Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 25
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    M. Uhde, M. Štědroň: Leoš aneb Tvá nejvěrnější

    Divadlo hudby a smrti, Mystérium vášně a geniality, Leoš Janáček Superstar, tak by se dala nazvat či charakterizovat inscenace Leoš aneb Tvá nejvěrnější režiséra Vladimíra Morávka a souboru Husa na provázku, která tento víkend 10. a 11. prosince bude hostovat v Divadle Archa v Praze. Využíváme této příležitosti k dalšímu dílu cyklu Hyde Park, nabídek diskusí nad aktuálními inscenacemi. Jako výchozí pohledy nabízíme autorem Vladimírem Hulcem vybrané a upravené části jeho recenze pro E15 a úryvky z obsáhlé kritiky redaktora Hosta, spisovatele Jana Němce, uveřejněné v Respektu č. 47/2011.

    Janáčkovi nikdy nechyběli zanícení obdivovatelé… Snímek archiv DHNP

    Muzikál Leoš se rozpíná nad životem a smrtí jak Pegas nad vášní a tělesností

    Při vzniku nového muzikálu či spíš (abychom použili aktuálně na i-DN probíraný termín) zpěvohry Leoš aneb Tvá nejvěrnější se sešly dvě osobnosti, které spolu již spolupracovaly na slavném muzikálu Balada pro banditu – hudebník Miloš Štědroň a dramatik Milan Uhde. Tentokrát si ale vzali za téma nikoli podkarpatského zločince, nýbrž slavného moravského, dnes již světově uznávaného skladatele Leoše Janáčka (1854-1928). Nezobrazují jeho život jako dokumentárně biografické drama, ale jako vášnivou fresku o umělci „plném fascinující hudby“ a současně panovačném sebestředném staříkovi vyžadujícím pozornost žen, ba – odvážněji řečeno – sex s nimi. Přehlíživého manipulátora vztahů a sebestředného uzurpátora lidských emocí. Sex a hudba jedno jsou a oboje dohromady je tanec Smrti. Život je šílený bál a Eros a Smrt v něm hrají první housle. To jsou hlavní motivy Morávkovy inscenace, jež se řadí mezi jeho vrcholná díla navazující na jeho čechovovské projekty v Hradci Králové a Dostojevského v Huse. Formálně vychází z Balady pro banditu, kterou Morávek připravil v Huse na provázku po svém návratu do Brna v roce 2005. Už tehdy v ní vystupovala a měla ústřední roli jakési všudypřítomné Smrti či Osudu houslistka a zpěvačka Gabriela Vermelho. Už tehdy koncipoval Morávek inscenaci jako tok širokoúhlých obrazů, ve kterých se příběh rozpouští do sledu emotivně působících dramatických výjevů a hlavní roli hraje vypjatá hudba a vášně z ní tryskající.

    Hledal jsem toliko písně, ale našel jsem mnohem víc (Martin Havelka jako stárnoucí Janáček). Snímek JAKUB JÍRA

    V projektu Leoš aneb Tvá nejvěrnější šli Morávek s Uhdem a Štědroněm ještě dál. Soustředí se pouze na několik uzlových situací ze soukromého – milostného – života Janáčka, které zasazují do světa jeho hudby. Ta zní po celý čas představení – zvukově zpracovaná a Štědroněm vybraná a autorsky doplněná – téměř jako rockový koncert. Janáček je bytostí mající v sobě – vedle génia hudby – i nezvladatelného démona erotiky, jenž je ale i démonem Smrti. Neustále osciluje na nejasné hraně mezi všemi obdivovaným (a milovaným) tvůrcem a nesnesitelným staříkem, diktátorsky bažícím po sexu. Osudové Janáčkovy ženy – manželky či milenky – jsou krásné a v zásadě (každá jinak) silné. Obdivují se jeho hudbě a – jak milenky rockových hvězd – jsou ochotné mu obětovat sebe samé.

    Byla bych bolestí křičela… (Andrea Buršová jako paní Schulzová). Snímek JAKUB JÍRA

    V tom je interpretace Janáčkovy osobnosti i doby, ve které žil, novátorská a překvapivá (groteskně to zdůrazňuje spor tří muzikologů, který tvoří jeden z rámcových motivů inscenace). Dosud jsme chování Janáčka i onu dobu vnímali jako spíše decentní a měšťanskou. Z pohledu nových skutečností (Uhde vycházel i z nedávno objevené korespondence a soukromých deníků) můžeme na Janáčka nahlížet i jako na rozmazleného moravského génia, jakéhosi Mozarta (na Shafferova Amadea se Morávek sám odvolává) či Jima Morisona své doby, uzavřeného v průměrnosti maloměšťáctví, svá křídla však nad ně rozpínajícího a pohybujícího se v mystériu Tělesnosti a magii Krásy. A taková je i brněnská inscenace. Pravda a láska Janáčkovy hudby vítězí nad lží a nenávistí těla a erotiky. Boj to však není bezbolestný… Úchvatná inscenace nečekaně rozkrývající nejen běsného Janáčka, ale ještě víc Morávkovy celoživotní psychedelické vize a obsese, anebo – daleko nejvíc – smrt, erotiku a existenciální démony v nás.

