Divadelní noviny Aktuální vydání 4/2020

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

4/2020

ročník 28
18. 2.–2. 3. 2020
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Jejich starosti…

    Náhodou se mi do rukou dostalo mezinárodní vydání The New York Times, víkendové číslo 28.–29. prosince. Kromě očekávatelných politických textů (hlavně kontra Trump) v něm byla i diskuse čtenářů o rasismu v klasických operách. Vlastně to byla reakce na text „Classical Opera Has a Racism Problem“, který zveřejnila Katherine Hu o týden dřív v rubrice Opinion.

    Jejímu názoru, že budoucnost opery zajistí pohled na operu jako historický artefakt a ne dynamický kulturní produkt, oponuje Simon Cohen. Tvrdí, že vnímání operního divadla jako muzea a učebny by znamenalo další zkamenění, ztuhnutí žánru. Lidé přece nechodí do opery, aby pozorovali exponáty ve vitríně za sklem, chtějí vidět živé drama, které říká také něco o jejich životech. Rasismus v opeře nepochybně existuje, soudobá režie může nejen osvětlit negativní postoje z doby vzniku opery, ale i komentovat způsob, jak tyto trendy existují dnes. Nedávné inscenace Čarostřelce a Fidelia (v Heartbeat Opera) se odehrávají v současné Americe, vyjadřují provokativní názor na kulturu zbraní na Jihu a policejní brutalitu ve městech.

    Debra Yoo se vymezuje hned na začátku jako bílá návštěvnice opery a konstatuje, že jen tupec by si nevšiml rasismu a sexismu ve vztahu Cio-Cio San a Pinkertona, nevěří ale, že by si mnoho lidí utvářelo názory na druhé podle fantastických a vymyšlených operních postav.

    Poslední diskutující, Juliette Muscat, je vlastně proti politické korektnosti – nemyslí si, že by rasistické, sexistické nebo orientalistické opery měly být cenzurovány, protože většinou jsou jejich děje absurdní a publikum to ví. Mnoho oper bylo napsáno před sto padesáti lety, a proto reflektují předsudky své doby. Diváci dnes na ně chodí kvůli hudbě, emocím, výpravě a také odpočinout si od životní skepse.

    Nevysloveným tématem v pozadí všech příspěvků je potřeba soudobé operní režie, která aktualizuje obsahy díla. Odhlédnuto od bizarnosti tématu (jež je nepochybně plodem „politické korektnosti“, která se naštěstí u nás sotva prosazuje) je nanejvýš pozoruhodné, že čtenáři (napříč Spojenými státy) takto diskutují o opeře a jejím inscenování v respektovaném deníku. U nás sotva představitelné!


    Komentáře k článku: Jejich starosti…

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,