Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 28
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Dědova mísa

    Už dlouho myslím na jeden námět – ať už k musicalu, hudebně scénické kompozici, opeře nebo kantátě: katechismus společenského chování s praktickými příklady, s drezúrou a hlavně se všemi hexenmajstry etikety od dob Il Cortegiano – Dvořan Baldassare Castiglioniho až po všechny ty Guty-Jarkovské, Olgy Fastrové a Špačky naší doby.

    Tak třeba Nová velká kniha etikety Ladislava Špačka – to je přímo ztělesnění vstřícnosti a opravdu upřímné snahy vyčíst z tváří establishmentu co je, a co není správné, a samozřejmě kdy a kde. Ale vidíme, že je Arbiter a arbiter, nebo spíše arbitřík, a také jsou dva odlišné póly jedněch, kteří poučují a zušlechťují lidskou smečku, a těch druhých, kterým je to lhostejné nebo přímo protivné. Já osobně ctím etiku Jaroslava Haška, který se posmíval Olze Fastrové a všem prvorepublikánským blbům, co se pohoršovali nad tím, když se někdo vysmrkal.

    Ladislav Špaček od toho není daleko, když nám dojemně líčí, jak seděl spolu s dalšími VIPy stísněně v přítomnosti následníka britského trůnu. Všichni si zřejmě kladli otázku, zda smějí dýchat v přítomnosti tak vysoké osoby, až jim nakonec princ sdělil, že i on se aspoň na chvíli cítí normálním člověkem. Autor knihy aplauduje podle staré logiky, že největšími udržovateli feudalismu jsou komorníci. Tisíckrát se opakovalo, že u nás byly zrušeny šlechtické tituly a vždy znovu se najde nějaký nový blb, který si potřebuje posílit skrytý poddanský komplex.

    Novou velkou knihu etikety navrhuji rozšířit o další situace – nejsme přece jenom tak často na rautech u prezidentů, ministrů a představitelů jurského parku aristokracie. Co tak třeba stanovit pravidlo, jak v maximální shodě s etiketou jíst v zajateckých táborech, v utečeneckých střediscích a v jiných méně atraktivních prostředích?!?

    Vizuální stránka knihy je nakonec to vůbec nejlepší, zejména pak půvabná trilingvní bezchybná moderátorka Jitka Novotná, kterou jsem učil ještě jako skromnou a znamenitou zpěvačku lidových písní ze Slovácka, odkud pochází. A tak volám podobně jako liška Bystrouška, když vybílila myslivnu, zanechala spoušť ve spíži a uviděla na střeše elegantního kocoura Fouska: Jitko, ty seš jediné fešák v celé té etiketové bódě!!! (parafrázovaný Těsnohlídek).


    Komentáře k článku: Dědova mísa

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,