Osvobozené divadlo V + W. Tohoto pojmenování užije každý autor, který předmět svého zájmu, totiž divadelní fenomén let 1927–1938, nechce kontaminovat jeho o zhruba dva roky staršími „děvětsiláckými“ začátky. V důvodnosti takového „odclonění“ ho ostatně utvrdí sami Voskovec s Werichem, když se – už jako „pamětníci“ – vůči této „amatérské urfázi“ budoucího slavného podniku opakovaně vymezí. Tím dochází ke dvakrát paradoxní situaci: ryze „avantgardní“ (sebe)představa V + W o zcela novém obsahu, který dali „bezpříznakové“ značce Osvobozené divadlo (co by to také bylo za avantgardu, kdyby měla své praktické předchůdce; i proto se bude avantgarda – i ta současná – vždy hlásit především k věrozvěstům ideovým, například k Antoninu Artaudovi), je z pozic divadelní sekce Devětsilu nahlížena až jako zrada původních ideálů (co je to za avantgardu, když má většinový a komerční úspěch!).