Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kontext Rozhovor

    E. Bartáková: Cílem je ukotvení plzeňské kultury

    Rada města Plzně schválila v pondělí 24. června usnesením č. 710 strategie tří plzeňských městských kulturních příspěvkových organizací na pětileté období. V návaznosti na tento krok jmenovala také jejich ředitele. V Divadle J. K. Tyla bude i nadále ředitelem Martin Otava, ředitelkou Knihovny města Plzně zůstane Helena Šlesingerová a Divadlo Alfa povede dosavadní ředitel Jakub Hora. Všichni tři budou po ukončení svých současných mandátů nově jmenováni do svých funkcí na dobu neurčitou.

    Současné vedení města Plzně, jak bylo zvoleno a schváleno po volbách v listopadu 2018. Uprostřed primátor Martin Baxa (ODS), který již v čele západočeské metropole stál v letech 2010 – 2014 a od roku 2014 byl prvním náměstkem primátora. Koalici v Plzni tvoří zástupci čtyř stran, tedy ODS, ANO 2011, TOP 09 a ČSSD. Zbylé tři subjekty, konkrétně Česká pirátská strana, KDU-ČSL – PRAVÁ VOLBA PRO PLZEŇ a KSČM, jsou v opozici. Foto Magistrát města Plzně

    Martin Otava od 1. 9. 2019, neboť mu končí funkční období, Jakubu Horovi a Heleně Šlesingerové bude prodloužena od ledna 2020, kdy končí období v jejich případě. Systémová opatření a zrušení výběrových řízení odsouhlasilo 24. května 2018 plzeňské zastupitelstvo. Členové komise byli jmenováni 25. března 2019 a strategie projednávali ve dnech 21. – 22. května tohoto roku.

    Odborná komise shledala strategie v pořádku, jako velmi kvalitní koncepční dokument, uvedla náměstkyně primátora pro oblast kultury, památkové péče a sociálních věcí Eliška Bartáková. Schváleny radou města byly také strategie městem založených a spoluzaložených organizací, a to obecně prospěšných společností Divadla pod lampou, Galerie města Plzně, Plzeňské filharmonie, zapsaného ústavu Plzeň 2015 a zájmového sdružení právnických osob Mezinárodního festivalu DIVADLO Plzeň. U těchto založených a spoluzaložených organizací vzhledem k jejich právní subjektivitě rozhodují však o jmenování ředitele orgány dané kulturní instituce.

    Eliška Bartáková: Lakmusovým papírkem je divák

    Foto YouTube

    Kdo a jakým způsobem vybral členy odborné komise, která posuzovala strategie plzeňských kulturních organizací, a kdo v komisi usedl?

    Členy odborné komise vybral odbor kultury magistrátu města Plzně. Byla to skutečně odborná komise a její odbornost spočívala v tom, že se hodnotily všechny městské organizace, nejen příspěvkové. Celkem měla jedenadvacet členů. Skládala se z odborníků na všechny segmenty městských organizací. Jak na knihovnictví, tak na filharmonii, na kulturu ve smyslu divadelnictví. Kromě zástupců města a kraje v ní byli renomovaní odborníci z celé České republiky. V oblasti divadla Mgr. Ilja Racek, PhD., prof. PhDr. Jiří Štilec, CSc. a MgA. Šárka Havlíčková, v oblasti loutkového divadla Mgr. Nina Malíková a Mgr. Stanislav Doubrava, v knihovnictví PhDr. Vít Richter a PhDr. Dagmar Svatková, v klasické hudbě Mgr. Roman Dietz, RNDr. Václav Derner, výtvarného umění Mgr. Roman Musil a Mgr. Marcel Fišer, Ph.D. Pro oblast alternativní hudby pak Mgr. Tomáš Chochole a PhD., Ing. Ivan Jáchim, pro kreativní a kulturní průmysly PhDr. Eva Žáková a MgA. Olga Škochová Bláhová. Komise měla ve své odbornosti silné renomé. Její členové zpracovávali posudek na hodnotící zprávy, které vypracovali jednotliví ředitelé. Ti v nich museli zpracovat zhodnocení svého funkčního období i vizi na dalších pět let s tím, že součástí celé jejich zprávy byla i zpráva finanční. Součástí komise byl i člověk, který dokázal zhodnotit ekonomickou stránku. Městské organizace si i po stránce ekonomické vedou velmi dobře. Komise zhodnotila, zda ředitel nebo ředitelka splnili všechny body, které jim byly uloženy pro zpracování v jejich strategické zprávě. Mohu říci, že všichni ředitelé byli důslední ve zpracování strategické zprávy. Řídili se danou osnovou a kritérii, která byla určena předem. Komise dala vyhodnocení pro radu i zastupitelstvo, že všechny městské organizace jsou v dobré kondici a jsou vedeny správným směrem. Žádné závažné nedostatky, ať personální nebo obsahové, které by se musely nějak řešit, komise nenašla.

