Divadelní noviny Aktuální vydání 20/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

20/2019

ročník 28
26. 11.–9. 12. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Hradecká PlantAge pro i-DN (No. 1)

    V Hradci Králové se od včerejška koná 18. ročník festivalu Divadlo evropských regionů. Jeho součástí je už tradičně off-program, který zde nazývají Open Air. Domluvili jsem se s redakcí samostatného deníku PlantAge této části programu, který vychází letos poprvé, a budeme na stránkách i-DN resp. blog DN každodenně publikovat výběr z jeho textů. Tentokrát tedy číslo 1.

    red.

    PlantAge: 10 dní pěstování nových přístupů – collect – transform – change!

    Pro Letošní Open Air program jsme zvolili nové téma: PlantAge. Během deseti festivalových dní se Hradec Králové probudí ze svého běžného rytmu a jindy nevzrušivé a často vylidněné  historické centrum se promění v pulsující metropoli. Každý rok hledáme pro Open Air téma nebo fenomén, který v nás umělecky, společensky a lidsky rezonuje. Loni jsme se zabývali tématem utopie prostoru a vystavěli na Velkém náměstí speciální divadelní scénu z použitých pneumatik, letos se naše pozornost obrací k tématu kultivace, růstu a pěstování – nových přístupů k divadlu, k prostoru i životu. Takže na místě loňských pneumatik spatřite hlínu, která se během festivalu, pokud příroda dovolí, zazelená…

    Téma PlantAge bude rozvíjet řada programů, projektů a workshopů, s nimiž se budete setkávat po celou dobu festivalu, např. Kultivátor-líheň box, instalaci Laboratorní semeniště, Bez/účelné procházky. Informace o nich dostanete v novém festivalovém meetingpointu, v jakémsi geodetickém dómu (na Velkém náměstí vedle kašny), kde najdete i Infoshop. A každodenně i aktualizovaný program pak na www.openplantage.cz.

    Po třech letech se na OAP vracejí Depresivní děti toužící po penězích, aby provedla diváky nevšedním archeologickým výzkumem v prostorách Komenia a Jižních terasGočárovo schodiště bude patřit performerům, tanečníkům nebo VJingu. Exkluzivně uvedeme i představení Lágrima – taneční sólo Lenky Bartůňkové nebo site-specific projekt vytvořený speciálně pro tento prostor uměleckou skupinou Mamapapa. Divadelní dění se také vrátí na Pivovarské náměstí, kde vznikne nová převážně taneční scéna. Atmosféra Open Air programu se neobejde bez pouličních představení a těch bude letos více než v předchozích letech, uvidíte např. soubory Hanswurst, Geisslers Hofcomoedianten, Squadra Sua nebo divadlo Mimotaurus a další.

    Žižkovým sadům patří divadlení produkce ve stanech a šapitó. Letos se diváci mohou radovat z kabaretů Divadla Vosto5, Autobufu divadla Bufet, souboru UMSkup, Divadla DNO nebo produkcemi Divadla Husa na rovázku v jejich Husastanu. V rámci hudební dramatugie v Openstanu vystoupí nositelé několika prestižních tuzemských i zahraničních cen, např. kapela DVA, elektroakustický objev Fiordmoss nebo Jan Budař se svým sólovým koncertem.

    Na festivalu končí semestr studentů Institutu světelného designu a diváci proto uvidí po městě prezentace jejich světelné instalace. Během prvního víkendu ožije světelnou instalací také schodiště Bono Publico. Po vzoru zahraničních festivalů, kde soubory obsazují na několik festivalových dní jedno místo-venue, přijede plzeňské kulturní a komunitní centrum Johan a na čtyři dny obsadí svými kousky Městskou hudební síň. Tam také proběhne festivalový den věnovaný vzpomínce na nedožité šedesátiny principála Divadla Jesličky, Josefa Tejkla.

    Na Openu vystoupí i špičkové soubory z nejrůznějších letošních divadelních přehlídek. Uvidíte i autorské projekty, které vznikly právě na základě výzvy letošního tématu PlantAge, projekty ušité přímo na míru festivalu, doprovodné výstavy nebo také happening studentů uměleckých škol Last call, bleší trh, kreativní dílny v Žižkových sadech a mnohé dalšího.

    Dominika Špalková. FOTO Drama.cz

    Pořadatelem Open Air programu  je občanské sdružení Poco a poco animato, jehož cílem je naše město rozpohybovat, podněcovat, motivovat k různým (nejen) kulturním aktivitám. Tvořit, nejen stále recyklovat – recyklací zážitků totiž v člověku sílí pocit nespokojenosti. Prostřednictvím PlantAge bychom chtěli alespoň na deset dnů zastavit informační balast a otevřít našim smyslům prostor a čas. Setkání s živým uměním v autentickém městském prostředí může být i nástrojem k porozumění životu…

    Dominika Špalková, umělecká ředitelka Open air programu

    ///

    Vybrané „špeky“

     

    Open Air program je letos nabitější, než kdy dřív. Pokud váháte, co z té záplavy nejrůznějších divadelních i tanečních představení, performance či koncertů vybrat, máme pro vás pár tipů.

