Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2019

ročník 28
12. 11.–25. 11. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Máme se řídit principy?

    Od podzimu se v Městských divadlech pražských a v Národním divadle v Brně dohromady odehrálo sedmadvacet repríz německého dramatu Teror. Ve všech případech na konci publikum rozhodlo, že má být pilot, který se vzepřel rozkazu a sestřelil civilní letadlo unesené teroristy, osvobozen. Publikum zatím u nás vždy vyslyšelo argumenty obžaloby: Lars Koch zvolil menší zlo, když zabil 164 lidí na palubě letadla, a pravděpodobně tak zachránil 70 tisíc lidí na stadionu, kam teroristé letadlo vedli.

    V Boleslavi se vdova Meisnerová (Alena Hladká) k výslechu dostaví z hledišti a silně ho prožívá, v pozadí Obhájce (Petr Mikeska), Obžalovaný (Radim Madeja) a Předseda (Roman Teprt) FOTO JAKUB KŘOVÁK

    Hra Ferdinanda von Schiracha dává, pravda, Státní zástupkyni daleko menší šanci publikum přesvědčit – však zatím 91‚5 % rozsudků po celém světě zní: nevinen. V ostravském Národním divadle moravskoslezském se nyní pokusili poskytnout oběma stranám přece jen srovnatelnější prostor, v úpravě zmizelo mnoho zbytečností odvádějících pozornost od samotných argumentů, na pádnosti získala závěrečná řeč žalobkyně. Vše směřuje k tomu podstatnému: přiblížit různé úhly pohledu na případ. Věci výrazně prospívá, že se inscenátoři nesnaží důsledně napodobovat soudní přelíčení a režisérka Tereza Říhová vede herce k tomu, aby se nesnažili získávat sympatie (či nesympatie) pro postavy dramatu, ale aby s maximální věcností předkládali fakta a argumenty. Nikdo tady neexhibuje, Tomáš Jirman (Předseda) zasahuje jen v nejnutnějších případech, opravdu jako nezaujatý průvodce, Ivan Dejmal (Obžalovaný Lars Koch) přichází pouze podat svou výpověď, není tak divákům pořád na očích a nemusí reagovat na vše, co je vyřčeno. Bez přehnaných emocí probíhá svědecká výpověď Petra Housky (Lauterbach) a hlavně Lucie Končokové (Meisnerová) – citové vydírání ženy, jejíž muž zahynul v letadle, je omezeno na minimum. Hlavní pozornost je od začátku do konce upřena na Renátu Klemensovou (Státní zástupkyně) a Víta Rolečka (Obhájce), respektive na jejich slova. Každý z nich na pás papíru zapisuje hlavní hesla, která mají publiku utkvět v paměti a vést je při rozhodování o vině či nevině. Na jedné straně PRINCIPY, které mají zabránit svévolným rozhodnutím, a lidé v letadle degradovaní Kochem na OBJEKT, na druhé straně STAV NOUZE, který opravňuje výjimečná řešení, a nutná OBRANA před terorismem. Nakonec se přece jen i v Ostravě publikum poměrně jednoznačně rozhodlo Larse Kocha osvobodit – možná prostě proto, že se v dnešní české společnosti bohužel nenosí důvěra v ústavu, v pravidla. Nicméně výsledek hlasování nakonec není tak důležitý, ostravská inscenace s velkou naléhavostí a divadelní výmluvností vyzývá k přemýšlení o dnešním světě a nutí každého na místě zaujmout stanovisko.

    V Ostravě je výslech vdovy Meisnerové (Lucie Končoková) sympaticky věcný, na svých papírových pásech jsou Státní zástupkyně (Renáta Klemensová), a Obhájce (Vít Roleček) FOTO RADOVAN ŠŤASTNÝ

    V Mladé Boleslavi avizují Teror jako scénické čtení – zdálo by se, že i tady jsou si vědomi, že netřeba detailně vyhrávat jednotlivé situace. Ovšem opak je pravdou! Zcela nesmyslně se tu napodobuje soudní přelíčení: zřízenci přivádějí Obžalovaného Kocha (Radim Madeja) v poutech, Obhájce přichází pozdě, diskutuje se, zda má být otevřené či zavřené okno, jestli má Obhájce při řeči stát nebo sedět… Rozpitvávají se zbytečnosti, naprosto rozmělňující sdělení. Inscenace Pavla Kheka působí jako nouzový polotovar – scénické čtení, protože herci se nenaučili text. Tak trochu hrají, tak trochu čtou, ani jedno pořádně. Chvíli se nesmyslně předvádějí (nekonečná etuda Aleny Hladké v roli Meisnerové, sebestředné komentáře Romana Teprta jako Předsedy, neustálé vzájemné nevražení mezi Petrem Mikeskou coby Obhájcem a Lucií Matouškovou coby Státní zástupkyní), chvíli jsou zahloubáni do textu a klopotně ho čtou, jako by ho viděli poprvé. Jestliže v Ostravě vyzdvihli to inspirativní na Schirachově textu, v Mladé Boleslavi bezpečně podtrhávají jeho slabiny. Nesnesitelné dvě hodiny, navíc v sále, kde už po půlhodině bylo nedýchatelno.

    Národní divadlo moravskoslezské Ostrava – Ferdinand von Schirach: Teror. Překlad Ondřej Šebesta. Režie Tereza Říhová, scéna Hynek Petrželka, kostýmy David Janošek, dramaturgie Sylvie Rubenová, hudba Robin Schenk. Premiéra 5. dubna 2018 na alternativní scéně Divadla loutek Ostrava.

    Městské divadlo Mladá Boleslav – Ferdinand von Schirach: Teror. Scénické čtení. Překlad Ondřej Šebesta. Režie Pavel Khek, dramaturgie Kateřina Suchanová. Premiéra 9. dubna 2018 na Malé scéně.


    Komentáře k článku: Máme se řídit principy?

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,