805 metrů až k Havlovi

Jdete tam pěšky nejprve po nábřeží, za Národním divadlem zahnete ostře doleva Ostrovní ulicí k číslu 139/11 a stanete před vchodem do barokního kláštera svaté Voršily. Stejnou cestou, dlouhou také 805 metrů, dojdete zpět, na Anenské náměstí, přímo před Divadlo Na zábradlí. To je centrem toho náměstí, zhruba ve středu Starého Města a současně na nábřeží Vltavy, které centrem není. Ale to jsou rozpory nejen Prahy jedna, nýbrž celého toho Českého království, v jehož středu se odjakživa Praha nachází, i když jsou tu ještě Morava a zbylý kus Slezska, v jejichž středu se Praha nenachází, ačkoli v něm také leží. Tyto rozpory se zdůvodňují faktem, že jsou, čemuž je, pokud vám nemá hlava vyskočit z hlavy, nutno věřit. Česká zem je magická, tvrdí až v Itálii Angelo Maria Ripellino. Za Alpami, v plískanici vedle Polska, říká Arnošt Goldflam.
Žádná sranda s pivem, jak věří Češi, nýbrž zatuchlá magie. Kdybyste šli proti času, což se dnes už smí, stáli byste brzy tamtéž, na stejné adrese. Ale za dveřmi nebyl by vydrancovaný klášter Voršilek, nýbrž maličká kolej Českého vysokého učení technického, kde od roku 1953 bydleli studenti elektrotechniky, jimž tam bylo mrazivo jak v Kremlu. Učení elektrotechniky je velmi blízké absurdnímu divadlu. Naznačují to i vstupní dveře, dříve brána či fortna, které se nikdy nezměnily, ačkoli za nimi fičel mráz historie...
Článek je placený.
Užijte si Divadelní noviny naplno a kupte si předplatné nebo se přihlaste.
Chci předplatné
10 čísel časopisu přímo do vaší schránky
Přístup ke všem článkům Online
Koupit jedno číslo na zkoušku
Slevy pro studenty a seniory
Karel Steigerwald