    Spolek Geisslers Hoffcomedianten navazuje na tři sta let starou historii barokního divadla (v roce 1701 nechal hrabě F.A. Špork postavit v Praze první samostatnou divadelní budovu pro veřejná představení profesionálních kočujících divadelních společností, o rok později vzniká podobné divadlo i v lázních Kuks, Šporkově letní rezidenci. Jedním z prvních principálů těchto divadel byl Anton Joseph Geissler a jeho jméno znovu ožilo v roce 2002 založením divadelního souboru Geisslers Hoffcomedianten. Jejich první inscenace nese název Amor tyran. Jde patrně o jedinou činohru, která se z doby A. J. Geisslera textově dochovala. Inscenace Geisslerů obsahuje tradiční barokní motivy lásky, nenávisti, ctnosti, žárlivosti a dalších – uvidíte na Malém náměstí.

    Sdružení Depresivní děti touží po penězích funguje od roku 2004. Během osmi let své existence vytvořilo řadu kulturních projektů, ve kterých se snaží oživovat nezvyklá prostředí uměním. V první části projektu Muzeum všednosti s názvem Víra se převtělíte v návštěvníky expozice, kteří ve 26. století přichází na Zemi z planety Ornunga. Průvodce vás během prohlídky seznámí s vyhynulým druhem lidé, s jejich podobou, zvyklostmi i vírou. Jaké svědectví by zanechali pozůstatky lidské civilizace pro budoucnost, pokud by v roce 2012 skutečně zanikla? Na tuto otázku odpovídají Depresivní děti v Komeniu.

    Divadlo Koňa a Motora založili loňští absolventi DAMU, coby snahu o obnovu tradičního kočovného divadla. Na jejich cestách nechybí pravá maringotka i živý kůň. Přestože je Hradec plný zeleně a pro koně jak dělaný, rozhodli se ale pro náš festival přenést svého Macbetha do automobilu – a je jasné, že Divadlo Koňa a Motora slavnou tragédii  Williama Shakespeara uchopí po svém. Kočovníci se nebojí bezprostřední komunikace s diváky, pracují s výraznou stylizací a zkratkovitostí. Přijďte se podívat na Malé náměstí.

    A kdo chce vidět opravdovou openairovskou klasiku, ať vyrazí ve 20 hodin na Severní terasy (za Městskou hudební síní, směrem do Žižkových sadů) –  bude tam na vás čekat Vašek Bartoš a jeho fixky – a kultovní inscenace Školní výlet či Jirka Jelínek, Michal Dalecký a třináctiletá dospělá dívka Fagi v Open stanu. Tak, festival je tu!

    Veronika Řezníková

    ///

    FOTO archiv Hynka Šnajdara

    VŠE NEJLEPŠÍ, PEPÍKU!

    (k nedožitým šedesátinám Pepíka Tejkla)

    Muž mnoha zájmů Pepa Tejkl zlezl horské velikány světa, a nakonec zahynul na jaře 2009 pod vrcholem Kralického Sněžníku, poblíž své rodné vsi… Dnešním – pátečním – dnem festivalu se však soubory Samohana a Černí Šviháci pokusily dosvědčit, že se mýlím. Pepa Tejkl nezemřel. Herci oživili jeho divadelní i literární vize v ten nešťastný výroční den rovnou pětkrát.

    Mohl bych se nyní rozepsat o příznačné poetice jeho her či o kolizích a peripetiích jeho života. Neučiním to; Google tím vším beztak přetéká… Budu osobní. Pepa Tejkl byl totiž téměř rok mým učitelem přednesu. Dosud jsem z mobilu nesmazal SMSku Kateřino a Ondro, dnes a příští úterý musím služebně odcestovat. Uvidíme se tedy 24.. Díky, Pepa. Už se nevrátil. Rozdělaná Magorova báseň „Návrat rockera“ s pointou Doma jseš tam, kde se oběsíš zůstala rozdělaná navždy…  Stihli jsme spolu uvést jen moji zhýralou Mši pro beránka a Buninovu zasněnou povídku z Temných alejí. A přece, díky za to.

    Stohy knih převážně ruských autorů byly jedním z artefaktů, které jsem v Pepíkově učebně obdivoval. Ba snad ještě hladověji, ač s visáží stydlína, jsem hltal křivky nahých žen z Pepových obrazů. Navíc ten esprit, jakým si Pepa nenuceně získával obdiv mých spolužaček, jsem mu až záviděl. Cítil jsem se proklatě jak měsíc, který se musí dívat na Slunce obklopené krásnými asteroidy…

    Krom ZUŠky mi byl Pepa znám i díky svým textům pro kapelu Kantoři. V dobrém spolu zapřaženi jdem / a táhnem vůz převeselý / rozsvítil se noci diadém / tak proč bychom se nepomněli!; refrén, který zazněl ještě při pohřbu. Ovšem ze všeho nejraději vzpomínám na Pepovu recitaci poezie Bohuslava Reynka. Jaká prostá křehkost hlasu od chlapa jako hora s kšticí lva! A tou vzpomínkou se pro teď rozloučím. Zároveň zasílám tichou gratulaci do říše Nebeského, proti níž jsou všechny hory malé…

    Ondřej Macl

    ///

    XIII. ročník Open Air program
    pořádá: o. s. Poco a poco animato
    kontakt: Martina Erbsová, tel.: 775 618 414, oap@pocoapoco.cz
    www.pocoapoco.czwww.openplantage.cz

    • Autor:
    • Publikováno: 22. června 2012

    Komentáře k článku: Hradecká PlantAge pro i-DN (No. 1)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,