Hvězdy nad Brnem
Divadlo Husa na provázku je dlouhodobě považováno za jedno z nejmúzičtějších divadel u nás. Většinou se však tím myslí jeho rané období, kdy v něm působila pozdější hvězda world music Iva Bittová se sestrou Idou Kelarovou, perkusista Pavel Fajt a na repertoáru byl muzikál Balada pro banditu či inscenace Evy Tálské vždy plné hudby a zpěvu. Avšak možná ještě větší „přetlak“ hudebních a pěveckých osobností se v Huse na provázku objevilo a stále přichází v období posledních deseti let, kdy se stal jeho uměleckým šéfem Vladimír Morávek. Dokladem jsou nejen samotné inscenace (Balada, Leoš…), ale především aktivity mnoha herců mimo soubor.
Anička Duchaňová FOTO ARCHIV DHNP
Andrea Buršová FOTO ARCHIV DHNP
Michal Dalecký FOTO ARCHIV DHNP
Nejvýraznější a nejslavnější je Jan Budař, kdysi Stavrogin v projektu Sto roků kobry, dnes vedoucí pop-rockové skupiny Eliščin band, s níž vyprodává hudební kluby a na podzim vydal „dospělé“ album Lehce probuzený. Došel v něm nejdál ve své cestě za inteligentním jazzem, popem, rockem a různými tanečními směry ovlivněnou písničkou. Jako entertainer využívá svých hereckých a tanečních genů, pěvecky jde cestou té „nejvyšší“ ligy autorských osobností typu Joe Jacksona, Stinga či Elvise Costella. S osobitým humorem a kořeny v táhlé moravské – „bulisovské“ – dumkovitosti a zemitosti.
Ale z provázkovské líhně nevydává alba jen on. Nedávno jsme v DN psali o CD Jessie a Morgana houslistky a hudebnice Gabriely Vermelho, čarodějné Evy z Balady pro banditu či Paní S. z janáčkovského muzikálu Leoš aneb Tvá nejvěrnější.
Vlastní písničky skládá i herečka Anna Duchaňová. Má vlastní divadelní projekt Anička a letadýlko, ve kterém využívá své zkušenosti z KALD DAMU, a pohostinsky vystupuje se skupinou Jablkoň. Před časem vydala CD Království, jež zachycuje scénky a písničky z jejího stejnojmenného pohádkového muzikálu.
Obdobnou cestou jde i herec a osobitý režisér a autor Jiří Jelínek. S hercem Michalem Daleckým vytvořili duo, s nímž vytvářejí kabaretní scény s figurkou Fagi (Život podle Fagi) či zachycují svět soudobých fanynek pop-music (iDolls). A k tomu jak o život interpretují vlastní punkové vypalovačky. Ostatně Michal Dalecký už na CD zachycen je. V listopadu mělo v pražském Divadle Na prádle křest album A kdy už tam budem?, které je součástí divadelně-hudebního projektu Pískomil se vrací, jakési jemnější obdoby dnes populárního Kašpárka v rohlíku. Vystupuje tam vedle multiinstrumentalisty Filipa Nebřenského ze skupiny Hm…, babypankačky Karolíny Dytrtové z Miou Miou či Radka Bangy z Gypsy.cz. Písničky to jsou chytré, hudebně nápadité, v textech v mnohém navazující na tradici Jiřího Suchého.
Na songy a především tradici zpěváků semaforské líhně ale ze současné Husy nejvýrazněji poukazuje herečka Andrea Buršová. Její temný alt i pěvecký projev jako by se ozýval z křesla Hany Hegerové. Tak jako ona i AndRea (jak se ve svém hudebním projektu píše) si vybírá náročné texty a klade důraz na každé slovo, každou barvu tónu i zvuk doprovodné skupiny. Své CD Nůž na ticho si vydali vlastním nákladem a zastřešila je firma Indies Happy Trials. Buršová v něm jde cestou soudobého písničkářského jazzu, který reprezentují jména jako Diana Krall či Norah Jones. Váhu klade na akustický doprovod autora většiny skladeb, klavíristy Zdeňka Krále a smyčcový Indigo Quartet, čímž se dotýká až hranic vážné hudby. Interpretuje texty básníka Jana Skácela, hereckého kolegy Jiřího Jelínka či Vladimíra Morávka, ale především své a – co je největší překvapení a nečekané – rakouského experimentálního básníka Ernsta Jandla v překladech Bohumily Grögerové a Josefa Hiršala. Ostatně jedním z nich – O životě stromů – pravidelně otevírala seriál provázkovských diskusí a setkávání s českými intelektuály Kabinet Havel. I tvrdé černé / pupeny, i liknavé / pupeny otevře jas /…/ i staré mohutné / stromy, i letité / stromy zlomí čas.
Husa na provázku vysílá od svého vzniku na brněnské nebe zářivé hudební hvězdy. Letošní zimní obloha je obzvlášť zářná.
Komentáře k článku: Hvězdy nad Brnem
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Petr Pavlovský
Začátky v Dostojevském:
„Nejvýraznější a nejslavnější je Jan Budař, kdysi Stavrogin v projektu Sto roků kobry“.
Stojí za připomenutí, co bylo o deset let dřív. Ředitelem Městského divadla v Karlových Varech byl v letech 1999 až 2002 Čestmír Kopecký.
Za něj tam zrežíroval V. Morávek Dostojevského Něžnou, s Ivanou Uhlířovou a Jan Budařem v hlavních rolích. Bylo to oslňující dílo!
04.01.2013 (23.37), , Trvalý odkaz komentáře,