Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Guláš ze Šlitra

    Je asi těžké žít a uživit se dnes na českém knižním trhu. A to, i když člověk píše o osobnostech slavných a populárních. Jiří Datel Novotný je jako semaforský fanda a znalec – vždyť tam strávil coby tajemník a herec třicet let – osobou k psaní o jeho vůdčích osobnostech nadmíru povolanou. Přesto – aspoň zatím – vydal o Semaforu jen dva vzpomínkové kompiláty. V roce 2001 v nakladatelství Regia o Jiřím Grossmannovi Závidím a o rok později ve stejném nakladatelství obdobně koncipovanou publikaci věnovanou Jiřímu Šlitrovi Ďábel z Vinohrad. Tu nyní v druhém vydání přináší na předvánoční trh agilní nakladatelství XYZ. Je to však – vzhledem k Šlitrově osobnosti a významu – ubohá kniha. Pouhopouhá kompilace jinde řečených a napsaných textů a nahodile sesbíraných vzpomínek, sešitých jakoby horkou jehlou, „aby se něco vydalo“, aby se něco z knižního trhu „utrhlo“. Jako příloha společenského časopisu by to asi stačilo – v graficky vkusně vedené knize najdeme texty písní S+Š, řadu vtipných, osobních vzpomínek a ohlédnutí od Jiřího Suchého, Jiřího Černého, Pavla Kopty, Jiřího Voskovce, Jana Wericha, Vladimíra Justla, Lubomíra Dorůžky, Miroslava Horníčka, Jiřího Menzela, Oldřicha Nového a dalších, mnoho fotografií a Šlitrových grafik, dokonce i v barvě. Vše ale jen tak halabala nahozené, bez řádu a struktury, máloco původní.

    Na to, že od smrti Jiřího Šlitra uplyne čtyřicet jedna let, na to, že Datel Novotný byl Šlitrovi nablízku a měl i později přístup k mnoha semaforským informacím a dokumentům, je to zoufale odbytá a především zbytná publikace. Možná nějakou korunu i druhé vydání autorovi a nakladatelství přinese, ale osobnost Jiřího Šlitra ani kulturní čtenář si takový Šlitr’s-digest nezaslouží. Natož dvakrát.


    Komentáře k článku: Guláš ze Šlitra

    1. Ivana Šimíková

      Profilový obrázek

      Knížku jsem si přečetla
      a znovu ve mně ožila radost a hravost tryskající z písniček a textů Š + Š. Je to velice pěkná kniha. Ať zkusí pan Hulec napsat knihu sám. Bude to skvělé. Ráda si ji také přečtu.

      14.08.2013 (21.38), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Paní Ivano,
      kritik není od toho, že „ví, jak na to“ nebo že dokonce sám by publikaci napsal líp, ale ze své zkušenosti a vzdělání upozorňuje na kvality či problematiku daného díla, případně je interpretuje. Samozřejmě vím, že připravit a vydat jakoukoli knihu je těžká práce a je dobře, když se Vám ta Datlova líbila. Já jen upozorňoval na to, že autor zdaleka nevyužil možnosti, jež mu dané téma a blízkost, jakou k Semaforu měl, naskýtaly a že v podstatě jen recykluje již dříve publikované a známé.

      15.08.2013 (16.39), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,