    VLADIMÍR HULEC

    Z vlastního nitra růst, přesvědčení se nezříkat, neplahočit se za uznáním… Snímek JAKUB JÍRA

    Šrouby do hlavy

    Ty mladá, bujná, já v síle ducha, krásně se to pojí, přesvědčuje letitý, ale stále vitální Leoš Janáček svou pozdní lásku Kamilu Stösslovou. A něco podobného si zřejmě usmysleli také inscenátoři nové hry Leoš aneb Tvá nejvěrnější v brněnském Divadle Husa na provázku: Režie Vladimíra Morávka, ty mladá a bujná, se spojíš se silou ducha Milana Uhdeho a Miloše Štědroně. Ale ouha: tak jako Janáčkovi nezbývá než zdráhavé Kamilce „valit šrouby do hlavy“, inscenace se zase něčeho neustále dožaduje na publiku. /…/

    Ty mladá, bujná… (Kateřina Jebavá, Jiří Kniha a Anička Duchaňová). Snímek JAKUB JÍRA

    O přestávce se divák může začíst do programu. Nalezne v něm i heslo, jež Janáček vetkl žákům: Z vlastního nitra růst, přesvědčení se nezříkat, neplahočit se za uznáním… Jde o náročné požadavky, kterým inscenace nedostojí. Tradičně dynamická, ale jaksi všežravá Morávkova režie nedovoluje postupné rozvíjení motivů z nitra. Na přesvědčení, za nějž by v tomto případě šlo považovat vážně míněný pokus o výklad Janáčkovy osobnosti, dojde přinejlepším v náznaku a za uznáním se inscenace plahočí až hanba. /…/ Inscenace mohla Janáčkovi každopádně posloužit jinak, než aby se stal populárním jako sukničkář.

    JAN NĚMEC

    CED / Husa na provázku Brno – Milan Uhde, Miloš Štědroň: Leoš aneb Tvá nejvěrnější. Režie a úprava Vladimír Morávek, scéna Ladislav Vlna, kostýmy Eva Morávková, hudba Miloš Štědroň / Leoš Janáček, choregrafie Ladislava košíková, dramaturgie Miroslav Oščatka. Premiéra 11. listopadu 2011.

    ///

    Další na internetu dostupné recenze a ohlasy:

    Kultura s Dvojkou, ČT, 11. 11. 2011: Hra Leoš aneb Tvá nejvěrnější v Brně

    Milan Uhde & Miloš Štědroň, Literární noviny, 11. 11. 2011 (úryvek ze scénáře): Leoš aneb Tvá nejvěrnější

    Jana Machalická, Lidovky, 16. 11. 2011: Janáček, Uhde, Morávek. A všechny ty ženské

    Kateřina Šebelová, Velká Epocha, 16. 11. 2011: Leoš aneb Tvá nejvěrnější – to je Janáček, jak ho (ne)znáte

    Magdalena Baumannová, Rozrazil Online, 28. 11. 2011: Leoš aneb Tvá nejvěrnější

    David Kroča, ČRo, 8. 12. 2011: Leoš aneb Tvá nejvěrnější – recenze

    Vladimír Hulec, E15, 11. 12. 2011: Morávek veze do  Archy netradiční muzikál o Leoši Janáčkovi

    Helena Havlíková, ČRo 3 – Vltava, 12. 12. 2011: Operní panorama Heleny Havlíkové

    • Autor:
    • Publikováno: 10. prosince 2011

    Komentáře k článku: M. Uhde, M. Štědroň: Leoš aneb Tvá nejvěrnější

    1. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Jelikož se dosud nikdo neozval,
      pokusím se rozproudit diskusi citací podstatné části negativního ohlasu Uhdeho textu i Morávkovy inscenace z včerejšího (pondělního) ranního Operního panoramatu Heleny Havlíkové na ČRo 3 – Vltava (http://www.rozhlas.cz/mozaika/hudba/_zprava/operni-panorama-heleny-havlikove–988743):
      …hypotéza, že mezi dílem a životními peripetiemi je tak přímočará spojitost, je hodně hodně odvážná. Použitá tvůrčí metoda připomínala soudobý bulvár. Sice na něj v textu (tvůrci) několikrát odkazovali, ale spíš hlavně proto, aby se vyvinili z toho, že vlastně dělají totéž. Navíc zneužívají situace, kdy brněnský Mistr je už nemůže zažalovat. Co se týče inscenace, herci byli vybaveni mikroporty a z mně neznámého důvodu většinou jen křičeli. Inscenaci výtvarně dominuje obrovská maketa okřídleného koně Pegase. Připomenu indiánské přísloví: „Když zjistíš, že jedeš na mrtvém koni, sesedni.“ No, myslím si, že Uhde se Štědroněm tohle přísloví asi neznali.

      13.12.2011 (0.08), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,