DIVADELNÍ SVĚT BRNO: Patriotismus jako rakovina lidstva

Spisovatel Peter Morgan je známý především tím, že píše scénáře a dokumentární dramata, která se týkají britské královské rodiny, typickým příkladem je hra Audience u královny. Vlastenci však nejsou další v řadě obdobných témat. Morgan v nich líčí vzestup autokratického diktátora, který zmobilizuje celý národ, aby stál proti zbytku světa. Jako českou premiéru text uvedl činoherní soubor Národního divadla Brno.

Od Sametové revoluce slavíme demokracii a samostatnost již třicet šest let. Přesto v nás stále ještě zůstávají post-sovětské reminiscence. Bereme je jako špatný příklad, přesto už je mnoho mladých dospělých, kteří tuto hrozivou éru dějin nezažili a je to pro ně jen další odstrašující kus moderní historie. Tedy byl. Dokud kapitoly z dějin násilí nezačaly znovu prostupovat naše životy. Hovořím o anexi Krymu v roce 2024, kdy ruské sny o zabrání ukrajinského území skončily napadením Ukrajiny Ruskem a dosud trvající válkou. V čele celého konfliktu stojí jeden jediný muž, Vladimír Vladimirovič Putin, o němž hovoří inscenace Vlastenci.

ZDROJ Národní divadlo Brno

Nemyslím si, že by podstatné téma předlohy bylo, jak se z místostarosty Petrohradu stal šéf tajné služby FSB (bývalé KGB), následně premiér a nakonec prezident. Příběh se rozvíjí na pozadí života jednoho z nejmocnějších ruských oligarchů Borisovi Berezovském. Protagonista dramatu velmi syrově popisuje, jak se stal jedním z nejvlivnějších Rusů, jak začal ovládat ruskou státní televizi ORT, ale i jak dopomohl po bývalém prezidentovi Jelcinovi k nástupu Putina na tento post. Vlastenci sice popisují životy těchto dvou mužů, ale nezapomínají se zmínit i o jiných, o Litviněnkovi či Abramovičovi. Tvoří souhrnnou časovou osu událostí, která jejich slovy popisuje „rozpad jednoho z největších impérií“.

Velké pozitivum v inscenaci režiséra Jakuba Šmída nacházím ve faktu, že žádná ze zmíněných postav není vyhodnocená jako kladná či dokonce hrdinná. Přesto, že Berezovský strávil třetinu svého života v exilu v Británii a zabýval se určitou formou „odboje“ proti Putinovi, není vylíčený jako hrdina, kterého je třeba adorovat. Vytahuje na něj i stinné stránky, které jej provázely celý život.

ZDROJ Národní divadlo Brno

Na povrch pak vyvstává důležité dilema tázající se po zdravé míře patriotismu, kterou v sobě každý národ hledá. Snad všemi ústy protekl výraz vlastenec, ale co opravdu tedy znamená. Že se má stát zcela odříznout a osamostatnit, aby se náhodou neposkvrnila jeho národnostní rasa? Tyto názory na hraně fašismu nejsou dořečeny. Po své milované matičce zemi touží Berezovský, Putin, Litviněnko a další. Ale jako kdyby spíš sentimentálně a zaslepeně prahli po bývalé slávě národa. „Rusko bylo impériem tak dlouho, že už nedokáže být normální zemí,“ zaznívá v druhé části představení, a přestože všichni tento fakt moc dobře vědí, neustále jej opomíjejí, bagatelizují a stavějí se proti němu zády.

ZDROJ Národní divadlo Brno

Představení dominovali Tomáš Šulaj v roli Berezovského a Viktor Kuzník jako Putin. Krom toho, že toto typové obsazení mohlo stylizací odpovídat reálné fyziognomii postav, jejich herecké projevy byly tvořené symfonií emocí a střídáním velkých a malých gest. Důraz kladli na dikci a jejich občasně mrazivá civilnost v mluveném projevu intenzitu podtrhávala. Ale je třeba zmínit, že i zbytek obsazení byl výjimečně sehraný, nadaný a zapálený pro věc.

Stále však přemýšlím, jak z toho ven. Inscenace ukazuje hrůzy napáchané za poslední dekády, upozorňuje na nárůst agrese, byť celé lidské dějiny byly odjakživa dějiny válek a agrese. Ale při rostoucí vzdělanosti a intelektu čím dál častěji slýchám otázku, jak jsme tyto události mohli jenom dopustit, jak jsme mohli být tak slepí. Ale lze je vůbec vizionářsky předpovědět a učinit proti nim opatření? Můžeme udělat něco, abychom se těmto kolektivním rozhodnutím vyhnuli?

Peter Morgan: Vlastenci. Překlad Michael Žantovský, režie Jakub Šmíd, dramaturgie Vít Kořínek, scéna Petr Vítek, kostýmy Vladimíra Fomínová, hudba David Hlaváč. Národní divadlo Brno. Premiéra 10. ledna 2025. Psáno z reprízy v rámci festivalu Divadelní svět Brno, 23. května 2025.

Zdroj náhledového obrázku Divadelní svět Brno.