Divadelní noviny > Festivaly Názory – Glosy
Festival při 30 stupních Celsia
Festival Divadlo evropských regionů se letos konal v Hradci Králové už po třiadvacáté. Diváky uvítal omamnou vůní lip, neklamnou předzvěstí prázdnin. Navštívilo jej víc než 36.000 diváků, a to bez ohledu na žhavé letní dny, kdy teploměr stoupal k 30 stupňům Celsia a mnohé by to táhlo spíše k vodě. Jako obvykle bylo hostitelským divadlem Klicperovo divadlo v úzké spolupráci s Divadlem Drak, které doplňoval bohatý program Open Air.
Potěšitelný byl zájem mladých diváků, kterým byla vyhrazena především dopolední představení a již zmíněný Open Air. Královéhradeckým už se podařilo vypěstovat si silnou diváckou obec, která ani tentokrát nezklamala. Představení byla vesměs vyprodána, ať šlo o inscenace v Klicperově divadle, v nedaleké Besedě, Draku či jinde.
Vloni bylo pro mne příjemným festivalovým překvapením vystoupení italských divadelníků s tradiční commedií dell´arte, letos mne ze zahraničních divadel nejvíce potěšili členové proslaveného brightonského souboru Spymonkey založeného v roce 1998 – čtyři performeři z Británie, Německa a Španělska, nositelé mnoha divadelních cen. Uvedli morbidní představení Shakespearovy vraždičky, tedy součet snad všech vražd v Shakespearových hrách, funkčně doprovázené filmovými záběry.
Festivalu ale jako vždy dominovaly především české a moravské inscenace. Z nich musím v prvé řadě zmínit Olgu (Horrory z Hrádečku) Divadla Letí v režii Martiny Schlegelové s vynikající Pavlínou Štorkovou, bývalou hradeckou herečkou. O této inscenaci se již napsalo – nejen v DN – dost a dost. Právem. A tak přejdu k dalším svým festivalovým diváckým zážitkům.
Mile mne zaujala inscenace Jiráskovy Lucerny pražského Divadla v Dlouhé v režii Hany Burešové, kterou řadím k nejlepším inscenacím uplynulé sezony. Režisérce se v dokonalé souhře s herci podařilo skloubit jemně ironický pohled současníka s pokornou službou klasickému dílu.
Rovněž inscenace Ibsenovy Nory Divadla pod Palmovkou v režii Jana Nebeského vzbudila nadšený ohlas diváků, zejména díky nevšednímu výkonu Terezy Dočkalové v roli neustále proměnlivé Nory.
Režiséru Břetislavu Rychlíkovi se ve spolupráci s výbornými herci Klicperova divadla podařilo divadelně zvýraznit politickou rovinu nové Kohoutovy hry Vítězný únor, a ukázat tak pozlátko vznešených cílů a plamenných projevů iniciátorů převratu 25. února 1948 a jejich skutečný cíl – uchopení moci.
Dalším z vrcholů festivalu byla pro mne inscenace Spalovače mrtvol ostravského Divadla Petra Bezruče v režii Jakuba Nvoty s Norbertem Lichým v hlavní roli. Ač těžko kdokoli z mé generace dokáže „odpárat“ tuto látku od znamenitého Herzova filmu s Rudolfem Hrušínským, nebo možná právě proto, ocenila jsem původní, od filmu neodvozený přístup ostravských inscenátorů. V jejich adaptaci se dostal do popředí národnostní motiv, který je významný i ve Fuksově novele. Onu hrůznou proměnu spořádaného člověka ve vraha své ženy a syna zvládl Norbert Lichý s obdivuhodným hereckým mistrovstvím, kterým ve své věkové kategorii disponuje dnes v českém prostředí snad jen on.
V tomto svém krátkém výčtu pozoruhodných inscenací letošního festivalu nemohu na závěr opominout promyšlenou Krobovu inscenaci Havlovy Asanace s herecky přesně vystiženými typy postav Havlovy hry v podání Jana Sklenáře, Františka Staňka, Kamily Sedlárové a Jiřího Zapletala.
Třiadvacátý festival Divadlo evropských regionů se vydařil.
///
Více na i-DN:
Začíná Divadlo evropských regionů – Klicperovo divadlo
Začíná Divadlo evropských regionů – Divadlo Drak
Dnes začíná Divadlo evropských regionů – Open Air Program
///
Denní reportáže:
Komentáře k článku: Festival při 30 stupních Celsia
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
