do hloubky a souvislostí své poznatky ukládající, druhý všetečný, zvídavý, progresivní, činorodý, hladový po informacích, ale jednu pro druhou často zapomínající a někdy trochu povrchní. Ten projekt je už mnoho let rozdělaný, příležitostně jej s The Residents v komunikaci oprašujeme, ale nenašel se zatím producent. Byl to náročný projekt.

    Umělecké disciplíny, žánry či formy (výtvarné, literatura, film, divadlo, hudba…), které máte rád a kterým se naopak vyhýbáte a proč

    Mně všechny disciplíny trochu splývají, jsou jen variací téhož. K „tomu něčemu“ jsou mi všechny prostředky dobré. Během života se tak nějak přelévám od jedné ke druhé. Čemu se vyhýbám, je povrchnost a plytkost, neboť je považuji za nebezpečnější než propagandu. Ty různé sitkomy nebo pop a reklamy. To rozežírá naši schopnost vnímání jako koroze.

    Historická či současná osobnost, divadelní/filmová/literární či reálná postava, která je vám citově nejblíže a – naopak – která je vám vzdálená

    Už jsem zmiňoval Knuta Hamsuna. Je jich ale mnohem více. Citově nejblíže mám ale k básníku Jakubu Čermákovi, protože je to můj syn… Ale nejen proto. Má výjimečný dar slova, jsem na něj moc hrdý.

    Rostlina/zvíře/kámen/planeta, které máte v oblibě či obdivujete

    Asi nemám nějakého vyloženého favorita. Pobavila mě otázka na oblíbenou planetu – asi bych tedy jmenoval Pluto. Jednak mám rád krajní věci a jednak je mi jí líto, že ji vyloučili z klubu planet. Já jsem se ji jako planetu učil a už mi tak zůstane.

    Etické či jiné hranice, za které byste nešel

    Mám na OSA takové omezení – moje hudba ani texty nesmějí být užity pro cokoli, co je spojeno s totalitami (především tou komunistickou), pornem, rasismem, xenofobií a netolerancí. Cokoli z toho jmenovaného bych nedělal ani za milion. A také bych nedělal pop, protože ho považuji za nebezpečný, jak jsem výše zdůvodnil.

    Umělecký/divadelní sen

    Já měl a mám několik celoživotních snů. Mnohé se mi již splnily (například to setkání s Karlem Šiktancem nebo s The Residents), některé se právě plní (koncert na Špicberkách) a některé dosud stojí ve frontě (koncerty v Africe a Jižní Americe, již zmiňovaný Labyrint s The Residents, prostorová kniha Igloo společně s Martinem Velíškem a především ilustrované partitury). Ale jsem poměrně trpělivý a zároveň dostatečně umanutý, takže věřím, že něco z toho se ještě povede.

    Kým/čím byste byl, kdybyste se nevěnoval hudbě

    Jsem vystudovaný sklář a sklo mám moc rád, ale už jsem asi všechno zapomněl. Také jsem chvíli dělal ergonomii. To by mě asi bavilo, ale odvykl jsem pravidelnosti a také zaměstnaneckému poměru. Takže nevím. Asi bych mohl psát nebo by mě bavilo být dramaturgem. Už mi pár lidí řeklo, že prý mám k tomu vlohy. Ale asi zůstanu, kde jsem.

    Plus: Zajímá vás umělecká kritika?

    Uměleckou kritiku mám moc rád, vážím si jí, jen ji moc často nepotkávám. Spíše publicistiku, nebo dokonce jen takové opsané tiskové zprávy. Mám doma všechny svazky F. X. Šaldy, poměrně často si pročítám Mukařovského. Je to nádhera, s jakou erudicí a do jaké hloubky se u nich rozebírá umělecké dílo. Myslím, že když člověk odhodí ješitnost a urážlivost, může v kritikovi najít oporu, zrcadlo, přítele, se kterým se může poradit a poučit se od něho. Asi jsem v tomto výjimkou, obzvlášť ve světě rockové hudby.

    • Autor:
    • Publikováno: 1. října 2018

    Komentáře k článku: Miroslav Wanek

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,