Komentáře

O nesmiřitelnosti a demokratizaci

Jana Machalická

Slovo toxický je módní, naučili jsme se jej používat v mnoha příměrech, ale myslím, že české slovo jedovatý je mnohem výstižnější. Označit domácí divadelní prostředí za jedovaté není přesné, mně se spíš jeví jako nesmiřitelné, nevraživé a partikulární. Teď mám ale na mysli nás, kteří o divadle píšeme, nikoli tvůrce. Jeden by mohl nabýt dojmu, že takzvaná kritická obec, stádečko značně nejednotné, v němž se všichni znají a také se tu kdekdo s kdekým nesnáší, má stran psaní o divadle velký vliv a neuvěřitelné finanční požitky. Že je to zkrátka lukrativní obor, kde je „salátku málo a šnečků hodně“, jak se praví v divadelní hře bratrů Čapkových Ze života hmyzu

A proto se tak často všichni strkají a hádají, aby obhájili to své a mohli ovlivňovat chod věcí. Skutečně? Ale kdeže, ta nevraživost bude mít asi jiný důvod. Pravda je taková, že psaním o divadle se vůbec nedá uživit, a že by kritika měla vliv nebo snad i moc, je také tvrzení značně pofidérní, zvlášť dnes, kdy se mediální prostředí tak rozvolnilo, pokud jde o možnost sdělovat svůj názor. Ale nechuť přijmout jiný názor a představa o vlastní oprávněnosti jako jediné možnosti je myslím pro domácí poměry typická...

Článek je placený.
Užijte si Divadelní noviny naplno a kupte si předplatné nebo se přihlaste.

Chci předplatné

10 čísel časopisu přímo do vaší schránky
Přístup ke všem článkům Online
Koupit jedno číslo na zkoušku
Slevy pro studenty a seniory

E-shop Divadelních novin
Divadelní noviny

Přihlášení