Divadelní noviny Aktuální vydání 15/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

15/2019

ročník 28
17. 9.–30. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Destruktivní výbuch v suterénu Veletržáku

    Fiktivní setkání Mileny Jesenské s dospělou dcerou Honzou Krejcarovou je námět jako hrom. Ve skutečnosti, jak připomíná přehledně připravený divadelní program, žily spolu do roku 1939, tehdy bylo Honze jedenáct let, a statečná, leč lehkomyslná matka ji zapojovala do ilegální činnosti. Letmo se ještě viděly při návštěvě vězení; Jesenská umírá v koncentračním táboře v roce 1944, dcera Honza po neméně bouřlivém životě v roce 1981. Obě mimořádné, talentované, charismatické a problematické ženy (legendární jsou jejich vztahy s Franzem Kafkou a Egonem Bondym) by si jistě měly co říct, vyčítat i vyprávět o svých osudech. Pod divadelním scénářem jsou podepsány Simona Petrů a režisérka inscenace Kamila Polívková, která hlavní role svěřila Ivaně Uhlířové (Milena) a Nadě Kovářové (Honza). Z autorské libosti se setkání odehraje v kuchyni u dlouhého, pracovního stolu, což je prostředí, kam by obě intelektuálky zabloudily leda specifickou náhodou.

    Mileniny recepty

    Dvě ženy – Honza Krejcarová
    (Naďa Kovářová) a Milena Jesenská (Ivana Uhlířová) FOTO JAN DVOŘÁK

    Pokud má scénář, citující hojně z korespondence a literárního díla obou žen, své kvality, není vůbec snadné je odposlechnout, jelikož je přehlušuje a rozbíjí herecká akce. Varováním je už úvodní etuda Ivany Uhlířové připravující znamenitou kávu, která se nedá pozřít. Herecký projev Uhlířové se nebezpečně přiblížil manýře, která do omrzení opakuje přerývavé intonace a roztrhaná gesta, vyvolávající komické trapno. Vedle živelné Uhlířové se sošně deklamující výraz Kovářové nejenže nemá šanci prosadit, ale ani neposlouží jako ozvučná deska, jaká by mohla korigovat excentrické předvádění se Uhlířové.

    Snažím se pochopit, co sestavu divadelnic vedlo k tomu, že si samy zničily slibný námět. Kdybychom mohli zapomenout, že přibližuje dvě autentické postavy, možná bychom vzali zavděk takto „osvobozeným“ divadlem. Prostě dvě bláznivé holky na jevišti, kolem nich lítá nakrájená zelenina, cosi vykřikují a zřejmě k sobě tak hledají cestu. Nemyslím, že by Jesenskou nutně měla hrát starší, uvážlivější osoba, která má to nejdivočejší období za sebou. A že je proto možné přijmout i autorský pohled, kdy Krejcarová je tím rozumnějším ve dvojici dcera–matka, jakkoli v realitě Honza spíše pokračovala v sebedestruktivní osudové jízdě své matky se zvýšenou rychlostí. Divadlo má zkrátka právo na svou vlastní destrukci. Věčná škoda, že se přihodila režisérce nezapomenutelného Dne opričníka.

    Hodnocení: 2

    Studio Hrdinů ve Veletržním paláci NG v Praze – Simona Petrů, Kamila Polívková: Mileniny recepty. Režie, výprava Kamila Polívková, textová spolupráce Jan Horák. Česká premiéra 9. září 2013.

    Viz také Konstruktivní destrukce od Vladimíra Hulce (hodnocení: 4)


    Komentáře k článku: Destruktivní výbuch v suterénu Veletržáku

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,