Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Divadlo Antonína Dvořáka Příbram

    Základní kámen k příbramskému divadlu byl za účasti ministra zahraničních věcí slavnostně položen 1. května 1957. Hlavní architekt stavby Václav Hilský vytvořil koncept tří propojených bloků. V levém (z čelního pohledu) se nachází velký divadelní sál s kapacitou 600 diváků a kino pro 500 návštěvníků. Střední trakt v sobě ukrývá Malou scénu se zhruba 200 sedadly, velký – tzv. estrádní – sál a klubové místnosti. V budově napravo pak sídlí čtyřpatrový hotel.

    Umístění stavby na vyvýšené místo uprostřed sídliště Březové Hory mělo symbolický význam. Od hlavního vchodu do budovy divadla se totiž návštěvníkům naskýtá dokonalý pohled na jedno z významných poutních míst – Svatou Horu. Komunističtí ideologové se touto dramatickou diagonálou snažili v praxi demonstrovat tezi, že křesťanské kostely budou nahrazeny „kulturáky“ dělníků a rolníků. Osmého listopadu 1959 pak uvedením hry Františka Pavlíčka Labyrint srdce Městské divadlo Příbram (dnes Divadlo Antonína Dvořáka) otevřelo své brány.

    Budova Divadla Antonína Dvořáka, ve své době největšího kulturního domu v Československu, má přes všechny ideologické konotace nespornou architektonickou hodnotu. V roce 2006 proto byla na popud města Příbrami prohlášena za kulturní památku. Ve stejném roce také došlo k poslední významnější rekonstrukci velkého divadelního sálu – vyměnily se elektrické rozvody, klimatizace a divácké sedačky. Zásadní proměnou by však potřebovala projít Malá scéna, kde se z důvodu katastrofálního stavu interiéru i několik sezon nuceně nehrálo. Jak říká zástupkyně ředitele Anna Čiperová, projekt rekonstrukce Malé scény je již dávno hotový, nedostává se však potřebných financí.

    Divadlo coby kulturní dům FOTO DANA ČECHÁKOVÁ

    Služební vchod FOTO DANA ČECHÁKOVÁ

    Pracovní stůl malíře dekorací FOTO DANA ČECHÁKOVÁ

    Herecká šatna FOTO DANA ČECHÁKOVÁ

    Ze střechy je rozhled po celém městě FOTO DANA ČECHÁKOVÁ


    Komentáře k článku: Divadlo Antonína Dvořáka Příbram

    1. Dr.Jaroslav Lhotský

      Avatar

      Dobrý den,
      název divadla je dán jménem prvního ředitele, nebo Mistra A.D.?
      Děkuji.

      04.12.2021 (23.35), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Stálý divadelní soubor
      vznikl v Příbrami 15. srpna 1959. Stalo se tak zrušením Městských oblastních divadel v Hořovicích a Benešově (obě tyto scény fungovaly od roku 1950). Stálou scénu našel v tehdy právě dostavovaném Kulturním domě / Městském divadle Příbram (viz výše) a pod tímto dvojnázvem byla budova v letech 1959–1964 / 1965–1969 vedena. V letech 1970–1990 se jmenovala Krajské divadlo Příbram, v jiných (zde neuvedených) letech do roku 1991 nesla název Divadlo Příbram. V letech 1991–1993 zdejší soubor fungoval pod názvem Malá divadelní společnost města Příbrami. V letech 1993–2006 se vrátil k názvu Divadlo Příbram a od 1. září 2006 nese budova se stálým divadelním souborem jméno Divadlo Antonína Dvořáka Příbram. Název, o kterém 6. června téhož roku rozhodli zastupitelé města, je poctou hudebnímu skladateli (nikoli prvnímu řediteli divadla stejného jména), který do Příbrami často jezdil. Přesněji do budovy zvané „zámeček“ ve Vysoké u Příbramě, kterou dal postavit hrabě Kounic jako svatební dar své manželce Josefině. Od roku 1878 sem Dvořák se svou rodinou zajížděl v letních měsících a obě rodiny se navzájem navštěvovaly. V současné době je zde Památník A. Dvořáka. Později hrabě Kounic nabídl Dvořákovi ve Vysoké pozemek s ovčínem a špýcharem a Dvořák si tento objekt dal upravit jako letní sídlo pro svoji rodinu, které pak užíval až do konce svého života. Jezdil sem z Prahy vlakem do Příbrami, případně do Tochovic, kam pro něj přijížděl kočár hraběte Kounice. O jeho návštěvách ve městě Příbrami svědčí pamětní deska na bývalé restauraci U modrého hroznu. Stýkal a přátelil se zde s regenschorim B. Fiedlerem a skladba č. 13 z cyklu Poetické kusy nese název Na Svaté Hoře.
      V květnu 2004 byl u příležitosti stého výročí skladatelova úmrtí u Divadla A. Dvořáka odhalen jeho pomník.

      05.12.2021 (1.12), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,