Divadelní noviny Aktuální vydání 12/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

12/2019

ročník 28
11. 6.–24. 6. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Malostranské okraje 2019 (No. 3)

    Za jeden z nejočekávanějších titulů 18. ročníku festivalu Prague Fringe platí adaptace „nejméně známé hry“ Williama Shakespeara Timon Athénský pro tři herce a jednu bednu v podání anglické divadelní společnosti Rendered Retina. O nedělním večeru po ní v Divadle Inspirace následovala autorská one-man-show Davida McIvera Teleport.

    Timon of Athens – Rendered Retina (Alex Mangan, Tom Mangan a Jordan Choi) Foto archiv Prague Fringe

    Divadelní společnost Rendered Retina tvoří dlouholetí přátelé Alex Mangan, Tom Mangan a Jordan Choi, kteří na Prague Fringe vystoupili už v rámci předchozího ročníku s představením Form. Obecně sporadicky uváděnou tragédii Timon Athénský se prý rozhodli zinscenovat poté, co si neradi přiznali, že ji vůbec neznají. A neznalost Shakespeara neomlouvá – obzvláště v anglickém divadelním prostředí. Tři energií sršící performeři toho ve zhruba hodinové komické zkratce dramatu, jehož spoluautorem je Thomas Middleton, stihnou opravdu hodně. Hravou interpretací, plnou verbálních a nonverbálních komentářů, si dobírají principy Shakespearovy dramatiky a tradiční shakespearovské herecké školy.

    Od prvního momentu je divák vtažen do intenzivní série situací a gagů. Foto archiv souboru

    Od prvního momentu, kdy se sympatická trojice v bílých renesančních košilích a černých kalhotách objeví na jevišti a za doprovodu kytary spustí úvodní song, je divák vtažen do intenzivní série situací a gagů. Herci jeden po druhém vytahují ve svižném tempu z dřevěné bedny všemožné pokrývky hlavy, klobouky, čapky, barety, turban a pár dalších atributů, kterými odlišují osmnáct postav hry. Během jejich úvodního představování přidává dotyčný peformer ke kostýmnímu znaku ještě specifický výraz, rétoriku a přepjaté gesto. Kdokoli pak „oblékne“ předem definovanou postavu, přebírá ve vteřině celou její stylizaci. Zkomprimovaná zápletka tak vytváří platformu pro skvělou klauniádu s bleskovými výměnami rolí, v níž podle potřeby hraje každý každého, včetně pracovníků technického zázemí.

    Timon of Athens, nejméně známá Shakespearova hra v crazy provedení souboru Rendered Retina. Foto archiv Prague Fringe

    Kolem variabilní krabice, která se jednoduchou přestavbou změní na dům, hradby Athén nebo Timonovu lesní sluj, se neustále přeskupují klobouky, které herci odhazují v dál, aby si je vzápětí chvatně nasadili. Když se ve výstupu Timona se třemi zloději přece jen herců nedostává, je to důvod ke skupinové pohybové etudě. Chybějící čtvrtou hlavu nahrazují pěsti až do chvíle, kdy se útvar rozpadne a dojde na modlitbu. Následující akrobatický výkon jednoho z protagonistů při přesunu klobouku na chodidlo bez pomoci rukou se pak dá srovnávat snad jen s výkony Rowana Atkinsona alias Mistra Beana blahé paměti. Zdánlivý chaos má však pevný řád. Ačkoli herci vrší jeden nápad za druhým a neustále vás atakují neodolatelnými grimasami a gagy, linku banalizovaného děje drží pevně v rukou. K vystižení postavy Shakespearova misantropa si nakonec vystačí se dvěma Timonovými monology. Energické fyzické divadlo prokládají písničkami v neméně dokonalé interpretaci. Po vzoru minesengrů komentují až s předstíranou dramatičností antických chórů Timonovu tragédii. Ačkoliv nikdy nesklouznou pod hranu nadsázky, ve vokálech jsou stejně dokonale sehraní jako v klauniádách. Závěrečné zopakování celého dramatu snad během jediné minuty za pomoci replik „ano – ne“ vám vštípí Timona Athénského do paměti jednou provždy. Rendered Rentina se svou výsostně propracovanou a energií nabitou show udělala z Shakespearovy pozapomenuté hry nezapomenutelný zážitek.

    Po takovém představení se člověku nechce z divadla odcházet. Počkala jsem si tedy na následující večerní one-man-show Angličana Davida McIvera Teleport. Podle grafiky letáku a hranice 14+ jsem si tipovala na kouzelnickou seanci s využitím high-technology efektů. Z omylu mě hned po příchodu do sálu vyvedl pohled na protagonistu, který nabízel divákům v první řadě plastový luk a šípy s přísavkami. Dětinská hra „vystřel si na herce“ a několik známých tváří v publiku mi prozradilo, že půjde o oblíbené kontaktní vystoupení, za nímž putují do Prahy návštěvníci festivalů Fringe z Evropy, Ameriky a Austrálie. Na rozdíl od podobných pokusů s českými diváky tady nehrozí, že by nastalo trapné ticho. O spolupráci s performerem bývá enormní zájem.

    David McIver – Teleport
    Foto archiv Prague Fringe

    Příběh čtrnáctiletého kluka trávícího čas hraním na počítači pokračoval v duchu dětinských nápadů. David McIver s lesklou kouzelnickou čepicí na hlavě, v těsném tričku a teplákách s dírou v rozkroku demonstroval procesy v počítači pomocí kartonu a fixy. Na vlastnoručně vyrobenou atrapu obrazovky s nápisem „download“ čmáral zdlouhavé nahrávání dat a stejným způsobem proběhl „entering“ programu. Ocitli jsme se v počítačové hře. Co nový level, to nová postava. Protagonista vytahoval z kufru po domácky vyrobené kostýmy, které kvalitou odpovídaly spíš školnímu karnevalu než digitálnímu vesmíru, a vybízel k interakci. Došlo na vše, co zahraniční návštěvníci očekávají. Kromě lukostřelby třeba na souboj nafukovacího kladiva proti plastikovému meči, po němž si vítězka z první řady mohla užít na jevišti svou minutu slávy v tanečním sólu. Každý dostal možnost pohladit zpocený obličej, trčící z kartonového „kouzelného amuletu“, nebo se brčkem napít lektvaru z mísy na hlavě orákula. McIverovi zdánlivě nečinilo problém, dojít po sedačkách až do horních řad. Vtipnými proroctvími a radami diváky povzbuzoval, takže poptávka po interakci stoupala, i když se objevil v plášti smrtky a jediným dotekem dlouhé tyče zabíjel. Odměnou mrtvým byl bonmot na téma smrti. Zábavu v sále občas přerušil hlas teenegerovy matky z reproduktoru. Právě pravidelné otravné intermezzo se v posledním vstupu obrátilo v silnou katarzi, která prozradila důvod úniku hlavního hrdiny z reality.

    ///

    Více na i-DN:

    Prague Fringe

     


    Komentáře k článku: Malostranské okraje 2019 (No. 3)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,