Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2019

ročník 28
12. 11.–25. 11. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Dědova mísa

    Čtu si výsledky 23. ročníku ankety Lidových novin Kniha roku 2013 a doslova mě to nutí k poznámkám. Jak se píše v jedné pozdní povídce u Haška – ten chlap má poznámky…

    V mém případě měla anketa pozitivní účinek – koupil jsem si hned u svého knihkupce na Skleněné louce některé z vítězných knih. Tak třeba Zimní dvůr Bohdana Chlíbce, básnickou sbírku vydanou nakladatelstvím Druhé město. A sotva za pár okamžiků mi volal můj přítel z mládí a spolužák z lavice surrealista Pavel Řezníček, co už skoro před čtyřiceti léty opustil Druhé město a odešel natrvalo do Prvního města, kde žije pod nuselským mostem a umisťuje tam své příběhy. Rozčileně si stěžoval na výše zmiňovaného básníka, že zpit světskou slávou z vítězství v anketě odejel kamsi na okraj světa a přestal redigovat a vydávat Řezníčkovu knihu pamětí, která musí být grantově vyúčtována někdy v lednu. No, snad se pan Chlíbec na svůj Zimní nakladatelský dvůr vrátí a knihu mého rozlíceného přítele vydá.

    Pozoroval jsem, jaké že to knihy naše intelektuály v anketě zaujaly, a kladl jsem si otázku, proč a z jakých pohnutek? Tomu ovšem přijdete na kloub jen zcela výjimečně. Líbilo se mi, kolik českých inteligentů považuje za knihu století Švejka – stejně na tom je Kafka nebo Marquez, Camus, Musil, Borges… A ty komentáře a zdůvodnění! Filosof Josef Zumr plným právem doporučuje Šmahelovu knihu Jan Hus (z nakladatelství Argo) jako …vynikající poučení pro část našich vzdělanců, kteří se stále domnívají, že největší Čech je Karel IV. nebo Karel Schwarzenberg. Tak ten první určitě ano, snad s poznámkou, že je to největší Evropan, a tedy také Čech, jak už to věděl jeho velebitel a autor krásné latinské básně o něm Jan Campanus Vodňanský, která začíná: Carolus egredior; proceres assurgite Boii – v překladu Heleny Businské vcházím před vaše zraky, já Karel, povstaňte Češi. Ten druhý zcela podle Josefa Zumra a ohne Kommentar…

    Je zajímavé, když účastník ankety bez ohledu na veřejné mínění označí za knihu století něco, co má, bez urážky, jen regionální platnost. Tak básník Karel Vysloužil považuje za knihu století spis Miloše Doležala Jako bychom dnes zemřít měli. Připadá mi to rozhodně pochopitelnější a vysvětlitelnější, než dočítat se u sociologa Iva Možného, že pro něj napsal knihy století Jaroslav Foglar: Hoši od Bobří řeky a komiks Rychlé šípy. Suum cuique tribuere…

    Autor této volby před časem ostentativně napadl české doktorandy, že se, stručně řečeno, flákají a využívají stipendium, aby podávali co nejmenší výkony. To se dá pochopitelně napsat o každé nastupující generaci a vždy to vyvolá potlesk zejména starších. Ale ať si pan profesor prohlédne pozorně bibliografie a skutečné výkony některých z těchto mladých badatelů a již i docentů a profesorů a zváží, zda byl v jejich věku na takové úrovni. Možná ano, možná ne.

    Nejvíce mi zaimponoval malíř Ivan Matoušek, který si vyvolil jako knihu roku básně Zbyňka Hejdy a jako knihu století Proustovo Hledání ztraceného času, o němž malíř prohlásil: V něm se mi žije v mnoha směrech lépe než v reálné přítomnosti.

    Když jsem přemýšlel o nějakém alespoň pomyslném názvu pro tuto mísu, napadl mi titul, kterým Milan Uhde kdysi obdařil jednu ze svých her na zapřenou: Kdo nejlepší trefu měl aneb Kašpárek a Vilém Tell.


    Komentáře k článku: Dědova mísa

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,