FESTIVAL: Střípky z Venuše
Festival Venušiny dny, v němž jde ponejvíce o ženy, Venuši ve Švehlovce sluší. I když nemusí sedět každému, bezpochyby je zajímavé sem aspoň nakouknout. A každá divačka zde určitě najde spřízněné duše… Akcí je ovšem hodně, času málo. A tak jsem se zmohla na pouhou ochutnávku.
Zaujal mě Den macech, věnovaný nevlastním matkám, a nejen jim. Happeningu v Riegrových sadech na úvod jsem se sice nezúčastnila, zato jsem zašla na konceptuální část přímo v sále Švehlovky. A nabídly se mi tu nejrůznější alternativy image dnešních macech. Taková maceška totiž může být v očích dítěte zlá či démonická, ale může být také dobrou vílou. A tak jsem putovala po sále, kde mi jedna z macech nabídla nepříliš vzhledný špenát. Ano, děs pro mnohé děti, zvlášť, když se nutí dojíst! Naštěstí, mám špenát ráda, a tak jsem to nebrala jako macešinu pomstu, a poctivě všechno snědla, i tu poslední lžičku, kterou macecha důsledně vyškrábala z talířku. Další zastavení bylo nahlédnutím do pelíšku plného měkkých polštářků, kde se předčítalo z knih. Takové příjemné chvilkové spočinutí, z této macešky vyzařoval klid a pohoda. Do třetice jsem vyslechla několik příběhů. Podle předmětů, které jsem si vybrala na stole vypravěčky, vyprávěla mi krátké příběhy žen, které ovlivnily její život.
Lenka Huláková a Ivana Uhlířová v představení Válovky Foto archiv
Druhá návštěva organicky propojila svět profesionálního a amatérského divadla, a to jak na jevišti, tak v hledišti. Na Lenku Hulákovou, obětavou organizátorku mnohých festivalů a herečku různých uskupení (hlavně VAD Kladno), se přišla podívat spoustu sympatizantů. A když bonusem byla Ivana Uhlířová, čekal nás vskutku originální kousek Válovky, o svérázných sestrách – malířkách, a to ve stadiu velké rozpracovanosti (kdo neviděl, a chce, prý se má těšit na 7.května!). Herečkám se podařilo napojit se na sebe navzájem, a s vtipem i vážností zároveň vytvořit autentickou love-hate sesterskou atmosféru dvou bytostí, které mají dohromady jednu duši.
Zkáza totálního myšlení olomouckého divadla Na cucky. Foto archiv divadla
Do třetice povedená derniéra olomouckého divadla Na cucky Zkáza totálního myšlení (hrála se od roku 2021), hravá a dravá scénická esej na téma vztahy, a skrytá ženská síla. Podle Marguerite Durasové napsala a zrežírovala Júlia Rázusová. Herecké trio Natálie Golovchenko, Táňa Malíková a Zdeněk Lambor rozehrávají dialogy mluvené i pohybové na ploše 4 x 4 m opatřené prostupnou matrací, z níž se vynořují a opět do ní zaplouvají. Takže máme možnost sledovat i to, co se děje v „suterénu“, i co se děje nahoře, symbolický žensko-mužský souboj, ale také souboj s alkoholem a jinými neřestmi. Celé je to lehce poetické, lehce perverzní, ale především vtipné a hravé jak v textu, tak ve formě. Inscenace ovšem zahrnuje v původní podobě možnost náhodného diváka, který dostane ipad s patnácti melodiemi, přepínáním ovlivňovat náladu a rytmus představení. V tomto případě ovšem herci žádali o konkrétní melodie, a tak to bylo „jejich“ možná o trochu více než obvykle. A bylo to zastavení příjemně nadčasové, spontánní a zábavné.
Komentáře k článku: FESTIVAL: Střípky z Venuše
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