    Komise jednala po té, co zastupitelstvo systémové změny, tedy zrušení výběrových řízení, již schválilo. Co by se stalo, kdyby komise shledala u některé z institucí nějaké pochybení? Jaký by byl následný postup? Řediteli Martinu Otavovi končí funkční období 31. srpna 2019. Byl by dostatečný čas na eventuální vypsání výběrového řízení?

    Pak by musela takovou situaci řešit rada města. Odborná komise je poradní orgán vedení města, a to by muselo posoudit, do jaké míry by bylo závažné to, co by komise zjistila. Následně bychom museli nedostatky spojené s danou osobou řešit a hledat řešení.

    V pořadu Richarda Beneše Politici našeho kraje v Západočeské televizi ZAK 13. března 2019. Foto TV ZAK

    Jaký je tedy v současné době, když systémové změny platí a smlouvy na dobu neurčitou budou uzavřeny, mechanismus odvolání ředitelů? A co by mohlo být příčinou takového odvolání?

    Město může ředitele odvolat prostřednictvím valné hromady u neziskových organizací. Dalo by valné hromadě návrh, aby byl ředitel z vážného porušení pracovní náplně odvolán. Valná hromada by si dala návrh za svůj a odsouhlasila by odvolání ředitele.

    Ale v případě příspěvkových organizací – tedy DJKT, Alfy a Knihovny města Plzně?

    U nich může Rada města odvolat ředitele rovnou. Nám jde stále o to, aby ředitelé splnili podmínku řádného hospodáře. Hospodaří s městskými penězi a město musí dohlédnout na to, aby peníze byly správně vynaloženy. Jestliže by se toto nedělo, pak samozřejmě rada jako vedení města má ve své kompetenci odvolání ředitele.

    A kdo bude posuzovat uměleckou stránku věci?

    Odbor kultury, případně odborná komise. Nyní – a to je nové – bude muset každoročně každý ředitel vypracovat zprávu pro vedení města o tom, jak si organizace za ten rok vedla. Rada bude takto moci průběžně monitorovat, jak se nakládá s penězi.

    K výroční zprávě budou tedy ředitelé předkládat ještě jednu zprávu?

    Ano. K výroční zprávě budou dodávat hodnotící zprávu své činnosti. Výroční zpráva se zaměřuje zejména na hospodaření, na to jak a na co byly vynaloženy peníze. Nyní ještě ředitelé vypracují evaluační zprávu hodnotící činnost i podle dalších hledisek.

    Volební plakát ANO v září 2018. Repro archiv

    Nestává se tak jmenování ředitelů uměleckých institucí záležitostí spíše politickou než uměleckou? Nejsou umělecké otázky novými systémovými opatřeními zpolitizovány?

    Určitě ne. Zprávu ředitelů vyhodnotí odbor kultury, a když posoudí, že je v pořádku, není důvod k pochybnostem. Pro městskou radu je postoj odboru kultury dostatečným vodítkem. Pokud by ale odbor měl o fungování dané instituce pochyby, pak by svolal k jednání odbornou komisi, která situaci posoudí. Rada města tedy nemůže svoji sílu zneužít k tomu, aby daného ředitele bezdůvodně odvolala.

    Nebo ho naopak podržela?

    Mechanismus spočívá v tom, že pokud by bylo nalezeno nějaké pochybení, posoudí ho nejdříve odborníci. A pokud by odborníci shledali, že k pochybení skutečně došlo, tak pak teprve rada odvolává. Jinak ne.

    Komise je poradním orgánem rady. Radní se ale jejím rozhodnutím řídit nemusí…

    Nemusí, ale pokud si sestaví takovouto komisi, byla by rada sama proti sobě, kdyby se jejím doporučením neřídila.

    Vždy bude odbornou komisi vybírat a jmenovat odbor kultury?

    Ano. Výběr je vyloženě v dikci odboru kultury. Vedoucí odboru kultury svolává odborníky vždy podle toho, jakého oboru se téma týká. A na návrh odboru kultury jmenuje rada. Účastním se těchto jednání a vidím, že je vše posuzováno velmi objektivně.

