Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2019

ročník 28
10. 12.–23. 12. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Cenu Evalda Schorma získala Magdaléna Mikulová

    Absolutní vítězkou Ceny Evalda Schorma se stala Magdaléna Mikulová, autorka hry Il Duetto, studentka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Spolu s cenou získala finanční odměnu ve výši 10.000,- Kč. Finančního ohodnocení se dočkali také laureáti na druhém a třetím místě. Cena jí byla předána 9. června v rámci slavnostního večera s názvem Den D.

    Evald Schorm. FOTO archiv

    Evald Schorm. FOTO archiv

    Na druhém místě se umístil student DAMU Petr Erbes s původní rozhlasovou hrou Pod plechovým nebem. Třetí místo obsadil student JAMU Tomáš Kovanda za původní hru Projekt N.A.Ď.E.Ž.D.A. DILIA se rozhodla dále udělit i tři Čestná uznání, která získala studentka pražské FFUK Vanda Zaplatílková Hutařová za původní hru Sebestředná samotaBarbora Hančilová za původní hru malé závislosti a Vojtěch Nejedlý za původní hru Pět švestekoba studenti pražské DAMU.

    ///

    CENA EVALDA SCHORMA ZA ROK 2015

    1. MÍSTO

     Magdaléna Mikulová (FFUK) za původní hry Il Duetto

    2. MÍSTO

    Petr Erbes (DAMU) za původní rozhlasovou hru Pod plechovým nebem

     3. MÍSTO

     Tomáš Kovanda (JAMU) za původní hru Projekt N.A.Ď.E.Ž.D.A.

    ČESTNÉ UZNÁNÍ

    Cenu Evalda Schorma, která je určena studentům divadelních škol za původní divadelní či rozhlasovou hru, dramatizaci nebo překlad, uděluje DILIA pravidelně již od roku 2001. V letošním roce převažovala v nominacích původní autorská tvorba, na rozdíl od předchozích ročníků, kdy značnou část nominovaných textů tvořily překlady. Do finále se nakonec dostalo 6 autorů původních dramatických děl.

    ///

    Magdaléna Mikulová: IL DUETTO

    Ambiciózní – rozsahem i nároky na herce a technické zázemí – historické drama. Děj se postupně spřádá ze tří linek: sledujeme tři dvojice zdánlivě propojené jen jejich hudebním nadáním. Nejmladší z nich, pár gymnazistů prožívá první lásku a společné cvičení smyčcového duetu je z velké části jen záminkou pro nesmělé pokusy o fyzické sblížení a spřádání plánů budoucnosti, která je, jak jinak, společná. Druhá dvojice se setkává po letech za nepříliš romantických okolností při okupaci cizího území. Německá violistka, pracující pro československý odboj, v Praze narazí na starého známého, který právě přicestoval z Říše. Není nadšená z toho, že vyzvědačství na krajanech, jakkoli morálně ospravedlnitelné, se díky jemu stává osobnější. Nicméně, jako výjimečná příležitost, je tento vztah na nátlak odboje prohlubován. Třetí páreček tvoří německá překladatelka prezidenta Háchy a zbrusu nový zastupující protektor. Půvaby nadané lingvistky jsou jaksi automaticky příležitostí k ulevení si od těžkého pracovního nasazení pánu okupantů, Heydrich má u paní doktory náskok díky své muzikálnosti.

    Děj, podobně jako prožívání lidského života, není striktně lineární a objektivní, ke slovu se dostávají obrazy z minulosti a jednání postav je sice motivováno racionalitou, ale jen na úkor emocí, které se zvláště v tak napjaté době, dostávají ke slovu velice silně. Smyčcová melodie, jednoduchá, ale zároveň velmi bohatá Händelova Passacaglia v Halvorsenově úpravě pro housle a violu je ústředním motivem a to nejen hudebním: kontrapunktické variace opřádají „tvrdošíjné“ téma i mimo notový zápis, „historky“ z válečné historie jsou opředeny dějovými linkami kladenými záměrně kontrastně. Tím největším kontrastem je samozřejmě sledování tří párů, ztvárněných šesti různými herci, kteří ve skutečnosti představují jen jednoho muže a jednu ženu, rozdílné jsou jen okolnosti. Vedle Heydricha, jeho otce a manželky, K. H. Franka a Háchy se objeví i Milada Horáková, jejíž statečný a vyhraný legální boj s nacistickou justicí byl bezesporu kontrapunktem osvětlující její poválečné, leč tentokrát marné, úsilí.       Přes všechny peripetie kterými hlavní ženská postava projde, dožije se konce i sňatku. Právě onen objektivně vzato happy end, z emocionálního hlediska katastrofa, dělá z Duettu opravdové drama.

    ///

    Magdaléna Mikulová

    narozena 21. května 1989 v Praze. Když přišel čas, odmaturovala na Gymnáziu Arabská a od té doby studuje Filosofii a Religionistiku na FF UK. Specializuje se na etiku a politickou filosofii a ve studiu náboženství na judaismus a na mytologii Keltů a Římanů. V životě zkoušela už kde co, od zašlapávání drnů po koňských kopytech v Chuchli, přes vztyčování vlajky na izraelské vojenské základně, po vaření pro japonského císaře. Nic ze zážitků se však v jejím psaní neobjeví: je zásadním zastáncem síly fantazie, zapisování viděného a slyšeného cítí jako nedovolený doping. Svůj první román napsala ručně na základce a zničila si na něm rukopis, na střední odpočívala při povinných slozích pro hodiny češtiny a stylistiky, a na vysoké objevila bizarní žánr FanFiction, kterému vděčí za návrat k literatuře. Stala se sezónní hvězdou internetu, a když už ji omrzelo napravovat chyby, které na svých postavách napáchali jiní autoři, stvořila své životní dílo. Po té, mladá a nevděčná, měla pocit, že psaní je příliš pasivní, začala se věnovat filmové a divadelní režii. Na FAMU měla hostující přednášku pro scenáristy o tom, jak pracovat s historickými postavami jako literárními, po vzoru kulturního světa založila univerzitní divadelní soubor InCognito, který úspěšně vede už čtvrtou sezónu. Pro soubor v těžké textové nouzi napsala svou první hru Il Duetto, posléze oceněnou ex-Radokovskou Dramatickou soutěží Aura Pontu. V lednu 2016 přišla rozhlasová hra Dokonalý život. Nyní pracuje na dalším románu, jelikož tento žánr uctívá a cítí se v něm nejpřirozeněji, no a konečně pochopila, že ona pasivita vlastně znamená svobodu. Miluje starou Prahu, má veliké štěstí, že může bydlet v samém srdci, pár kroků od hradu. Doma jí visí plakáty Polańského a Wajdy, v knihovně sedí vedle filosofů Gombrowicz, Kundera a Bulgakov, na stole se povalují modely tanku, lodě, aut a letadel, hromady vstupenek do Divadla v Dlouhé a vysokoprocentní mléčná čokoláda.

    ///

    Více na i-DN: Finalisté Ceny Evalda Schorma za rok 2015

    • Autor:
    • Publikováno: 14. června 2016

    Komentáře k článku: Cenu Evalda Schorma získala Magdaléna Mikulová

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,