Divadelní noviny Aktuální vydání 15/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

15/2019

ročník 28
17. 9.–30. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Hledání adrenalinu

    V nejnovějším projektu Cirku La Putyka představuje Risk východisko, téma i prostředek sdělení. Od prvních minut je jasné, že v La Fabrice není k vidění pouze slepenec činoherních, akrobatických, tanečních, výtvarných, hudebních a filmových prvků, ale že zde dochází k jejich organickému propojení.

    Risk

    Vítejte ve světě na dvou kolech… FOTO DAVID POKORNÝ

    Už úvodní komediální výstup Jiřího Kohouta ukazuje, jak budou skloubeny jednotlivé komponenty. Kohout plní poslání cirkusového vyvolávače a divákova průvodce a zároveň se udržuje v roli profesora, který vítá publikum na svém šíleném semináři. Bizarní účastníky skupinové seance tlačí za hranici, k níž jsou poutáni pudem sebezáchovy. Je to, co se zde rozehrává, jen zábava, nebo opravdové riziko?

    Artisté se ujímají daných úloh velmi přesvědčivě – ironickou a klaunskou polohu zastupují Švédi Kajsa Bohlin a Petter Wadsten, jehož humor se při žonglování se sekyrkami stává vskutku břitkým. Démonicky tajemný je ve své roli Marc Brillant z Francie a jako femme fatale se objevuje stálá členka La Putyky Zuzana Havrlantová. Zpočátku provokativně submisivní dovede být Mikko Karhu z Finska. Ač působí spíš jako figurant, který by podřízeně stanul tváří v tvář vrhači nožů, nakonec je jeho číslo s noži na trampolíně nejatraktivnější podívanou první části. I když by při něm měla nejspíš tuhnout krev v žilách, představení se zde přehouplo do momentu, kdy risk ustoupil kamsi do pozadí. Naplno se naopak projevilo, že roční práce na tomto projektu vyvrcholila v téměř dokonalé připravenosti a vzájemné důvěře všech účinkujících.

    Celá první část je založena hlavně na prvcích moderního tance – prudké pohyby mezi špičatými hroty nebo šipkami vyžadují do detailu propracovanou a dodrženou choreografii. Vše je dokreslováno výrazně rytmickou živou hudbou, kterou zajišťují Jan Balcar, Andrej Rády a Jan Kletenský. Perfektně sehrané, vokálně precizní trio spoluutváří dění na jevišti a podle potřeby se mu i přizpůsobuje. Přitom by hudební složka mohla bez problémů fungovat jako samostatný originální koncert.

    Na scéně je od začátku přítomen ještě speciální host souboru La Putyka. Odvrácenou stranu riskování připomíná handicapovaný sportovec Petr Valchář alias Robert, který by se rád zapojil mezi ostatní, jenže to není možné, dokud jej nepřijmou oni sami. Nakonec je přece jen vtažen do světa neomezeného pohybu ve vrcholné scéně první části, ukončené krátkým dokumentem z přípravy projektu. Černobílá projekce, skrze niž nahlížíme do světa mladého vozíčkáře, efektně kontrastuje s pestrým světem bez bariér.

    Po přestávce opět následuje promítání představující svět handicapovaného muže, tentokrát zevnitř. Jeho snový prostor je najednou plný barev a plynulého pohybu. Surreálna se dosahuje prostředky, které klip posouvají až za hranici kýče, nikoli samoúčelně, ale pro plynulý přechod do druhé části, do níž nás Robert uvádí slovy: A teď vítejte v mém světě.

    Na Petru Valchářovi je sice znát, že je na jevišti nováčkem, ale naivita hereckého projevu logicky podporuje dojem odloučenosti od všeho ostatního. Výrazně proměněná scéna zaujme důrazem na bílou barvu – znovu se ocitáme ve sterilním prostoru. Jako by i on promlouval: Vítejte ve světě na dvou kolech. Pro podtržení tohoto sdělení využívá scénografie kruhy a obruče, jež slouží jako dekorace, nástroje pro akrobatické výstupy a zároveň jako nositelé významu. Proměňuje se taky úloha Jiřího Kohouta – zatímco v první části si zahrává se schopnostmi svých svěřenců, v druhé je vyloučen z jejich společnosti, a zatímco oni nejsou spoutáni ničím, on se dostává do role toho, který se nemůže pohnout.

    Symbolickou tečkou je loutka, kterou vytvořil odstrčený profesor. Dřevu byl silnou vůlí vdechnut život. Změnilo svou formu a tvar a s nimi i naše chápání. O něco podobného usiluje celý projekt Risk.

    Cirk La Putyka – Rosťa Novák a spol.: Risk. Režie Rosťa Novák, scénografie Rosťa Novák, Miloslav Vácha, Hynek Dřízhal, kostýmy Kristina Záveská, choreografie Thomas Steyaert, kamera Jakub Jelen. Premiéra 17. ledna 2013 v La Fabrice. (Psáno z reprízy 19. ledna 2013.)


    Komentáře k článku: Hledání adrenalinu

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,