    Moderátorka Taťána Krchová (vlevo) s Eliškou Bartákovou a Alenou Hynkovou, vedoucí odboru sociálních služeb města Plzně, Studio Z, 28. 3. 2019. Foto Studio Z

    Co si město od systémových změn v kultuře, tedy zrušení výběrových řízení a uzavření smluv na dobu neurčitou, slibuje?

    Město chce tímto krokem zajistit pevné zázemí pro organizaci i pro jeho ředitele. Aby tam byla vytvořena taková pracovní atmosféra, která dovolí rozvoj instituce. A také se jedná o ukotvení kultury v městě Plzni. Kultura dostává svůj rámec a stane se v Plzni stálicí.

    Dosud tedy ukotvenost plzeňské kultuře chyběla?

    Ne, v tom to nebylo. Ale všechno bylo nabaleno na EHMK 2015. Když jsme měli přijmout titul evropského hlavního kulturního města, hledaly se nové trendy a způsoby, aby doplnily původní kulturní nabídku. Takže celková vize se ukázala až cestami a vývojem po roce 2015, kdy kultura v Plzni dostala novou podobu. Tento vývoj odstartoval plně právě rok 2015.

    Ve Velkém sále Měšťanské besedy v Plzni 11. května 2019 na jubilejním ročníku festivalu elánu a vitality Senioři (opět) baví seniory. Foto Odbor sociálních služeb MMP

    Bylo nutné rovnou zrušit standardní proces výběru ředitelů? Město si přece mohlo ponechat právo výběrové řízení nevypsat, pokud bude s fungováním instituce spokojeno.

    Je to také jedna z možností. Nicméně jsme usoudili, že kvůli ukotvení kultury jako takové a kvůli kulturním organizacím, které si za pět let našly na plzeňské scéně svého diváka, své místo, považujeme tuto cestu za vhodnější.

    Neobáváte se, že nynější stav zruší přirozené konkurenční prostředí? Že takzvaná „ukotvenost kultury“ bude příliš velká a představitelé daných institucí ztratí motivaci hledat nové umělecké tváře, nové tvůrce, inscenátory, nové přístupy? A že v důsledku toho může postupně dojít k ustrnutí, zakonzervování, a tedy celkové stagnaci?

    To se nebojím. Bavíme se o městských společnostech, které jsou svým zaměřením jedinečné. DJKT je kamenné divadlo a je svým zaměřením dané. Divadlo Alfa i Knihovna města Plzně, tam je vše také dané. I Divadlo pod lampou má své know-how, jeho směřování je rovněž dané. To samé Plzeňská filharmonie. Nemyslím si, že by došlo k ustrnutí či nějakému omezení.

    Každá varianta má samozřejmě své plus i minus. Ale já si myslím, že spokojený divák je hlavním ukazatelem toho, jestli divadelní scéna ustrnula, nebo jestli se dál rozvíjí. Myslím si, že divák je jako lakmusový papírek, který by jako první vydal signál, že se v dané organizaci děje něco, co mu neprospívá. A na to bychom my, jak odbor kultury,tak vedení města, zareagovali a začali bychom pátrat po příčinách.

    S Alenou Hynkovou (vpravo) v rozhovoru pro TV Studio Z 28. 3. 2019. Foto Studio Z

    Teď máte od diváků obou divadel jen kladné ohlasy?

    Ano. Pokud tedy nepočítám stížnosti na technické zázemí Nového divadla. Měli jsme neustále problém s budovou Nového divadla, ale pan ředitel Otava prokázal schopnost divadlo vést i přes vzniklé problémy, které nezpůsobil. Dokázal si s nimi poradit a všechny čtyři soubory umělecky rozvíjí.

    Ale technické problémy se v Novém divadle vyskytují i v poslední době.

    Vedení divadla stále vylepšuje a zdokonaluje zázemí budovy s přihlédnutím k potřebám produkce, která se tam koná. Stále se ukazuje, co je třeba zdokonalovat, a na tom průběžně pracujeme. Ale co se týká nabídky programů divadla, máme od diváků kladné ohlasy.

    Po pěti letech, tedy na jaře 2024, předloží ředitelé svou koncepci na dalších pět let a posoudí ji odborná komise stejného charakteru, jaký měla ta letošní?

    Ano, přesně tak. Odborníci opět posoudí koncepce, které ředitelé vypracují.


