Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 28
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Co by tomu řekl Vendelín Budil?

    Na zahájení Plzně – evropského hlavního města kultury (EHMK) přišlo pětadvacet tisíc lidí. Hodně, myslím, i když pořadatelé očekávali dvojnásobek. Sice nemám rád estrády typu zahájení olympijských her, troufám si najít v kultuře potřebnější příjemce jistě nemalých prostředků, ale uznávám, že v dnešním světě jsou zapotřebí akce, na které bude zdaleka vidět. Navíc ta plzeňská zřejmě nebyla špatná. Jen mi na ní chyběli městští profesionální divadelníci, následovníci Vendelína Budila. Ztratili se v davu, říkal jsem si.

    Jenže pohledem na internetové stránky Plzně-EHMK lze snadno zjistit, že se vytratili i z celoročního programu! V oddělení Divadlo převažuje nabídka různých skupin nového cirkusu, k tomu dvě amatérské produkce s mladými cizinci, festival zábavnějšího a tanečního repertoáru a mezinárodní festival Divadlo. Divně se tu vyjímá únorové hostování Divadelního spolku Kašpar s Othellem. Víc nic! O Divadle Alfa a Divadle J. K. Tyla tu není slovíčko.

    Proč tomu tak je? Deklarované cíle projektu Plzeň-EHMK jsou v důsledku především ekonomické: rozvojem kulturních průmyslů, zapojením Plzně do mezinárodního kulturního kontextu usiluje podpořit atraktivitu města pro investory, obchodníky, přitáhnout mezinárodní konference a především zvýšit počty turistů a prodloužit dobu, po kterou budou v Plzni utrácet peníze. To vše s vidinou trvale udržitelného rozvoje. Víme, že se to v zahraničí sem tam daří a že je k tomu třeba iniciace například projektem EHMK. Beru ale protežované teorie o přímočarém ekonomickém přínosu kultury a umění, včetně mantry o kulturních průmyslech, velmi obezřetně. Jsem holt ze staré školy a vidím spolu s osvícenci hlavní společenský užitek kultury a umění jinde než ve výdělku.

    Proč by ale k cílům Plzně-EHMK nemohla přispět i zřizovaná divadla? Pokud vím, v Divadle J. K. Tyla se plánovala koprodukce s mezinárodním operním festivalem Armel v Budapešti, právě operní divadla bývají opečovávaným klenotem evropských měst a přirozenou součástí nadnárodních regionů. Loutková Alfa je teprve dobrou mezinárodní adresou. Tak proč nejsou v programu?

    Odhaduji, že se organizátorům jejich produkce prostě nelíbí. Trochu to chápu, ale importem nového cirkusu zdejší vkus nezachrání. Plzeň bude pro svět zajímavá tím, co sama stvoří, ne tím, co je schopna dovézt za výjimečné dotace EHMK. Mohli třeba zdejší operu postrčit k pořádnému mezinárodnímu projektu. K čemu jinému si Plzeň postavila Nové divadlo? Má nové ředitele obou divadel a nechce se jejich produkcí pochlubit světu?

    Podle mého trvale udržitelný rozvoj nezačíná u importu, který v umělecké nabídce EHMK převažuje, ale v domácí tvorbě schopné exportu.


    Komentáře k článku: Co by tomu řekl Vendelín Budil?

    1. Jiří Žáček

      Profilový obrázek

      Když se kormidla chopí cirkusáci,
      co jiného se dá čekat než cirkus? Není projekt Plzeň-EHMK tou kouzelnou slepicí, která snáší zlatá vejce? Ale komu? Proč se proti tomu kulturní Plzeňáci nebouří?

      06.02.2015 (11.14), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,