Pohled odjinud: Iva Roze - Žádná sranda
Iva Roze
Na žižkovský Palác Akropolis mám samé silné vzpomínky. Většinou končí bolestí hlavy a morální kocovinou. Ta ale nebývá z umění, spíš z levného alkoholu a z fatálních rozhodnutí, která dávají smysl jen hluboce po půlnoci v útrobách divadelního baru. Proto jsem na sebe byla tentokrát docela pyšná, že jsem se do Akropole dostala konečně jako veskrze civilizovaný člověk: na kulturu a úplně střízlivá. Ačkoli tu střízlivost jsem s ohledem na výběr představení asi měla lépe promyslet.
Pohled odjinud Tušila jsem, že autobiografický hudební stand-up nazvaný jednoduše Iris nebude naprostá komediální oddechovka. Plakát i šeptanda slibovaly něco jiného. Už ten podtitulek „příbramský stand-up aneb rodina základ života“ naznačoval, že to asi nebude óda na tradiční rodinné hodnoty v českém maloměstě. Nečekala jsem ale, že ta hodina a půl bude tak silná, že se mi usadí někde vzadu v hlavě a odmítne odejít. Že si některé věty budu přehrávat ještě za několik týdnů, v úplně jiných situacích, a nebudu úplně vědět, co s nimi...
Článek je placený.
Užijte si Divadelní noviny naplno a kupte si předplatné nebo se přihlaste.
Chci předplatné
10 čísel časopisu přímo do vaší schránky
Přístup ke všem článkům Online
Koupit jedno číslo na zkoušku
Slevy pro studenty a seniory