    Komentáře k článku: E. Bartáková: Cílem je ukotvení plzeňské kultury

    1. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Plzeňští
      jdou proti soudobému trendu obměn (či rekonkursů) divadelních ředitelů za jedno až dvě funkční období, jak je tomu na západ od nás a jak se začíná zavádět i v některých městech u nás. „Zašpérováním“ ředitelů, kteří plně odpovídají nejen za ekonomický, ale i za umělecký chod souboru a jeho dramaturgii, hrozí velmi rychle zkamenění. Pokud se Plzeňští rozhodli jít touto cestou, měli myslím zvolit spíše rozdělení řídící funkce na ředitele, který je zodpovědný za ekonomiku a budovu, komunikuje s městem a uchovává společenský statut organizace (ten může být v divadle dlouho a je to ku prospěchu), a vedle toho „volit“ (veřejným konkursem či oslovením, jmenováním mimo kompetenci ředitele, byť samozřejmě s jeho plným vědomím a komunikací s ním) na určité období intendanty, kteří jsou umělecky nezávislí a přivádějí si (či vyhledávají) umělecké šéfy. Jsou řediteli vázáni pouze ekonomikou v rámci uměleckého provozu. V případě, jak je tomu u nás zatím většinou, tedy volený či jmenovaný ředitel a umělecký šéf jako jeho přímý podřízený (a i jím dosazovaný), tato umělecká nezávislost není. Ředitel je de facto jediný – „nejvyšší“ – pracovník divadla a nadřízený souboru (souborů) zodpovědný za vše včetně uměleckého provozu a dramaturgie. Nevěřím, že je to ku prospěchu divadla kdekoli, i v Plzni.

      03.07.2019 (16.05), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Josef Herman

        Josef Herman

        Mohu to,
        co napsal Vladimír Hulec, potvrdit. Je to praxe především v německy mluvících zemích.
        A chtěl bych dodat, že politikové nemají vést divadlo jaksi přímo, ale spíš prostřednictvím nějak zkonstruované rady divadla. Měla by být jmenována jako poradní orgán města.

        03.07.2019 (16.49), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Martin Glaser

        Avatar

        Vladimíre,

        přiznám se, že nechápu ten intendantský mezistupeň.

        Jestliže v předposlední větě píšeš, že ředitel je / má být zodpovědný za vše – tedy za umění i ekonomiku, musí mít v rukou nástroje, jak vše řídit. Tedy k zodpovědnosti i pravomoci. Třeba vybrat uměleckého šéfa.

        Ony jsou to totiž v divadlech spojené nádoby. Skoro ve všech dotovaných divadlech vychází rozpočty tak, že zřizovatelský (a krajský plus ministerský) příspěvek pokryje mandatorní výdaje (platy, baráky…) a na tvorbu se musí vydělat. A v tom není zakopán jeden pes, ale celá smečka…

        04.07.2019 (15.57), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

        • Josef Herman

          Josef Herman

          V německých divadlech
          existují vedle sebe ekonomický a umělecký ředitel. Může to samozřejmě vést ke konfliktům, shodou okolností jsem takový případ poznal zblízka v Pomořanském divadle ve Stralsundu, ale také to může fungovat. Stejně jako jeden ředitel zodpovědný za oboje, jsou tací, co umění neumějí, a tací, co neudrží finance, a tací, co fakt zvládnou obé. Ideální model určují vždycky konkrétní lidé, proto je dobře fungující divadlo tak vzácné.

          04.07.2019 (22.46), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

        • Vladimír Hulec

          Vladimír Hulec

          Martine,
          píšu „ředitel je DE FACTO jediný – „nejvyšší“ – pracovník divadla a nadřízený souboru (souborů) zodpovědný za vše včetně uměleckého provozu a dramaturgie“. Důležité je tam ono „de facto“. Říkám tím, jak to (u nás) je, ale jak to (podle mého) být nemá, zavede-li se ředitel jako figura jmenovaná na dobu neurčitou (tedy de facto neodvolatelná). Takto jmenovaný ředitel by myslím měl odpovídat jen za technický (ekonomický a společenský) chod a ráz divadla a za umělecký by měl odpovídat někdo jiný, kdo je na řediteli umělecky nezávislý a který je jmenován naopak na dobu určitou a poté projde konkursním řízením, obhájí svou práci či je vystřídán. A to bez toho, aby ředitel jej sám určil či odvolal. Tedy intendant, který si zvolí či do divadla přivede uměleckého šéfa, případně je po nějaké době proměňuje, jmenuje nové a určuje umělecký profil divadla (souboru). Tak je to v Německu a myslím to velmi pomáhá umělecké dynamice tamějších divadelních domů. Obávám se, že jmenování na dobu neurčitou může snadno vést ke zpohodlnění, přílišnému podléhání radnici a také k jednomu uměleckému pohledu, což dlouhodobě nemusí být ku prospěchu. Ostatně uvidíme, jak to v Plzni dopadne.
          /Omlouvám se, že odpovídám až teď, ale nebyl jsem deset dnů v prostoru internetu. :-)/

