Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Mezi minulostí a přítomností

    Jako poslední činoherní premiéru sezony připravilo Slezské divadlo Opava inscenaci Gazdina roba v nastudování hostující režisérky Janky Ryšánek Schmiedtové. Ta vyšla z adaptace své časté spolupracovnice – dramatičky Anny Saavedry a s důrazem na jevištní symboliku propojila minulost s přítomností.

    Opavská Gazdina roba vyniká jevištní symbolikou FOTO MICHAL ŠEVČÍK

    Opavská Gazdina roba vyniká jevištní symbolikou FOTO MICHAL ŠEVČÍK

    Tragédie nemajetné venkovské dívky Evy (Šárka Vykydalová), která kvůli nerovnému společenskému postavení i příslušnosti k jiné církvi nemůže na­plnit svůj vztah k milovanému Mánkovi (Daniel Volný), je zasazena do prostředí moravské vesnice, jíž vládnou všudypřítomné předsudky. Těm se hrdinka neustále vzpírá svou agresivitou a její hrdost pak přerůstá až do jakéhosi expresivně exponovaného vzteku. Klíč k této poloze ovšem tvůrci naznačují již v samotném podtitulu inscenace, jenž zní: To tvoje divné srdce, Evuša moja! Hrdinčina láska k pohlednému floutku Mánkovi tak nevyhasne ani po několika letech po sňatku s oddaným Samkem (minimalisticky úsporný Michal Stalmach) a milenci společně opouští své stávající partnery a pod záminkou práce v cizině žijí v utajovaném svazku i v ženině naději, že se vše brzy vyřeší rozvodem. Inscenace graduje v závěru s dvojím koncem: v prvním Eva páchá sebevraždu skokem ze skály (skvělá scéna, kdy je Eva po otevření prosklených dveří zasypána makovicemi, bramborami a ořechy). A zazní i druhá varianta konce, s nímž Preissová původně pracovala: tedy že Eva bude s Mánkem žít v nemanželském svazku i nadále.

    Motivace hlavních postav i děj pak doplňují postavy vedlejší. Polemiku s Eviným osudem nabízí sympatická kamarádka Zuzka (Sabina Muchová), svobodná matka, která se musí vyrovnávat s posměchem okolí a která má sice pro Evino jednání pochopení, nedokáže jí ale zabránit v cestě k tragickému konci. Pozoruhodnou polohu nabídla Tereza Bartošová v roli Maryšky Kotlibové, která tajně doufá v Mánkovu náklonnost, nicméně ve své submisivní pokoře dospívá k poznání, že lásku druhého si nelze vynutit. Mešjanovka Hany Vaňkové – alkoholička s až chorobnou vazbou na svého syna – si pak přízemně notuje se svou vrstevnicí Kotlibovkou (Kamila Srubková). Až jakousi mefistofelskou stylizaci na je­viště přináší postava advokáta, kterého Kostas Zerdaloglu ve svém krátkém, ale zásadním výstupu ztvárňuje jako ďábla, který ovládá svět a není radno si s ním začínat. Ostatní hrdinové pak dotvářejí kolorit příběhu a v muzikálovém nasazení se podílejí na tanečních a pěveckých výstupech uctivě kombinujících tradiční lidové melodie a současné aranže (hudba Mario Buzzi).

    Výrazný podíl na vyznění inscenace má také jednoduchá, ale funkční scénografie Kataríny Kováčikové. V první části je tvořena schodištěm vedoucím k řadě prosklených dveří typických pro průčelí venkovských normalizačních kulturáků, v druhé polovině pak zadnímu plánu jakési symbolické stodoly dominují dveře jediné, za sklem naplněné právě sklizenou úrodou. S tím kontrastují kostýmy, které vycházejí z nadčasových střihů (u mužů saka, kalhoty, košile a vesty, u žen jednoduché sukně či kalhoty, doplněné halenkami) a jsou doplněny výšivkami inspirovanými moravskými lidovými kroji. Převládající uniformní modrošedé barvě se pak svou extravagantností vymykají právě kostýmy Evy, které „mapují“ jednotlivé fáze jejího vývoje: počínaje jasně žlutými šaty odhalujícími paže svobodné a uhrančivé dívky, přes stroze šedý kostým Evy coby vdané ženy až po nebesky modré, nadějeplné šaty v závěru inscenace.

    Opavská Gazdina roba je sympatickým počinem – má šanci do hlediště Slezského divadla přivést především mladší generaci diváků.

    Slezské divadlo Opava – Gabriela Preissová: Gazdina roba. Režie Janka Ryšánek Schmiedtová, adaptace Anna Saavedra, scéna a kostýmy Katarína Kováčiková, dramaturgie Alžběta Matoušková, hudba Mario Buzzi, choreografie Martin Tomsa. Premiéra 22. května 2016. (Psáno z reprízy 24. května 2016.)


    Komentáře k článku: Mezi minulostí a přítomností

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,