Divadelní noviny Aktuální vydání 17/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

17/2019

ročník 28
15. 10.–28. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Důležitá jsou média veřejné služby

    Dne 8. října 2014 proběhl v Grégrově sále Obecního domu v Praze kulatý stůl s názvem Role médií v oblasti vzdělávání k umění, který uspořádala Česká komise pro UNESCO ve spolupráci s Obecním domem, a. s. Cílem kulatého stolu bylo napomoci zvýšení významu vzdělávání k umění, zaměřit se na vztah médií k výchově, umění a roli státu v této oblasti.

    Role-unosco

    Úvodní slovo přednesl Petr Gazdík, předseda České komise pro UNESCO. V rámci panelových diskusí vystoupila Kateřina Kalistová, 1. náměstkyně ministra kultury ČR, Petr Koliha, výkonný ředitel ČT:D a Lukáš Hurník, šéfredaktor ČRo 3-Vltava. Kulatý stůl, který moderoval Vlastimil Ježek, předseda představenstva a.s. Obecní dům, a Jan Jirák, vedoucí katedry mediálních studií Metropolitní univerzity Praha, byl rozložen do tří tematických bloků:

    1. Vztah médií k výchově k umění: selekce témat, hloubka zpracování, komunikace s paměťovými institucemi a živým uměním, zájem „publika“ (panelisté: V. Ježek, J. Jirák)

    2. Zájem českých masových médií o umění: kulturní rubriky a jejich úroveň, umělecko-kritická média pro širší veřejnost, specializovaná kulturní média – „jako umělecká ghetta?“, umění v médiích pro děti a mládež (panelisté: P. Koliha, výkonný ředitel ČT:D a L. Hurník, šéfredaktor ČRo 3-Vltava)

    3. Regulace médií – role Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (panelistka: K. Kalistová, 1. náměstkyně ministra kultury ČR)

    Akce se zúčastnili zástupci médií a aktérů z oblasti umění, kultury a vzdělávacího sektoru.

    Graf ukazuje, jak vypadala důvěryhodnost médií za posledních 17 let (od roku 1995). Repro archiv Národní institut dětí a mládeže

    Graf ukazuje, jak vypadala důvěryhodnost médií za posledních 17 let (od roku 1995). Repro archiv Národní institut dětí a mládeže

    ///

    Prohlášení z Kulatého stolu k tématu Role médií v oblasti vzdělávání k umění 

    1. Internetová, vysílací i tištěná média sehrávají velmi významnou roli v informálním vzdělávání, a to včetně uměleckého vzdělávání (arts education). Z toho plyne i značný díl společenské odpovědnosti médií za stav kultury a za kvalitu vztahů členů společnosti ke kultuře. Média tuto svou odpovědnost naplňují mimo jiné výběrem témat do kulturních rubrik zpravodajství, způsobem jejich zpracování, ale také zprostředkováním uměleckých děl (v rovině kulturního dědictví i „živé“ kultury).

    2. Výrazně vystupuje tato odpovědnost do popředí při oslovování dětí a mládeže. Jedním z cílů Koncepce podpory mládeže na období 2014-2020 schválené v roce 2014 vládou, je „podpora rozvoje kompetencí dětí a mládeže pro bezpečné a tvořivé užívání médií“. Záměrem je na jedné straně děti chránit a na druhé straně jim umožnit, aby mohly kreativně vytvářet vlastní mediální obsahy.

    3. Naplňování této společenské role komplikuje oslabování vlivu tištěných a vysílacích médií. Ta přitom umí oslovovat společnost jako celek. To jim v době jejich komunikační dominance umožňovalo podporovat představu soudržné společnosti se sdílenými společenskými (tedy i kulturními, resp. uměleckými) hodnotami. Nástupem síťových médií ztratila společnost jeden z významných nástrojů udržování své vnitřní soudržnosti. Na druhé straně díky sociálním sítím se občané mohou přímo účastnit veřejné diskuse a reprezentovat ve veřejném prostoru jiné než mainstreamové názory.

    4. Chování médií stále zřetelněji ovlivňuje tlak na jejich ekonomickou úspěšnost, ohledy vlastníků na společenský význam působení médií ustupují do pozadí. Ekonomické zájmy dominují. Společenská odpovědnost médií se tak do značné míry a naneštěstí pro ně dostává do konfliktu se zájmy vlastníků.

    5. V uměleckém vzdělávání jsou důležitá média veřejné služby. Ta jsou do značné míry odstíněna od ekonomických tlaků, společnost může prostřednictvím legislativních opatření jejich společensky odpovědné jednání podporovat a měla by jim proto vytvářet podmínky pro existenci.  Současně by měla stanovit průhledné a na jasných principech založené mechanismy veřejné kontroly těchto médií, které budou podporovat jejich působení v oblasti uměleckého vzdělávání.

    6. Je třeba mít na paměti, že média sama mohou být uměleckým projevem. Nejde jen o rozhlas a televizi (například v podobě rozhlasové hry a televizní inscenace), ale také o fotografii a nejrůznější internetové projevy od e-literatury po výtvarné umění a multimediální díla.

    7. Pokud máme skutečný zájem na posilování úlohy médií ve vzdělávání k umění, měl by stát efektivněji a větší měrou poskytovat veřejnou podporu médiím, která se uměním prioritně zabývají, a zároveň přesněji definovat roli médií veřejné služby a kritéria její kvality v této oblasti. Spolupráce médií na výchově k umění nesmí chybět v dokumentech, které vytváří státní kulturní politiku a rozvoj mediální výchovy.

    Internet ovlivňuje náš život víc, než si myslíme. Repro archiv

    Internet ovlivňuje náš život víc, než si myslíme. Repro archiv

    /Převzato z Divadlo.cz/

    • Autor:
    • Publikováno: 14. října 2014

    Komentáře k článku: Důležitá jsou média veřejné služby

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,