          15.07.2019 (2.32), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Josef Herman

      Josef Herman

      Plzeňská radnice
      se prostě vrátila k systému socialistického zřizování divadla, protože je to pro ní pohodlné, umožňuje to prorůstání vedení uměleckých organizací s vedením města, a politikové a úředníci si nemusejí lámat hlavu tím, jak hodnotit skutečnou výkonnost svých institucí, to jest mohou rezignovat na evaluaci. Vždyť všichni vidí, že je to v pořádku, tak co…
      Kdo a jak zjistí, že divadlo neodpovídá potřebě a kvalitě služeb a provozovaného umění? Jak se tedy radnice vůbec dozví, že musí jmenovat nějakou „odbornou“ komisi, která to, jak se v rozhovoru praví, poté hravě vyřeší? Jak takovou komisi město ustanoví? Prostě jmenuje lidi, které nějak zná, jako do té nynější pro rozhodování o divadle jmenovala bývalého ředitele DJKT Ilju Racka a hudebního manažera Jiřího Štilce? Nic proti nim, oba znám dlouhá léta a máme velmi korektní vztahy, obou si vážím, ale jak zrovna oni mohou posuzovat uměleckou výkonnost Divadla J. K. Tyla, když ani jeden z nich nesleduje soudobé divadelní trendy a pro zadaný úkol je směle mohu označit za zcela nekompetentní? Například. Nic ve zlém, nic osobního. A i kdyby byli kompetentní, copak se dá evaluace výsledků divadla omezit na dva odborné hlasy?
      Názory v rozhovoru jsou přímo hrozivým čtením. Jak už psal Vladimír Hulec v prvním komentáři. Co bude, až tato radnice bude obměněna, až ti nově příchozí politikové budou potřebovat vyměnit nejen své předchůdce, ale i jimi najmenované věrné? Jako nový vládnoucí lev musí zakousnout lvíčata svých předchůdců? Co bude, až ředitel třeba kvůli něčemu upadne do nemilosti? Až si na něj někdo vlivný bude stěžovat, ať už právem nebo neprávem? Až si na něj budou chtít kvůli něčemu došlápnout odboráři? Co bude, když v divadle jako tvůrčím organismu vznikne programové a estetické napětí, bez něhož je divadlo mrtvé? Bez něhož nemůže vzniknout umělecký program, jen výrobna inscenací dle zavedené technologie? Nic ve zlém, ale nesměřuje k tomu zrovna DJKT už teď a zrovna tímto rozhodnutím radnice?
      V Plzni zaváděný systém prostě nedokáže řešit jakékoli problémy, jen umožňuje nyní, v období relativního klidu, se o věci podstatné prostě nestarat. Je to taková zvláštní opoziční smlouva. A potvrzuje skutečnost, že se umělecké instituce vracejí do postavení městského kulturního podniku analogicky městskému dopravnímu podniku, svozu odpadků a podobně. Zkrátka do umění vytvářeného pod penzí. Jenže až dojde k nějakému otřesu, pak jsou ty instituce a lidé v nich naprosto bezbranní jako nazí v trní. Zdá se, že je to politikům, co tento systém zavádějí, úplně jedno. Po nás potopa… Ostatně pro aktuální příklad stačí zajet do Kladna. Přitom řešení je jasné a v občanské společnosti používané: ředitel dostane smlouvu na dobu určitou, zhodnotí se, jestli splnil slibované a podle toho se když tak hledá jeho nástupce, který zase bude pracovat na základě smlouvy. Jmenování, dokonce na dobu neurčitou, je prostě projev politické neschopnosti a zvůle.

      15.07.2019 (16.45), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Vladimír Hulec

        Vladimír Hulec

        Velmi souhlasím.
        Právě situace s řediteli v Kladně (a to i předchozí výměny šéfů a poté ředitelky před několika lety tamtéž) exemplárně ukazují, kam politická pnutí mohou vést. Proto je myslím důležité vytvářet na radnici nezávislé struktury uměleckého směrování a řízení divadel, které vždy jednou za přesně vymezený čas projdou veřejnou (odbornou) kontrolou (evaluací).

        16.07.2019 (17.28), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,