Početné plzeňské publikum především rodičů s malými dětmi si však muselo na její uvedení nečekaně počkat – představení bylo posunuto nejprve o dvacet minut, nakonec se příprava jeviště protáhla o další desítky minut a Kabaret Hurvajz začal o celou hodinu později, než měl. Děti i dospělí už byli netrpěliví, kdo chtěl stihnout navazující Proměnu Divadla Drak na Malé scéně Velkého divadla, byl postaven před dilema, obě dvě inscenace vidět nemohl. Ale narozeniny jsou narozeniny, v sále Alfy se místa neuprázdnila a Hurvínka při jeho příchodu na forbínu před nablýskaný kabaretní portál vítal nadšený potlesk malých diváků. Vidět na jevišti legendární marionety, jejichž kolébkou je právě Plzeň, je událost výjimečná. A navíc v produkci, která patří mezi ty delší – Kabaret Hurvajz trvá 75 minut a hraje se bez přestávky. S Hurvínkem se děti ztotožnily zcela přirozeně, báječně reagovaly na jeho úvodní výstup a připomínku narozenin. Děti dobře věděly, kolik let Hurvínkovi je.

Celá produkce je dnes už ne často vídaným klasickým loutkovým představením. Marionety doplňují jen dvě živé herečky. Inscenace pojatá jako kabaret má dějovou linku, ale ne zcela vypointovanou a dotaženou. Navíc se do všeho mísí pokusy o poučný až filozofující výklad, které v rodinném představení drhnou, celek sám o sobě působí roztříštěně. Hurvínek by rád slavil své narozeniny, ale nikdo z jeho přátel tu není – ani taťulda Spejbl, ani kamarádka Mánička a její ´bábinka´ paní Kateřina. Na jevišti koncipovaném jako přepestrá kabaretní scéna (scénografie David Janošek) se objevuje živá herečka – kabaretiérka a vykouzlí kabaret, jenž má plnit přání. V kabaretu je Kašpárek. Kašpárek byl historicky vůbec prvním Spejblovým spoluhráčem a Hurvínek ho svým „narozením“ tak zvaně „vyšoupl“ z místa. V tomto kabaretu to ale není ten známý rozverný čipera, je to zlý poťouchlík, který se chce mstít a škodit Spejblovi. Tato výchozí zápletka však není z dění na jevišti jasná, navíc loutka Kašpárka, toho Skupova veselého, satirizujícího „revolučního“ ani nepřipomíná. Zlý Kašpárek naláká postupně Máničku, paní Kateřinu i Hurvínka do kabaretu a plní Hurvínkovo přání – zbaví ho nití. Odpoutaný Hurvínek může dělat přemety a další skopičiny. Ale Kašpárek si klade podmínky, které Hurvínek nechce splnit. A kdo že všechny zachrání? Spejbl svou láskou k Hurvínkovi. Kašpárek se lásky a přátelství bojí, a protože mezi Hurvínkem a jeho blízkými je jí spousta, ničí ho to. Spejbl vyhrává, Hurvínek má zpět své nitě a svou rodinu a přátele. Problém s Kašpárkem však zůstává nevyřešen, jen zmizí ze scény. Objeví se ještě někdy? Skutečným osvěžením v překotném dění je historická scénka o pojídání užovek s nahrávkou skutečného sugestivního hlasu Josefa Skupy.

Text Kabaretu Hurvajz obsahuje sice vtipné narážky (Spejbl – Spejblman, nebo Hurvínkovo ocenění „taťuldo, já věděl, že v tobě dřímá hrdina“ a Spejblova reakce „já dřímám rád“), ale i místa problematická (například Hurvínek chce připravit pro Kašpárka akci láskou natolik přeslazenou, „až se zblejem“, či závěrečná kostrbatá debata Spejbla a Hurvínka o tom, co to je láska, v níž se děti jen těžko vyznají). Vodění marionet a práce s loutkami je vynikající. Loutky jsou namluveny zvlášť, pouze Kašpárka vodí a mluví jediný herec. Že loutky Hurvínka a Spejbla jsou skutečně mimořádné a nestárnoucí, ať je jejich věk požehnaný jakkoliv a ať jim vývoj událostí přisoudí jakékoliv osudy, dokázaly spontánní reakce dětského publika.

Kdo by chtěl o obou vědět víc, může zamířit na velmi zdařilou a inspirativní výstavu v Západočeském muzeu v Plzni Hurvínek 100 – z Plzně do Plzně, která byla otevřena během prvních dnů letošní Skupovy Plzně. Přibližuje historii této loutky od jejího prvního vystoupení v Loutkovém divadle Feriálních osad v Plzni. Kabaret Hurvajz koncipovaný jako rodinné představení mohl být inspirací pro rodinnou návštěvu této expozice, která je v muzeu otevřena celý rok, až do dubna 2027.